VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tajemné brněnské pískovcové labyrinty: psi štěkali v místech, kde nic nebylo

Brno /TAJEMNÁ MÍSTA JIŽNÍ MORAVY/ - Za druhé světové války vzniklo v Brně a jeho blízkém okolí několik pozoruhodných objektů, o kterých nemá většina lidí ani tušení. Jedním z takových výtvorů jsou pískovcové labyrinty na okrajích Brna, dalším systém štol ve Stránské skále. Zajímavou historii těchto míst popisuje další díl seriálu Deníku Rovnost Tajemná místa jižní Moravy.

23.8.2014 2
SDÍLEJ:

Tajemné pískovcové chodby v brněnském pozdemí.Foto: Agartha/Kamil Pokorný

Pod Bílou horou, nad Starou osadou, v Černovicích, pod Vinohrady, případně nad Lesnou. Tam všude se člověk prochází nad spletitou podzemní sítí chodeb a krytů, které si lidé vytvořili kvůli náletům spojeneckých letadel za druhé světové války. Mohly vzniknout díky takzvaným písečňákům, malým pískovcovým lomům. „V Brně a okolí jich bylo hodně. Na Bílé hoře tři, pod Vinohrady dva, přičemž jeden tak velký, že tam vznikl i kryt s betonovými zdmi a několika vchody," říká Kamil Pokorný ze sdružení Agartha, jehož členové se snaží podzemní prostory pod Brnem zmapovat.

Do většiny pískovcových labyrintů se teď dá dostat jen těžko. Důvodů je několik. „Vstupy jsou často zasypané nebo se nacházejí na soukromých pozemcích, kam nás majitelé pouštějí jen neochotně. Často nemají vůbec zájem o průzkum a vstupy raději zasypou bramborami nebo řepou," upozorňuje Pokorný. Dodává, že prostory pískovcových labyrintů jsou stísněné, chladné a vlhké, lidé je však přesto vytvářeli.

Protiletadlový kryt byl pro přežití nutný. Po válce Brňané o krytech nikomu neřekli nebo na ně zapomněli. Potvrzuje to i Hana Polášková, která poblíž jedné ze štol bydlela. „Občas jsme si v podobném úkrytu jako děti hrály. Až později mi děda řekl, že to jeho sousedé stavěli jako úkryt před bombami," poznamenává žena.

Jak se dostat ke Stránské skále
- autem: Zaparkovat je možné na jižní straně skal, ideálně v ulici, odkud je možné vystoupat nahoru
- městskou hromadnou dopravou: Na místo je možné dojet jednak tramvají číslo 10 na zastávku Stránská skála, jednak autobusy číslo 31 a 33 na zastávku Hviezdoslavova. Od zastávky tramvaje se dá ke štolám dostat cestičkou směrem na vrchol.
- pěšky: Po svých je možné dojít na Stránskou skálu stezkou vedoucí na kopec. Místo na vyhlídku se lidé vydají doprava, kde objeví vchod do jedné ze štol.

Za druhé světové války vznikl i systém podzemních štol ve Stránské skále. Podobně jako pískovcové labyrinty, také štoly plnily funkci úkrytů pro pracovníky a vedení Ostmarky, továrny na výrobu součástek pro nacistické letecké motory. Do skoro kilometru chodeb širokých až pět a půl metru se mohly vměstnat dva tisíce lidí.

Do štol pod skalním masivem se měla za války přesunout i výroba. „K tomu nikdy nedošlo. Pouze v jedné štole vznikla vybetonovaná podlaha, ale stroje tam nebyly," vysvětluje Pokorný.

Ke štolám se váže i množství tajuplných a zajímavých příhod. Stránská skála přitahuje různé amatérské okultisty. Kvůli snadno dostupným knihám o čarování se do štol vydávají děti a mladiství. Zkoušejí praktikovat magii. Na zemi je občas možné najít moukou vysypaný magický kruh a podobné symboly.

Pokorný připouští, že osobně v těch místech zažil různé děsuplné příhody. „Když jsme brali psy, často štěkali v místech, kde nic nebylo. Někdy jsme i určité energetické útvary nafotografovali a otestovali virgulí," popisuje.

V okolí Stránské skály došlo v minulosti i k několika tragédiím. V roce 1939 se v místě pozdějšího hlavního vstupu do štol zabila pádem z vysoké skály mladá dívka. O něco později se tam podle legendy oběsila i její matka.

Za nejzajímavější považuje Pokorný indicie o existenci zatím neobjeveného systému dalšího patra štol. „Jsou tam větrací průduchy a hlavně zvláštní úzká šikmá štola. Její tvar napovídá, že měla sloužit ke vhánění vzduchu někam níž," nastiňuje. Vzápětí dodává, že kvůli obavám z možného zaminování a také kvůli kluzkému bahnu se zatím nikdo z badatelů neodvážil štolu prozkoumat.

Další díl seriálu Tajemná místa jižní Moravy vyjde už dnes v tištěném Deníku Rovnost a představíme v něm les Černovice na Blanensku

Autor: Lenka Šklubalová

23.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Francis Koné.

Útočník Koné ze Zbrojovky získal cenu fair play FIFA

Nově zvolený rektor JAMU Petr Oslzlý.
3

JAMU povede Petr Oslzlý. Nově zvolený rektor působil i jako poradce Havla

AKTUALIZOVÁNO

S autem skončil v tramvajovém kolejišti. Řídil pravděpodobně pod vlivem drog

Brno /FOTOGALERIE/ – K neobvyklému vozidlu v kolejišti museli vyjíždět krátce před půlnocí v noci na pondělí brněnští hasiči. V Žabovřeské ulici pomáhali řidiči, který po nehodě skončil i s autem na tramvajové trati.

Tabla prvňáčků: představíme ZŠ v Brně-Žebětíně, Rajhradu, Měníně a Ivančicích

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete vždy ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Socha prezidenta Masaryka opět "promluvila". Padnu, stálo na háčkované dečce

Brno – Socha prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Komenského náměstí promluvila. Alespoň prostřednictvím háčkované dečky, která se na ni v pondělí dopoledne objevila. Nesla slovo Padnu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT