Historie meteostanice sahá na počátek minulého století. „Za První republiky patřila k významným observatořím evropské meteorologické sítě. Po válce přešla na téměř padesát let pod správu Vojenské akademie a nevíme, jak ji využívali. Zpátky jsme ji převzali v roce 1994," hlásí vedoucí meteostanice Daniel Marton.

Stanice polohou na střeše oproti jiným pracovištím vybočuje. „Občas ovlivňují okolní zdi například směr srážek. Správně bychom měli být na travnatém povrchu na zemi," říká Marton. Přesto podle něj přístroje pracují po vzoru Českého hydrometeorologického ústavu.

Přesně před sedmi měsíci na stanici zaznamenali výzkumníci vichřici. „Nárazový vítr dosahoval maximální rychlosti přes devadesát kilometrů za hodinu," vypráví Marton. V roce 2005 zase uhodil do meteostanice blesk a poškodil ji.

Historie stanice
• Funguje od roku 1910
• 1918 se zařadila mezi skupinu4 profesionálních stanic. K těm patřila Milešovka, Praha-Karlov a Hurbanova.
• 1958 fakultu převzala Vojenská akademie.
• 1994 se vrátila do rukoustavební fakulty.
• v letech 2005 a 2015prošla opravami.

Meteorologický balkon na střeše fakulty obklopuje mnoho přístrojů a zapletených kabelů. Ty vedou do vysoké dřevěné skříňky s takzvaným dataloggerem, který měří hodnoty a posílá je do počítače k analýze. „Na vrcholu meteorologické budky jsou čidla na sluneční záření. Mapují intenzitu a sílu," popisuje Marton.

Na vrcholu stanice vyčnívá stožár na malém balkonu. Nazývá se anemometr a určuje rychlost a směr větru. Déšť zase sledují mladí meteorologové pomocí dvojice nálevkovitých srážkoměrů. „Brno je specifické tím, že má přehrada speciální mikroklima, které odklání srážky. Proto do centra často ani nedoputují," podotýká Marton.

Na fakultě od roku 1999 měří také koncentraci oxidu uhličitého ve vzduchu. „Máme o něm nejvíce dat v zemi, protože jej měříme nejdéle," uvedl Marton.

Naměřená data využívají hlavně studenti předmětu meteorologie a klimatologie, mezi nimi i studentka Kateřina Knoppová. Za bakalářskou práci, v níž mapovala vývoj klimatu pro okolní oblast, dostala letos v květnu ocenění v Mezinárodním kole studentské vědecké odborné činnosti. „Existuje několik scénářů vývoje klimatu závislých na možném budoucím vývoji společnosti. Pomocí mých postupů lze předpovídat, jaké v budoucnu přijdou srážky a teploty. Záleží, jakým směrem se společnost vydá," popsala.