Již přes dvacet let se totiž zabývá skládáním mozaiek. Jeho umění, zděděné po starověkých civilizacích, mohou Brňané ocenit v podobě mozaiky Čápa či dekorace galerie na Skleněné louce. Havlíčkovy ruce vytvořily i fasády vináren na Hlinkách nebo v Kamenné kolonii. Nejčerstvější je keramická mozaika pro školu na Bakalově nábřeží, která vznikla v minulém roce.

„Všichni si myslí, že uprostřed mozaiky je sluníčko. Přitom je to kafemlejnek, který děti semele, taková metafora pro školu,“ směje se Havlíček, který při tvorbě pestrého obrazu rozbil před školou obrovské množství keramických dlaždic. Kromě běžně přístupných prostor zkrášluje Havlíček i interiéry bytů či venkovní bazény. Při své práci používá jen klasický materiál, tedy kámen, sklo či keramiku.

„V poslední době se dělají i mozaiky z papíru či plastových špuntů. Ale pravá mozaika má být krásná a jednou z jejích charakteristik je dlouhověkost,“ míní Havlíček. V Čechách a na Moravě nemá jeho umění konkurenci. Zatím ale není příliš využívané. „Je velký problém dostat umělecké mozaiky do ulic,“ tvrdí Havlíček, který má v šuplíku schované další projekty na zkrášlení brněnských ulic.

Umění mozaiek pochází od starých Arabů, kteří již před pěti tisíci lety uctívali bohy skládáním střípků kamenů do různých motivů. „Mozaiky představují ty nejpřirozenější principy vesmíru. Je v nich duchovní náboj,“ vysvětluje přitažlivost tohoto umění Havlíček. Za Čápem však žádnou symboliku Brňané hledat nemají. „Bylo to to nejjednodušší, co šlo z mozaiky vytvořit,“ vysvětluje původ plastiky jeho autor.