Výběr jídel v La Pedě je jako detektivka

„Na rande bych sem zašel, ale na obchodní oběd asi ne. Je tu dost přítmí. Ani noviny si zde člověk nepřečte,“ myslí si bývalý kuchař Taverna John Silver Jiří Dlapka, který vyrazil na pravidelný Test restaurací Brněnského deníku Rovnost.

V La Pedě je v době oběda rušno. Interiér je různě členitý a plný tajemných zákoutí. „Na jednu stranu je to dobře. Člověk má své soukromí. Na druhou stranu se zde nedají srazit stoly. To může odradit větší skupinky lidí,“ upozorňuje Dlapka.

Obsluha je podle něj ochotná. Ke stolu dorazí dřív než si stihne sundat bundu. Ihned nabízí pití i jídelní lístek. Více než sto možností na lístku ho překvapí. „Výběr je jako špatná detektivka. Než člověk dočte nakonec, neví, co bylo na začátku,“ stěžuje si kuchař.

Od všeho trochu

Název podniku slibuje italskou kuchyni. Na lístku však zákazník najde všechno od tlačenky, přes vepřové nudličky na ruský způsob Stroganov až po steak Mexiko. „Je to nemoc českých restaurací. Ten, kdo sestavoval jídelníček, se snažil zavděčit všem zákazníkům a to nejde,“ říká odborník, který léta vařil v Rakousku a Rusku.

Možná proto si delší dobu nemůže vybrat. Nejprve se rozhodne pro candáta. I když je napsaný na jídelníčku, v současnosti ho restaurace nenabízí. Číšník mu pohotově doporučuje lososa. Dlapka si nakonec objedná špagety Carbonara se smetanou, vejcem, slaninou a parmezánem. Jako polévku volí kuřecí vývar. „Je dobrý. Sice v něm nejsou domácí nudle, ale je chutný a hustý. I teplota je správná,“ pochvaluje si kuchař. Vzápětí však dodává, že ho mrzí, že v jídelním lístku nenašel žádnou italskou polévku.

Špagety Carbonara nejsou sice připravené podle originálního receptu, ale chutnají mu. „Ono je to těžké. Každý je připravuje jinak. V Rakousku jsme do nich dávali hodně smetany. V Itálii se to nedělá. V jídelníčku ale mají popsané, co do nich dávají. A to dodrželi,“ tvrdí kuchař.

Sopečná pizza

La Peda je podnik, vyhlášený pizzou. To co číšník přinesl vzápětí na stůl je opravdu originální kousek z italského těsta. Pizza s názvem Etna totiž opravdu vypadá jako sicilská sopka. Je to klasická kruhová pizza, přes kterou je natažená další vrstva těsta. Ta se při pečení vyboulila do tvaru kopce. Na vrcholku je udělaný dolík, ve kterém hoří slanina. Dlapka jen kroutí hlavou. „Někdy je originalita a fantazie kuchaře na škodu. Nevím, co má člověk s tím suchým těstem dělat,“ přemýšlí.

Na dezert už nemá pomyšlení. „Přemýšlel jsem nad klasickým Tiramisu, ale v jídelníčku chybí. To je v italské restauraci chyba. Místo toho jsou tam palačinky. Kdo by měl chuť po pizze na palačinku,“ ptá se nevěřícně. Objedná si proto jen kávu. K té výtky nemá. U stolu se celou dobu střídá obsluha. Možná proto si číšnice při placení nevšimla, že na stole leží krabice se zbytky jídla. Menu box do účtu nezapočítala. Okradla se o osm korun.