Lány obilí, slunečnic a řepky. Kravíny a drůbežárny. Zelené vinice. Zemědělství na jižní Moravu neodmyslitelně patří. Dnes je ale v hluboké ekonomické krizi. Zemědělci se bojí o svou existenci a vyčítají státu, že si jich nevšímá. Slibům politiků nevěří.

Jihomoravské zemědělství bojuje rok od roku se stále vážnějšími problémy. „Letos naše bída začala hrozným suchem na jaře. A pokračuje současnými směšně nízkými výkupními cenami mléka a obilovin,“ přiblížil nejpalčivější potíže místopředseda Okresní agrární komory Břeclav Antonín Osička. Dodal, že ostatní evropské země zemědělcům pomáhají s nízkými cenami mléka různými dotacemi a podporují je i jinak. Český stát v jejich stopách nejde.

Osičku současná situace znepokojuje. „Mám z přístupu státu pocit, jako bychom měli brzy zaniknout. Slyšel jsem dokonce některé politiky říkat, že si dokážou republiku bez našeho zemědělství docela dobře představit,“ zhrozil se Osička. Ostatní jim podle něj jen slibují, že v roce 2013 bude lépe. „Jenže do té doby přestaneme existovat. Bojím se, že přichází konec českého a moravského venkova,“ varoval Osička.

Lídr jihomoravské kandidátky lidovců Stanislav Juránek doufá, že situace tak daleko nedojde. „Našemu státu chybí celková zemědělská politika. Pak není divu, že například české i evropské dotace zvýhodňují méně produktivní oblasti, jako je například Podkrkonoší, a ty ostatní jsou na tom bity. To je bohužel případ právě našeho kraje,“ uvedl Juránek. Navíc podle něj nikdo nebere ohled na to, že se klima na jižní Moravě za poslední roky podstatně změnilo. „Státní rozpočet nepřihlíží k tomu, že se region kvůli klimatickým změnám postupně stal suchou oblastí a potřebuje jiný přístup než dřív,“ upozornil Juránek.

Zuzka Bebarová-Rujbrová, která vede na jižní Moravě kandidátku komunistů, přístup státu také kritizuje. „Čeští zemědělci doplácejí na to, že naši zástupci v unii pro ně nevyjednali dobré podmínky. Přitom právě náš kraj to akutně potřebuje,“ řekla. Zdůraznila také potřebu zviditelnění jihomoravského vinařství. „Naše vína jsou často lepší než u sousedů, jenže do jejich obchodů se nedostanou. Když jsem byla v Rakousku, v regálech stála vína z Chile a Austrálie, ale z Moravy ne,“ podotkla jednička jihomoravských komunistů.

Vinaře teď spíš než malá propagace trápí restrukturalizace vinohradnictví. Je to projekt Evropské unie, který má zlepšit kvalitu produkce vína. „Brusel na to vyčlenil balík peněz. Ten si sice rozebraly členské státy, ale my jsme z toho vyšli hodně špatně. Zbylo na nás mnohem méně než loni,“ povzdechl si předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo, který doufá, že stát jim ještě pomůže. „Vinařství z jižní Moravy má ve státním rozpočtu nezastupitelné místo,“ připomněl význam regionu Sedlo.

Za vínem totiž do kraje přijíždějí turisté. Využívají rozsáhlou síť cyklostezek v deseti vinařských oblastech, které je vedou za folklorem, památkami a do sklípků. Na kolech mohou projet přes dvanáct set kilometrů cest a navštívit víc než dvě stě padesát obcí kraje. „Stezky přilákaly spoustu lidí,“ uvedl manažer projektu Jan Grombíř. Podle něj ale údržba cest a zlepšování služeb stojí dost peněz. „Politici rádi mluví o tom, jak je to významný projekt, ale jenom řeči nám nepomohou,“ zdůraznil Grombíř.

Anketa: Zasadíte se o přímé zvýšení dotací zemědělcům?

Mirek Topolánek (ODS)
Pravidla evropských dotací neumožňují regionální zaměření. Stížnosti zemědělců samozřejmě vnímám. V rámci našeho předsednictví jsme otevřeli jednání, která by měla vést k tomu, aby se po roce 2013 podmínky českých zemědělců a jejich kolegů ze zemí bývalé 15 srovnaly.

Bohuslav Sobotka
(ČSSD)
Vždy jsem hlasoval pro maximální dorovnání dotací zemědělcům na úroveň, která je dohodnutá v Evropské unii. Dohody nám dávají možnost dorovnat dotace penězi z českého rozpočtu jen do určité úrovně. Obávám se, že zavést přímé dotace mimo podmínky unie je těžké.

Stanislav Juránek
(KDU–ČSL)
Samozřejmě. Budeme se snažit o maximální podporu zemědělství, protože stát jí nevěnuje dostatečnou pozornost. Proto určitě chceme prosazovat zvýšení dotací. Stát by si měl uvědomit, že mít vlastní potraviny je stejně důležité jako mít vlastní armádu.

Zuzka Bebarová-Rujbrová
(KSČM)
V každém případě. Peníze jsou bohužel hlavní problém našich zemědělců, právě jejich nedostatek je nejvíce omezuje. Technologie máme vyspělé, dříve se k nám ze zahraničí jezdili učit. Teď zemědělci nemohou občas ani provést postřik na poli. Nemají na něj, a to je špatné.

Ondřej Liška
(Strana zelených)
Evropská unie počítá s redukcí přímých dotací do zemědělství. Je možné zasadit se pouze o to, aby pokles nebyl příliš prudký. Chceme reformu dotací, které nebudou jen sociálními dávkami pro zemědělce, ale kompenzací za prokázané ohledy zemědělců vůči krajině a prostředí.

Anna Putnová
(TOP 09)
Zemědělství patří v kraji k tradičním odvětvím, které kromě pracovních míst nabízí také řešení v péči o krajinu. Požadujeme proto transparentní systém dotací a dorovnání na úroveň zemědělských subvencí v západní Evropě. Vážíme si zemědělců, kteří usilovně pracují.

Prodej jihomoravského vína roste. Přesto potřebuje podporu

Vinařům se na jižní Moravě daří. Ekonomická krize je nepostihla tak vážně jako ostatní zemědělské obory. Přesto potřebují pomoc. Tvrdí to ředitel Vinařského fondu Jiří Machovec. „Ve vinařství jsme dobří. Proto si podle mě zasloužíme podporu,“ řekl Machovec.

Vinařský fond, v jehož čele stojí, má na starosti především propagaci domácích výrobků. „Reklamu cílíme na Českou republiku. Stále se k nám totiž vozí mnoho vína ze zahraničí. Náš podíl na trhu je jen kolem čtyřiceti procent,“ vysvětlil zaměření propagace Machovec. Prodej domácích vín podle něj pomalu roste. „Do fondu nám přišlo více peněz než před rokem touto dobou. Věřím, že to je i naším působením,“ uvedl.

Podle zákona musí každý pěstitel odvést do společné kasy Vinařského fondu padesát haléřů z jednoho litru prodaného moku. Další peníze pak dávají státní instituce. „Letos na jaře nám pomohlo vedení Jihomoravského kraje. Radní pro nás odsouhlasili osmimilionovou dotaci, stejnou částku nám pak muselo vyplatit i ministerstvo zemědělství,“ řekl Machovec. Kraj tímto krokem podle něj pomohl sám sobě. Víno vypěstované na vinicích v regionu jej totiž zviditelňuje po celém světě.

Vtip Deníku.
Předseda zemědělského družstva v Jevišovicích na Znojemsku Bohumír Rada říká: Jsme jen kolonie Evropské unie

ROZHOVOR - České zemědělce trápí počasí, změny klimatu i ekonomická krize. Ještě víc ale nedostatečná podpora od státu. Jihomoravský kraj není výjimkou. „Stát se o nás vůbec nestará,“ myslí si předseda zemědělského družstva v Jevišovicích na Znojemsku Bohumír Rada.

Jak se vaše družstvo vyrovnává se současnou krizí v zemědělství?
Bojujeme. Momentálně nás nezajímá katastrofálně nízká cena obilí, protože jím krmíme, zaměřujeme se na živočišnou výrobu. Krize na nás sice doléhá, ale zatím se nám daří přežívat právě díky masu. Co nás ale sráží na kolena, jsou příšerně nízké výkupní ceny mléka.

Myslíte si, že stát podporuje zemědělce dostatečně?
Absolutně ne. Zdá se mi, že na rozdíl od jiných zemí nemá o zemědělství žádný zájem. To je vidět i na jeho přístupu k dotacím. Podle mého názoru by se měly buď zrušit v celé Evropské unii, nebo by měly být stejné pro všechny státy. Ale dnešní stav je nesmyslný.

Co vám nejvíc vadí na přístupu státu?
Celá koncepce toho, jak se staví k zemědělství. Je hloupá. Stát nepodporuje české potraviny, nestará se o nás, přitom jsme důležitá složka ekonomiky. Teď stoupají ceny cukru, ale my jsme byli nuceni před časem cukrovary pozavírat. Vydělají tak ostatní státy a nám zůstanou jen oči pro pláč. To je jen jeden z důsledků špatné koncepce.

Jak se díváte na zahraniční výrobky na českém trhu?
Hlavní je zisk. V supermarketech je daleko víc cizích výrobků než našich, a navíc jsou mizerné. Špekáček s padesáti procenty šrotu přece není špekáček. Státu je přitom jedno, že jde o klamání zákazníka. V jiných zemích mají kvóty a příliv zahraničních výrobků přísně omezují. My ne. Stali jsme se pouhou kolonií původních členských států Evropské unie. A našim politikům je to jedno.

Další politické seriály, které Brněnský deník Rovnost připravuje
- 24. srpna - Školství, včetně vysokých škol a vědy
- 31. srpna - Kulturní a sportovní projekty v kraji
- 7. září - Přehled stran kandidujících v mimořádných volbách a zajímavosti z kandidátek
- 14. září - Nezaměstnanost
- 21. září - Zdravotnictví a sociální oblast
- 29. září - Doprava
- 5. října - Srovnání kampaní politických stran

MARKÉTA FORRÓ A PETR JEŘÁBEK