Dům je pojmenovaný po člověku, který jej nakonec nestavěl. I jméno architekta je nejasné. Místo konírny v zahradě si ale postavil svůj zahradní domek hudební skladatel Leoš Janáček. Žil v něm osmnáct let. To jsou detaily z historie neoklasicistní vily se secesním dekorem a antickými prvky. Domu známému jako Chleboradova vila, Řecká vila nebo Janáčkův dům je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Příběhy brněnských domů.

Jedno z vrcholných děl brněnské architektury devatenáctého století stojí na rohu Kounicovy a Smetanovy ulice. Na jeho místě přitom býval až do roku 1883 vchod do městského hřbitova. Vila nese jméno právníka a politika Františka Ladislava Chleborada. „Parcelu v místě zrušeného hřbitova koupila roku 1889 Chleboradova žena Marie.

O dva roky později ji prodala majiteli obchodu s dřevem a městskému zastupiteli Ernstu Gürtlerovi, jenž od května do listopadu téhož roku postavil dnešní vilu," píše v knize Slavné vily Jihomoravského kraje historik architektury Jan Sedlák. O rok později Gürtler vilu prodal. V roce 1906 ji koupila Jednota pro zvelebení církevní hudby na Moravě pro varhanickou školu, jejímž ředitelem byl Leoš Janáček.

Nejasnosti panují i kolem toho, kdo dům s antickými prvky postavil. Podle původních domněnek navrhl stavbu inspirovanou manýristickými vilami Andrey Palladia z okolí Benátek stavitel Germano Wanderley. „Poslední nepřímé důkazy však ukazují spíše na Antonína Tebicha. Byl důležitou osobností kulturního a společenského života českého Brna. Stylově byl velmi flexibilní. Například u starší budovy Vesny v Jaselské ulici se inspiroval renesancí a u Pomologického ústavu v Bohunicích se společně s Dušanem Jurkovičem přiklonil k folklórní secesi," uvádí Sedlák.

Za zvuku varhan

Varhanická škola začala v Řecké vile fungovat v roce 1908. O dva roky později se její ředitel Janáček s manželkou stěhovali do nového zahradního domku v zahradě vily. Vyrostl na místě nepoužívaných koníren. Prostory byly malé, Janáčkovým to nevadilo. „Nemohlo být v Brně lepšího bydlení, než jaké jsme teď měli my v domečku, jak jsme začali říkat a jak se to potom ujalo napřed na varhanické škole a potom v celém Brně," uvádí vzpomínku Janáčkovy hospodyně muzikoložka Svatava Přibáňová v textu Moravského zemského muzea o historii domu.

V Janáčkově obytném domě je teď Památník Leoše Janáčka se stálou expozicí o skladateli. Její součástí je zejména kompletně dochovaná pracovna. Přízemí Chleboradovy vily slouží jako archiv a badatelna Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. A v prvním patře působí Lidová škola umění.

„Památník je pro veřejnost přístupný od úterý do neděle. Přímo Chleboradova vila běžně otevřená není. Přesto se dá bez problémů na prohlídce předem domluvit. Jednotlivé zájemce vilou provázíme," upozorňuje vedoucí oddělení dějin hudby Jiří Zahrádka. Skladatele připomíná také jeho busta od sochaře Jana Štursy, kterou na balustrádě prvního patra Chleboradovy vily odhalili v roce 1948.

Řecká vila je kulturní památka. Nyní ji vlastní brněnské biskupství, které ji už několik let postupně opravuje. Teď dokončuje opravy prvního patra a chystá se na přízemí. „Je třeba opravit elektroinstalace. Jsou v hodně špatném stavu. Také chceme Moravskému zemskému muzeu poskytnout odpovídající prostory pro jeho práci. Opravy začnou prvního června. Předpokládáme, že skončí koncem listopadu," říká mluvčí biskupství Martina Jandlová.

Chleboradova vila

Adresa: Smetanova 14

Architekt: pravděpodobně Antonín Tebich

Doba vzniku: rok 1891

Sloh: neoklasicismus, inspirace antickou a italskou manýristickou architekturou

Dřívější využití: varhanická škola

Současné využití: Lidová škola umění, archiv a badatelna Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea, Památník Leoše Janáčka v zahradním domku