„Potěšující jsou snad jen ceny v jídelním lístku i speciality stojí okolo stopadesáti korun,“ konstatuje šéfkuchař restaurace Boulevard Ivo Ševčík a hned si stěžuje, že nemá rád restaurace, ve kterých slyší zahrčení celá hospoda když si host přitáhne židli blíž ke stolu.

Prostředí o padesát procent vylepšují usměvavé a ochotné servírky a rychlost s jakou se na stolech objevují nápoje, předkrm a polévka. Rajčatová polévka s rýží ale určitě ani koutkem oka nezahlédla základní surovinu, ze které má být připravena – rajčatový protlak. Chutná naopak trochu jako polévka gulášová. Hovězí carpacio je sice výborné, ve Valhalle jej však podávají s chlebem. „To je hřích, asi něco jako jíst tlačenku s octem a cibulí s rohlíkem,“ upozorňuje Ševčík, který čekal, že k syrovému masu s olivovým olejem a kousky parmezánu dostane obvykle podávané opečené tousty.

Kokosovým snem mají být smažená kuřecí prsa v kokosu plněná lososem. „Kokos stále hledám a ten losos je obarvená treska z konzervy,“ říká po několika soustech Ševčík a tipuje, že na kokos kuchař prostě zapomněl. Také fakt, že losos není losos hned vysvětluje. „Čerstvé lososí maso při pečení zesvětlá. Toto je červené jak prapor,“ ukazuje na rybí maso na talíři. Také na vepřovém masu v Brněnském plátku kuchař šetřil a hodně přitlačil paličkou k prkénku. Maso je téměř průsvitné, americké brambory neslané.

Ani výběr něčeho sladkého nakonec není ve Valhalle lehký. V jídelním lístku nabízí jen palačinky na několik způsobů, zmrzlinové poháry a gofry. Odborník se rozhodne otestovat gofry a už se ani nediví. „Jsou zcela jistě kupované. Gofry se pečou a mají být teplé, tyto jsou studené,“ popisuje kuchař desert se šlehačkou a ananasem.

Zaprášená slaměná výzdoba na stěnách, která se v předvánočním čase dočkala navěšení červených skleněných baněk, stěny, které by malíře vítaly s otevřenou náručí a lustry ovázané silnými provazy a hromada špinavého nádobí, které se vrší za zády hostů na odkládacím stolku, dávají tušit, že ani návštěva toalet nebude procházka rozkvetlou zahradou. Pach čistícího prostředku sava ukazuje spíš na procházku po bazénu, na kterém právě dokončili generální úklid. Zapomněli ale na záclony z pavučin u stropu.

„Nemám důvod se sem vracet,“ hodnotí restauraci Ševčík, který má zkušenosti s přípravou zážitkové gastronomie a různými druhy restaurací díky členství v Asociaci kuchařů a cukrářů České republiky. K plusu restaurace lze připočíst nejen již zmiňované příznivé ceny, ale i velký výběr z chuťovek k pivu a vínu a hlavně bezbariérový přístup. Což se u restaurace, kterou najdou hosté ve sklepení, často nevidí.

Vysvědčení - Valhalla.