A právě poslední bod považují odborníci za stěžejní. I když v minulém roce nebylo o kůrovci slyšet tak často jako v předchozích suchých letech, není podle expertů nebezpečí zdaleka zažehnáno.

„Právě naopak, příroda nám jen umožnila trochu se nadechnout a nabrat síly,“ podotkl lesnický analytik Aleš Erber. Kůrovce je totiž v lesních porostech pořád tolik, že může v případě dlouhodobějších tropických teplot opět silně udeřit. Proto mu ve vládních plánech chybí jasnější podpora dřevařského průmyslu s ohledem na probíhající kůrovcovou kalamitu.

Podle Erbera by se měl proto upravit zákon o zadávání veřejných zakázek pro vlastníky a správce lesů. „V dnešní době je to zásadním problémem v rychlosti zpracování následků kalamit a jednou z hlavních příčin kůrovcové kalamity,“ prohlásil.

Malí vlastníci jsou kvůli kůrovci v pasti. Lesy prodávají pod cenou spekulantům

Podle Romana Modlingera z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) se loni oproti roku 2020 vzhledem k nižším teplotám a větším srážkám vytěžilo asi o 40 procent kůrovcového dříví méně. Přesto se jej oproti běžnému stavu (bez kůrovcové kalamity) stále těží zhruba desetkrát více než dřív. „Příznivý trend poklesu kůrovcové kalamity může jedna suchá a teplá vegetační sezona snadno zvrátit,“ potvrzuje Modlinger.

Kalamitním regionem stále zůstává Vysočina, i když tam již kůrovcového dříví ubývá. „Kalamita bude letos kulminovat v Ústeckém a Libereckém kraji,“ očekává mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. „Pokračujeme v intenzivním zpracování dříví a zejména po začátku jarního rojení využijeme veškeré dostupné kapacity, lidi i stroje,“ prohlásila.

Konec smrkové nadvlády?

Mezitím pokračuje i obnova lesů na holinách po vykáceném kůrovcovém dříví. „Poprvé byl zaznamenán vyšší podíl vysazených listnáčů oproti jehličnanům,“ konstatoval Modlinger. „Mezi druhy dřevin, u kterých je žádoucí zvýšení jejich zastoupení, patří dub a buk, a z jehličnanů jedle,“ uvedl Modlinger. Podle posledních dat Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů z roku 2020 tvoří bezmála polovinu českých lesů smrkové porosty, dále s 16 procenty následují borovice. Buky jsou vysázeny na devíti procentech lesní půdy, duby na 7,5 procenta a modříny na necelých čtyřech procentech.

České lesy podle Jouklové pro letošní rok počítají s rychlým sázením smíšených lesů „nové generace“. V lesích proto vysazují zejména listnaté dřeviny – téměř 30 procent sadby tvoří buky, pětinu buky a pár procent připadá i na javory, olše, lípy a břízy. Mezi jehličnany nadále hraje prim smrk s 20 procenty, 11 procent připadá na borovici, čtyři procenta na jedli a dvě na modřín. „Pestrost zvyšuje odolnost budoucích porostů vůči různým klimatickým vlivům, škůdcům a chorobám,“ tvrdí Jouklová.

V lesích ale nejde jen o lýkožrouta, hraje se i o jejich odolnost či o podporu dřevěných výrobků včetně dřevostaveb. Jejich větší využití totiž může sloužit jako nástroj ke snižování koncentrace oxidu uhličitého, a tedy i zpomalení oteplování Země.

Kůrovec si vybírá svou daň. Okolí cyklostezky z Jihlavy do Luk mizí před očima

Erber se proto pozastavuje nad tím, že nová vláda nyní v době, kdy má směřování ekonomik Evropské unie zásadně ovlivňovat ohled na ekologii a snahy o zmírnění klimatických změn, tuto jejich vlastnost ve svém vládním prohlášení zmiňuje jen okrajově.

Jiné body vládního prohlášení jsou podle něj naopak až příliš ambiciózní. „Řada věcí v něm se mi zdá, že jde o populistické až nesplnitelné cíle, jako třeba založení národního parku Soutok nebo Křivoklátsko,“ míní Erber.

Děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Róbert Marušák zase oceňuje, že ministři slibují podporu lokálního zpracování dřeva. V prohlášení mu ale chybí zmínka o podpoře lesnického výzkumu.