S vyšetřovateli nespolupracuje, psychiatry odmítá, ale většinu volného času tráví čtením dobrodružných knih. Takový je život třiatřicetileté Barbory Škrlové ve Vazební věznici Brno, kde je na pokyn soudce už týden. Přestože jí za oklamání zaměstnanců zařízení pro týrané děti Klokánek hrozí pouze dva roky vězení, soud ji tam poslal kvůli obavám z možného útěku.

Škrlová ve čtvrtek vypovídala znovu. Tentokrát jako svědkyně v kauze týraných sourozenců v Kuřimi na Brněnsku. Výslech potvrdila státní zástupkyně Zuzana Zámoravcová. Podrobnosti sdělovat nechtěla, protože na případ je uvalené informační embargo.

Čas ve vazbě si Škrlová krátí čtením. „Poté, co absolvovala vstupní prohlídky a vyšetření, nabídli jsme jí možnost vypůjčit si knihy. Škrlová o ně měla zájem a chtěla hlavně foglarovky a romány od Alexandra Dumase,“ řekla mluvčí brněnské vazební věznice Soňa Haluzová. Z vězeňské knihovny si Škrlová vypůjčila pět knih, které postupně pročítá.

Knihy Jaroslava Foglara, který psal knihy pro chlapce a jako Jestřáb vedl skautské oddíly, jsou určeny především pro děti. „Největší zájem mají o foglarovky chlapci mezi dvanácti a čtrnácti lety. Pro dospělého čtenáře nemají takovou sílu. Foglar v knihách vystihl dospívání a jeho romány mají prvky detektivky, které mají příchuť hororu,“ přiblížil Foglarova díla Michal Jareš z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky.

Jestli dává Škrlová čtením foglarovek a románů od Alexandra Dumase nějaké poselství, nelze říct. Jisté je jedno. Starší ženy po Foglarových knihách nesáhnou. „Starší čtenář je většinou zase muž, který v četbě foglarovek hledá fascinaci dávného dětství. Dobro a zlo je v románech jasně rozvrženo. Knihy jsou také filtrem pro lidi, kteří jsou ohroženi zvenčí,“ zdůraznil vedoucí oddělení pro výzkum literární kultury Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky Pavel Janáček.

Ať čte Škrlová cokoliv, otázkou i nadále zůstává, jak budou vyšetřovatelé v zamotané kauze Kuřim postupovat. Škrlová sice patří mezi klíčové svědky, ale odmítá s kriminalisty spolupracovat. Vypovídat odmítla a s policejním komisařem Janem Vávrou, který ji má na starosti. „Mluvila s ním jen v obecné rovině,“ uvedla brněnská policejní mluvčí Andrea Procházková.

Konkrétní postupy dalšího vyšetřování policie prozrazovat nebude. A ani nesmí. Městské státní zastupitelství v Brně uvalilo na případ informační embargo. Až do vypracování žaloby tedy neřekne ani policie ani žalobce nic.

Čtěte více: Týrání v Kuřimi