Kliknutím zvětšíteOpravdu není jediná. Poradna Gender Stadies vyřizuje aspoň jeden podobný dotaz denně a za pravdu jí dává i nejnovější studie společnosti PwC. Ta přišla se zprávou, že ženy v České republice jsou nadále placeny výrazně hůř než muži na stejných pozicích a za poslední rok se tento rozdíl ještě zhoršil. Ženy vydělávají v průměru o 20 procent méně než muži. Loni se uvádělo číslo 18,9 procenta.
„Za posledních 20 let se tak tento rozdíl téměř nezměnil, v roce 2000 byl rozdíl v platech 22 procent. Česká republika patří v tomto směru mezi nejhorší země v rámci OECD,“ uvedla expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová. Horší situace je jen v Japonsku, Estonsku a v Jižní Koreji.
Projekt 22procent k rovnosti, který funguje při ministerstvu práce a sociálních věcí, zaznamenal, že rozdíl v odměňování se mění věkem. Z dostupných dat tak lze vyčíst, že největší rozdíl v platech je mezi 40 až 44 lety věku, kdy ženy berou v průměru o 23 procent méně než muži. Nejnižší je pak do 24 let. V tu dobu je průměrný rozdíl šest procent.
Také typ povolání má svůj vliv. Obecně totiž platí, že největší rozdíly jsou u zaměstnání s nejvyšší průměrnou měsíční mzdou. „Vůbec nejvyšší rozdíly v odměňování (neuvěřitelných 46 procent) jsou mezi finančními makléři a makléřkami, což představuje téměř 400 tisíc korun ročně,“ tvrdí projekt 22 procent k rovnosti. Naopak nejnižší rozdíl je pak mezi kuchaři a kuchařkami. Ty mají dokonce v průměru o jedno procento vyšší mzdy než jejich mužské protějšky.
Ženy pracují v méně placených oborech
Odborníci poukazují na to, že práce žen je konstantě podhodnocována, navíc ženy též pracují v méně placených oborech. Vyšší rozdíl je pak patrný v takzvaných feminizovaných oborech, jako jsou školství nebo zdravotnictví.
V posledních letech se přitom rozdíl ve mzdách mužů a žen pomalu snižoval. V posledním roce ale zase vzrostl. „Je možné, že nárůst reflektuje i změny související s covidem, protože mnohé názory poukazovaly na to, že pandemie covidu bude mít negativní dopad na zvýšení znevýhodnění žen i některých mužů na trhu práce a posílení genderových stereotypů o tom, které práce jsou vhodné na jedné straně pro ženy a na straně druhé pro muže,“ míní šéfka Gender Studies Johana Jonáková.
Tím podle ní dochází ke koncentraci žen v méně placených zaměstnáních, jako jsou pečovatelské profese a současně se méně častěji uplatňují ve vedení firem a organizací.
Právě pandemii covidu vidí jako jednu z příčin tohoto trendu i Linhartová Palánová. Kvůli pandemii se totiž zastavilo postupné přibližování pracovních podmínek žen a mužů. „V tomto směru se vracíme minimálně o dva roky zpátky, rozdíly v rovných příležitostech se opět mírně prohloubily,“ vysvětlila. V průběhu pandemie přišla o práci řada žen, přičemž častým důvodem byla péče o děti kvůli uzavřeným školkám.
O penězích se nemluví
Možné zlepšení situace už naznačují i některé příčiny nerovnosti v odměňování. Jonáková například uvedla, že se v organizacích dostatečně nezdůvodňují mimořádné odměny, takže je možné, že jejich přiznávání je jen na základě libovůle. Zaměstnanci se často ve mzdových předpisech neorientují a neví, jak se jejich mzda stanovuje. Nevědí pak, na co mají nárok. V naší společnosti je navíc zvyk, že „o penězích se nemluví“.
Není tedy zvykem říkat si, kdo jaký má plat, příplatky nebo odměny. „I to přispívá k utváření jakési šedé zóny, kde mohou diskriminační prakticky existovat a bujet, protože na ně není vidět,“ doplnila šéfka Gender Studies.
Linhartová Palánová si zase myslí, že změnu by mohla přinést digitalizace a automatizace ekonomiky, kdy řada žen najde nové uplatnění na trhu práce. „PwC očekává, že tyto změny vytvoří více nových pracovních pozic v patnácti z dvaceti sledovaných sektorech ekonomiky. I tak ale zůstanou odvětví, kde bude mužů pracovat výrazně více, typicky stavebnictví nebo průmyslová výroba,“ dodala.
12
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
