Tvrdí, že skutečnou opakovanou recyklaci může zajistit zavedení plošného systému zálohování PET lahví a plechovek, tedy vracení nezmačkaných nápojových obalů, které se stanou základem pro výrobu nových.

Češi sice umí třídit odpad, u šedých kontejnerů s kovy a tedy i hliníkem je to ale podle systému Eko-Kom horší než u papíru či plastu.

Česká asociace odpadového hospodářství zdůrazňuje, že je třeba rozlišovat vytříděný odpad a možnosti recyklace. „Na český trh je uváděno stále relativně malé množství hliníkových obalů, které by mohly být využity pro recyklaci,“ kontroval ředitel asociace Petr Havelka. Podle dat ministerstva životního prostředí v Česku v roce 2020 vzniklo jen 18,6 tisíc tun hliníkového obalového odpadu (oproti 264 tisícům plastového).

HLASUJTE: Omezíte maso? Budete topit dřevem? Chcete zálohy na PET lahve?

Co se třídění týká, největší problém představují kovové nápojové obaly i v Praze. Bezmála dvě pětiny Pražanů přiznaly, že plechovky odhazují do nádob na směsný odpad. Vyplývá to z nedávného průzkumu Pražských služeb. „Kovové nápojové obaly mohou být dobrým sluhou, nebo zlým pánem. Záleží, zda je kov z plechovky opětovně využit, nebo putuje spolu s komunálním odpadem na skládku, nebo k energetickému využití do spalovny,“ komentoval mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Množství vytříděného kovového obalu třeba v hlavním městě výrazně roste. Loni dosáhli na 757 tun, o téměř sto třicet tun více než v roce předchozím a zhruba pětkrát více než před pěti lety. „Letos do dubna evidujeme o devět tun více než za stejné období v loňském roce. Odhadujeme, že tedy opět pokoříme rekord," informoval Mana.

Možností třídění přibylo

Obce a města mají podle nové odpadové legislativy povinnost umožnit třídění kovových odpadů jako takových. Funguje i vícekomoditní nádobový sběr. „V posledních dvou letech velmi roste počet obcí, které lidem umožňují třídit kovy do samostatných kontejnerů, nebo do kontejnerů, kde se kovy sbírají v kombinaci s jiným materiálem jako s plastem a někdy i s nápojovým kartonem,“ sdělil Havelka s tím, že odpad je odvážen na dotřiďovací linku.

Podle něj na konci loňského roku Češi třídili kovy do více než 100 tisíců sběrných nádob - desetinásobku oproti roku 2018. Pražské služby mají aktuálně 1745 nádob na kovové obaly.

Úspora na energiích? V Česku roste první chytrá vesnice, sází na slunce

Třídicí linky pořizují moderní separátory kovů, které zpracují všechny kovy a navíc je roztřídí podle materiálu. Separátory třídicí linky v Pražských služeb ve Vysočanech fungují na bázi vířivých proudů. Dokážou oddělit například právě hliník nebo zinek.

Skleněný obal vítězí 

Podle Havelky z odborného hlediska není žádný objektivní důvod zavádět celorepublikově povinné zálohy na plechovky od piva. Podle něj jsou Češi v nápojovém segmentu historicky zvyklí na vratné skleněné lahve, teprve v současnosti přecházejí na hliníkové plechovky. „Komu by šlo o skutečné dopady na životní prostředí, tak z pohledu co nejnižší produkce odpadu jako takového je opakovaně plněný vratný skleněný obal samozřejmě jasným vítězem,“ dodal Havelka.

Přesto uznal, že plechovky mohou mít pro řadu zákazníků skutečně mnohé logistické výhody, například na dovolených.