Denně je mohou lidé slyšet a část z nich i vidět. Stačí když si zajdou do kostela svatého Tomáše na Moravském náměstí, který skrývá jedny z nejstarších varhan v Brně.

Koncem sedmnáctého století je postavil varhanář David Sieber. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století odborníci nástroj rekonstruovali. „Z barokních varhan zůstala jen skříň, tedy v podstatě píšťaly a řezby. Mechanismus je nový,“ uvedl Ondřej Múčka z organologické komise brněnské diecéze. Mechanický způsob otevírání klapek pod píšťalami tehdy nahradil pneumatický mechanismus.

Varhany ale nejsou v dobrém stavu. „V současné době je sice stále používáme pro běžné potřeby bohoslužeb, pokud se má ale konat koncert, často máme strach, jestli to vydrží. Navíc nemají plný rozsah, a tak není možné pracovat se všemi tóny,“ popisuje stav vzácného barokního nástroje farář sv. Tomáše Petr Vrbacký. Farnost si varhany hýčká. Průběžně se nástroj dolaďuje, odstraňuje se nepořádek, kontrolují se membránky. Důkladnější údržbu varhanám ordinují jednou ročně.

Uvažují o opravě

Podle Vrbackého by ale nástroj potřeboval rekonstrukci. Rozsáhlou opravu musí farnost projednat s památkovými komisemi. Podle Vrbackého to znamená nutnost vypracovat návrh, ten předložit příslušné komisi a čekat na její reakci. Rekonstrukce je tedy zatím pouze hudbou vzdálené budoucnosti.

Mezitím řeší varhaníci další otázku. Zda při případné opravě ponechat varhanám pneumatický mechanismus. Lépe se na něj sice hraje, ale po technické stránce zaostává za současnými nástroji. Navíc se snadněji opotřebovává a celý nástroj tak rychleji stárne. „Momentálně uvažujeme nad tím, jestli ponecháme starou pneumatickou techniku a tu pouze opravíme, nebo jestli použijeme mechanický systém. Problém je v tom, že mechanický je podstatně dražší,“ dodává Vrbacký.

Farář doufá, že se jedny z nejkrásnějších varhan v Brně rekonstrukce dočkají. Zatím nezbývá nic jiného, než se o vzácný nástroj starat svépomocí.

Jiří M. Špičák