Pokud si host Pivního baru Marley právě vychutnává steak nebo hamburger a do jídla je zcela zabraný, je všechno v pořádku. Když ale zvedne hlavu, zjistí, že ho obklopuje uschlý plevel, počmárané zdi a starší paní z chodníku mu kouká rovnou do talíře. Na toaletě se přilepí k podlaze a od obsluhy slyší omluvu, že v zadní části lokálu není moc uklizeno. „Přitom kuchař vaří dobře. Stačilo by dát do pořádku vzhled podniku a nabídku jídel," říká šéfkuchař a provozovatel restaurace U Dřevěného stolu Jiří Dlapka. Marley hodnotil pro další díl seriálu Rovnosti Test restaurací.

Verzi jídelního lístku pro zahrádku vévodí fotografie labradorského retrívra s pizzou v tlamě. Podle webových stránek je to Marley, který se kdysi do baru přitoulal a podle něho podnik získal jméno. Na lístku chybějí polévky, a tak se na ně Dlapka přeptá. Číšník je vyjmenovává zpaměti.

Při čekání na česnečku a gulášovku si hodnotitel prohlíží zahrádku na ulici. „Stoly jsou úplně u chodníku, což je zbytečné. Šly by posunout blíž k restauraci a zahrádku od ulice víc oddělit třeba bambusovým plotem, aby měli hosté víc soukromí," uvažuje Dlapka. Stěna podniku, která hosta kryje z druhé strany, je oprýskaná a posprejovaná. Vyvýšenou plochu, na které stojí stoly, lemuje plevel. „Chápu, že se majiteli nechce do opravy možná pronajatého domu. Rozpadající se omítku by ale mohl něčím zakrýt a postarat se o kousek zeleně taky není až takový problém," míní šéfkuchař.

To už číšník přináší polévky. „Gulášová je výborná. Navíc jsou v ní kousky masa, což je lepší než chuchvalce mletého. Jen si nedokážu poradit s celými kroužky cibule. Mám si je lžící nějak nakrájet, nebo je jíst celé? To asi kuchař nedomyslel," usmívá se hodnotitel.

Chutná je i česneková polévka, ke které host zvlášť dostane mističku s opečenými chlebovými kostkami. „To chválím. Když jsou kostky rovnou v polévce, za chvíli se rozmočí. Takhle si jich každý může postupně dát, kolik chce," vysvětluje Dlapka.

Poté si vyžádá nápojový lístek. Je propojený s jídelním, ale obsahuje i jídla, které na venkovním lístku nejsou. „Kdo si sedne hned ven, nezjistí, že hospoda nabízí i polévky, těstoviny a rizota. V předkrmech mi zase zatajili tlačenku. Nechápu, proč mají lístky dva a v každém je něco jiného," zlobí se Dlapka.

Výhrady má i ke stavbě lístků. Právě těstoviny jsou tu například zbytečné. „Pokud umí kuchař dobře právě barové jídlo jako žebra a hamburgery, ať se zaměří na ně, přidá pár steaků a něco k pivu. I hamburgery jsou zbytečně vypsané na víc než třicet řádků. Než dočtu do konce, zapomenu, co bylo na začátku. Stačí vypsat pár základních, u každého přidat možnost menší a větší. O slaninu nebo sýr navíc si každý může požádat," tvrdí muž.

Jako druhé jídlo přináší číšník panenku a uzená medová žebra. Masa je na nich dost a nechutnají špatně, ale v medové marinádě mohly ležet déle. Chuť medu není téměř znát. Panenka je propečená akorát a šťavnatá. „Bramborová kaše není z prášku, což je taky plus. Zeleninovou oblohu si mohl kuchař odpustit. To je přežitek a navíc už jsem si objednal zvlášť salát," říká Dlapka.

Další překvapení čeká při objednání piva. V nabídce jsou tři druhy. Desítka došla, takže zbývá jen výběr ze dvou dvanáctek. „Na to, že je v názvu pivní bar," je to smutné," míní hodnotitel.

Restaurace je podle něho nedotažená. „Navíc jsou neuklizené toalety, chybí mýdlo a uvnitř se občas povaluje smeták a další věci, které na oči nepatří. Základ restaurace by mohl být dobrý, ale chce to upravit interiér i exteriér. A výrazně zkrátit jídelníček a zaměřit ho na to, čím se kuchař pyšní nejvíc," uzavírá šéfkuchař.

Pro zvětšení rozklikněte.