Kamenný sloup stojí na pravém břehu Svitavy před mostem, který se od roku 1991 také jmenuje Zderadův.

Historikové se nemohou shodnout, jak je vlastně dvanáct metrů vysoký sloup starý. „Některé prameny uvádějí, že pochází z druhé poloviny čtrnáctého století. Podle jiných ho však postavili zhruba o sto padesát let později,“ uvedl Jaroslav Hamža z odboru kultury brněnského magistrátu.

Není také jasné, k čemu sloup sloužil. Podle historika Bohumila Samka to pravděpodobně původně byla boží muka. Podle jiných odborníků mohl sloup označovat hranice, ke kterým platilo brněnské městské právo.

Svědčily by o tom i obrazy, na kterých bývá Zderadův sloup zobrazen jako kulisa popraviště. Popravovalo se totiž až za městem.

Sloup nese jméno Zderada ze Švábenic, který byl na konci jedenáctého století kancléřem krále Vratislava II. Kronikář Kosmas píše, že Zderad byl kvůli pomstě králova nejstaršího syna zavražděn při obléhání Brna v roce 1091. „Záznam v Kosmově kronice je nejstarší zmínkou o Brně v historických pramenech,“ upozorňuje kamenná deska na sloupu.

O dnešní podobu památky se zasloužil Josef Arnold, který ji kolem roku 1864 opravil. Snažil se jí přitom vrátit původní gotický vzhled, takže z ní odstranil vše, co považoval za „přílepky“ z pozdějších let.