Vyprávěním o událostech, které se váží k hromadným hrobům na jedné straně od silnice vedoucí na Prace a smírčímu kříži na straně druhé, pokračuje další díl seriálu Deníku Rovnost Tajemná místa jižní Moravy.

Obrovské balvany nebo kříže z kamene stavěli zločinci v místech, na nichž se udála tragédie, aby alespoň zčásti ulehčili špatnému svědomí. „Ve školní kronice v devatenáctém století učitel Josef Ludikovský vypráví o události, kdy mladá dívka žala trávu. Sedlákovi, který opodál oral pole, se splašil kůň a zabil ji. Říká se, že na usmíření postavil kamenný kříž. Ten je spolu s kostelem svatého Vavřince jedním z nejstarších svědků křenovické minulosti. Kdy ale k tragédii došlo, to přesně nevíme," popsal starosta vesnice Jaromír Konečný.

Podle místního zastupitele Oldřicha Bartoška kříž dnes nestojí na svém původním místě. „Stával pod kopcem, byla tam mez. Nějaký nadšenec ho ale asi ve 30. letech minulého století, kdy se scelovaly pozemky, vynesl nahoru," zmínil Bartošek, který se zabývá historií obce a je i členem skupiny historického šermu Buhurt, jež se účastní rekonstrukcí různých bitev.

jak se dostat na místo
- Autem ze silnice I/50 je třeba ve Slavkově u Brna odbočit na Křenovice a ve vesnici se na hlavní křižovatce dát směrem na Prace. Přibližně půl kilometru za obcí na návrší Zlatá Hora se po levé straně, hned vedle silnice, nachází Krchůvek. Přes cestu, asi po dvaceti metrech chůze, turisté narazí na smírčí kámen.
- Autobusem a pěšky do Křenovic jezdí autobus ze Slavkova u Brna. Zastavuje ve Svárovské ulici, odkud je třeba zamířit do Brněnské a pokračovat na konec obce a dál směrem k návrší Zlatá Hora.

Další místo opředené tragickými událostmi z dávné minulosti se nachází hned na protější straně silnice, oficiálně je známé jako Krchůvek. „Bezprostředně po bitvě u Slavkova přeživší vojáci dostali naporučeno, aby mrtvoly stahovali do hromadných hrobů. Ačkoliv nebylo moc sněhu, panovaly mrazy a jen stěží šlo kopnout do země. Takže využili přírodní průrvy, která byla na kopci a jen mrtvé zaházeli," přiblížil Bartošek s tím, že jde o jeden z největších hrobů z napoleonských válek. Podle všeho navíc ukrývá i ostatky vojáků, kteří padli u Zbýšova.

Oběti připomíná pomníček z kamenů, na němž stojí nápis Poslední odpočinek hrdinů bitvy slavkovské z r. 1805. Nedaleko stojí další. „Ten je připomínkou obětí cholery, která Křenovice postihla v roce 1836 a 1866. V druhém případě jde o průvodní projev prusko-rakouské války," doplnil křenovický starosta.

Nejenže jde o místa, ze kterých přímo dýchá historie, ale všichni, kdo je už navštívili, poukazují na výhled, který poskytují. „Z Krchůvku je nádherný výhled na Křenovice, Slavkov, Šaratice, Hrušky, Ždánický les a za dobré viditelnosti i na Pálavu a vrcholky Chřibů. Od smírčího kříže pak i na Holubice, Pozořice a ostatní obce na úpatí Drahanské vrchoviny," poznamenal Konečný.

Jeho slova potvrzuje například Eva Kloubková ze Slavkova u Brna, která místo několikrát navštívila. „Pokaždé, když k nám někdo přijede poprvé na návštěvu, jde v podstatě o první místo spolu s Mohylou míru, kam ho zavedu. Je to po cestě. Nejenže jde o krásnou lokalitu, ale má i velmi bohatou, velmi zajímavou a taky tajemnou historii. Jde mi vždycky mráz po zádech, když si uvědomím, že se procházím po zemi, pod níž odpočívají hrdinové," svěřila se Kloubková.

To dobře vědí i v Křenovicích, které krátce po revoluci oslovil francouzský institut. „Chtěl, abychom jeho pracovníkům hroby otevřeli, aby mohli zkoumat ostatky, údajně z hlediska opotřebovanosti kloubů vojáků. Zamítli jsme to," konstatoval Bartošek.

DALŠÍ DÍLY SI PŘEČTETE V SOBOTNÍM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST.