O jejich nevšední zálibě, kterou na webu sleduje měsíčně osm tisíc čtenářů, pojednává druhý díl nového seriálu Deníku Rovnost Společná vášeň.

Blog, internetovou stránku, kterou si může zdarma vytvořit kdokoliv, chtěly už dlouho. Nejprve zaměřený na módu, ale to jim přišlo příliš jednotvárné. Názvem Samé dobré věci si otevřely možnost psát o všem, co mají rády.

A ony si zamilovaly hlavně Brno. „Ani jedna z nás odtud přitom nepochází. Jsem dokonce ze Slovenska, přesto si někdy připadám jako větší místní patriot než kdejaký Brňák," směje se studentka posledního magisterského ročníku energetické bezpečnosti Rosincová. Články však píše v češtině. „Čím déle tohle dělám, tím víc cítím, jak se v češtině zlepšuji a texty začínají být i květnatější," tvrdí.

Do Brna přijela kvůli vysoké škole. Stejně jako její kamarádka, která nedávno dostudovala práva. Právě Šimečková na blog dodává fotografie, bez kterých by reportáže z oblíbených podniků nebyly úplné. „Lidé se chtějí dívat na pěkné fotky, to je naše velká výhoda. A také fakt, že umíme přidat takovou parádu," myslí si Šimečková, která absolvovala dva kurzy fotografování. Na dobrou fotku má prý oko.

Za rok autorky internetové stránky, která je rozšířená i na sociálních sítích, navštívily přes padesát brněnských podniků. O těch, kde se jim zalíbilo, napsaly. „Chodíme na místa, která jsou něčím speciální, jsou oblíbená, mají ohlas ve společnosti nebo alespoň u určitých vrstev lidí. Nejsme zbytečně negativní. Nepíšeme recenze, jestli je to tam dobré, nebo špatné. Jde jen o náš názor, pocity a dojmy," vysvětluje Rosincová.

Často se proto setkaly s negativními ohlasy. „Máme i hodně nepříznivých komentářů pod články. Když lidé mají podnik rádi, tak se moc nevyjadřují. Pokud se jim ale nelíbí, hned napíšou, že to bylo hrozné a okradli je tam," dodává čtyřiadvacetiletá Slovenka.

Společně s kamarádkou navštívily i oblíbené a známé podniky. Pokud je ale nezaujaly, reportáž na web z nich nevznikla.

Z příznivců blogu Samé dobré věci se postupem času stala komunita, jejíž lidé mezi sebou běžně diskutují. V oblíbených podnicích pak autorky článků mnohdy poznávají. „Blogem se také snažíme lákat do Brna cizince a podporovat turismus. To je takový vyšší účel. Podle toho, kdo nás komentuje, moc dobře víme, že fanoušky máme i mimo Brno," usmívá se Šimečková. Občas proto blogerky zabrousí i do jiných míst jižní Moravy, třeba do Mikulova na Břeclavsku nebo Ivančic na Brněnsku.

Samé dobré věci navíc plánují rozšířit i na nehmotné bohatství města. „Zmapujeme například dobré akce a kulturu. Začneme dělat také rozhovory se zajímavými lidmi," vyjmenovává Rosincová.

Obě kamarádky přijely do Brna před pěti lety za studiem. Teď už je ale jasné, že dnes ho považují za svůj domov.

TEREZA KOLÁŘÍKOVÁ