Oč jde? Podle šest let staré mezinárodní dohody Klimatické konference z Paříže chtějí zúčastněné státy udržet limit oteplení planety do roku 2030 nanejvýš o 1,5 stupně Celsia. K tomu je však potřeba snížit globální emise skleníkových plynů o 45 procent. Při pokračování současného trendu ovšem mohou emise naopak narůst o 14 procent.

Současné závazky na udržení oteplování pod 1,5 stupně nestačí, míní experti

„Většina hlavních znečišťovatelů ani nepodniká kroky potřebné ke splnění i těch nedostatečných slibů,“ okomentoval to generální tajemník OSN António Guterres. Odborníci přitom zaznamenali některé další negativní dopady oteplování. V Česku jde kupříkladu o výrazný nárůst větrných situací v uplynulých dvou letech.

„To ale není dost dlouhá doba, aby klimatologové mohli jednoznačně říci, že to je trend,“ uvedla meteoroložka ČT Taťána Míková. Pokud jej ovšem nasbíraná data v delším horizontu potvrdí, budou se s ním muset vyrovnat třeba zemědělci. „Byl by to významný faktor, protože v takovém případě, že vítr bude silnější nebo rychlejší, také krajina vyschne mnohem rychleji,“ řekl Deníku Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity v Praze.

Větrolamy i změna plodin 

Řešením by proto mohlo být například větší využití větrolamů. Sklenička se svými kolegy nyní stojí u zrodu projektu Chytrá krajina, jenž na školních pozemcích poblíž Lán hledá cesty pro zemědělství, jež se na možné klimatické změny adaptuje.

Nevylučuje, že do roku 2050 bude třeba klást větší váhu na jiné plodiny, jež budou méně náročné na vodu, kupříkladu na sóju. Zejména však bude potřeba k větší toleranci k suchu šlechtit stávající odrůdy plodin. S klimatickou změnou se ale budou muset vyrovnat i firmy a lidé.

O změně klimatu kolují fámy i nepodložené argumenty. Proti vědě ale neobstojí

Podle analytika Oldřicha Sklenáře z Asociace pro mezinárodní otázky ale boj se zhoršujícím se klimatem stále ještě není prohraný. Důležité podle něj je, že si lidé nyní, také pod vlivem rostoucích cen energií, užitečnost úsporných opatření uvědomují mnohem víc. „V době vysokých cen energie se dostáváme do situace, kdy jsou úsporná opatření pro spotřebitele čím dál atraktivnější. Nejenže jim ve finále pomáhají snižovat emise, ale hlavně jim přinášejí finanční úspory,“ prohlásil Sklenář.

Změnu přístupu k vytápění a souvisejícím úsporám potvrzuje i meteoroložka Míková. „Podle mého názoru budou sice po kapkách, ale čím dál více využívat způsoby, které budou nejenom čistší, ale i výhodnější,“ dodala.