Pohřbené město i ztracený obraz. Několik výjimečných objevů letos měnilo dějiny

Vzácné a hodnotné předměty se často nacházejí na těch nejméně předpokládaných místech. Podobně jsou na tom například i archeologické vykopávky, které osvětlují minulost lidstva. Tento rok sice nikdo neobjevil záhadný monolit uprostřed pouště, ale i tak lidé nalezli řadu úžasných předmětů: od nejmenšího detailu, jako je hmyzí stopa na známém obraze, až po impozantní město, které staletí ukrýval písek.

Server CNN Style sestavil seznam dvanácti nejzajímavějších objevů z oblasti umění a designu uplynulého roku.

Prsten proti kocovině

Izraelský památkový úřad v listopadu oznámil nález zlatého prstenu s ametystem, který mohl mít kuriózní funkci. Nalezený šperk v jednom z nejstarších známých starověkých vinařství mohl být určen k ochraně proti nežádoucím kocovinám.

Vrak lodi ukrýval poklad z doby Římské říše. Archeology překvapil zlatý prsten

Prsten se nacházel v izraelském městě Javne nedaleko pozůstatků skladiště, které obsahuje nádoby na víno zvané amfory. Majitel prstenu byl pravděpodobně majetný Byzantinec, který žil mezi třetím a sedmým stoletím. Zřejmě by byl překvapen, že zaručený lék na kocovinu neexistuje ani 1500 let od jeho doby…

Elie Haddad, který je jedním z vedoucích archeologických vykopávek, uvedl v prohlášení, že předmět mohl „patřit majiteli velkolepého vinařského skladu, předákovi,“ nebo „nešťastnému návštěvníkovi, který drahocenný prsten upustil a ztratil.“

Rembrandtovo překvapení

Pád obrazu ze zdi v římském venkovském domě v roce 2016 zapříčinil přímý požadavek na jeho zrestaurování. To však spustilo řetězec nečekaných událostí. Ukázalo se totiž, že jde o obraz od Rembrandta, který se pokládal za ztracený. Předpokládalo se, že se dochoval jen ve formě kopií, které se nacházejí ve významných institucích.

Letos v létě tak Italská nadace dědictví (Italian Heritage Foundation) potvrdila, že jde o originál, který namaloval právě významný nizozemský malíř. Konkrétně se jedná o olej na papíře, který je připevněný na plátně, s názvem Adoration of the Magi. Umělec ho vytvořil v letech 1632-1633. Dílo zobrazuje tři mudrce, kteří se poprvé setkávají s malým Ježíšem.

Antické město pod pískem

Pravděpodobně nejzásadnějším objevem uplynulého roku je odhalení celého tři tisíce let starého města, které ukrýval písek. Nově odkryté město je tak největším objeveným starobylým městem v Egyptě. Archeologové začali s vykopáváním města Aten, které objevili na podzim roku 2020, na západní straně města Luxor.

Egyptské Pompeje: Archeologové objevili tisíce let ztracené město

„Objevení tohoto ztraceného města je druhým nejvýznamnějším archeologickým objevem od nálezu Tutanchamonovy hrobky,“ uvedla v prohlášení profesorka egyptologie na Univerzitě Johna Hopkinse Betsy Bryanová.

Do dubna archeologové odhalili většinu jižní strany města. Tam nalezli nedotčené domy, jejichž zdi dosahují výšky až tří metrů, rozsáhlou pekárnu a pohřebiště, které obsahovalo kostru. Místnosti domů pak byly naplněné keramickými nádobami, nástroji na předení, tkaní a výrobu skla i šperky. Dávní obyvatelé je tam zanechali „jako by to bylo včera,“ stojí v prohlášení.

Pocta praseti bradavičnatému 

V jeskyni na indonéském ostrově Sulawesi byla nalezena pozoruhodná kresba prasete bradavičnatého. Pokládá se za nejstarší dochovaný obraz zvířete na světě – může být až 45 500 let starý. Archeologové označili zvíře právě za prase bradavičnaté díky jeho rohovitým výrůstkům. Scéna vyobrazená v červené okrové barvě představuje celkem tři prasata, přičemž jedno z nich možná pozoruje souboj mezi dvěma svými společníky. 

Archeologové našli nejstarší obraz zvířete. Namalován byl před 45 tisíci let

Tento objev, spolu s dalšími obrazy z jeskyň v regionu, utvrzuje důležitou roli Indonésie v brzkých dějinách lidstva. Dlouho se totiž za nejstarší jeskynní obrazy považovaly abstraktní symboly z jeskyň v Evropě. V okolí objevené kresby prasete byla například nalezena i kresba zobrazující scénu lovu, na které figurují kříženci lidí a zvířat. Ta má být 43 900 let stará. 

„Tento objev podtrhuje pozoruhodnou starobylost indonéského umění ve skalách a jeho význam pro pochopení dávné historie umění a jeho role v raném příběhu lidstva,“ řekl dříve v tomto roce CNN profesor Adam Brumm, který působí v australském výzkumném centru lidské evoluce (Griffith's Australian Research Centre for Human Evolution). 

Zlatá maska

V červnu v Číně archeologové objevili spolu s pětistovkou relikvií lehkou zlatou masku. Tyto objekty byly nalezeny v několika obětních jámách v nalezišti Sanxingdui v jihozápadní Číně nedaleko hlavního města Sečuánu Čcheng-tu.

V Číně objevili zlatou masku starou tři tisíce let. Ukrývala ji tajemná jáma

Na prostranství velkém asi 12 čtverečních kilometrů bylo od doby, kdy na naleziště náhodou narazil místní zemědělec, nalezeno tisíce artefaktů. Stalo se tak již před sto lety. Podle státní tiskové agentury Xinhua byla maska pravděpodobně součástí větší bronzové hlavy, která měla být vyrobena v pozdním období dynastie Šang. Ta zanikla v roce 1046 před naším letopočtem.

Dalšími nalezenými předměty jsou i slonovinové relikvie, jako například nefritový nůž, ceremoniální nádoba známá pod názvem „zun“, či několik bronzových figurín.

Korálky, které mění dějiny

Benátské korálky připomínající barvou i velikostí borůvky byly nalezeny na severní Aljašce již začátkem tohoto tisíciletí. Teď se však předpokládá, že se jedná o nejstarší známý nalezený předmět v severní Americe, který byl vyroben v Evropě. Tyto korálky se tak měly na území dnešních Spojených států objevit ještě před Kryštofem Kolumbem.

V lednu publikovala aljašská univerzita (University of Alaska Fairbanks) studii, ve které uvádí zjištění výzkumníků, kteří tvrdí, že korálky mohly na území dorazit zhruba v letech 1440 až 1480. To by znamenalo, že se tak stalo několik dekád před tím, než Kolumbus v roce 1492 vyplul.

Některé z korálků spolu s rostlinnými vlákny, díky kterým bylo možné předměty zasadit do časového období, byly nalezeny na Punyik Pointu, tedy na známém aljašském archeologickém nalezišti, které se nachází na staré obchodní trase. 

Podle zmíněné univerzity udržovaly Benátky v 15. století obchodní trasy do Asie. Korálky tak mohly cestovat po Hedvábné stezce do Číny a následně pak na území Ruska a dále přes Beringův průliv až na Arktidu.

Biblické texty na poušti

V březnu oznámila izraelská vláda nález desítek úlomků Svitků od Mrtvého moře, na kterých figurují biblické texty. Ty nalezli archeologové pracující v Judské poušti.

Pavoučí bůh s nožem

Rovněž v březnu uvedli výzkumníci, že v Peru identifikovali 3200 let starou nástěnnou malbu, která zobrazuje pavoučího boha držícího nůž. Malba byla nalezena již v roce 2020 na stěně chrámu z vepřovicových cihel, který je součástí areálu, jež z velké části zničili zemědělci.

Hlava Augusta Oktaviána

V květnu byla v italském městě Isernia objevena 2000 let stará mramorová hlava mladého Augusta Oktaviána, prvního římského vůdce. Objev byl učiněn při opravách významně poničené středověké zdi. 

Nebinární voják z doby železné

V srpnu prokázala analýza DNA, že voják nalezený ve Finsku v hrobě z doby železné mohl být nebinární – mohl tedy být osobou, která se neidentifikuje ani jako muž a ani jako žena.

Štítová bojovnice, nebo nebinární válečník. Slavný vikinský hrob skrývá záhadu

Stopy hmyzu na obrazu Van Gogha

V říjnu představilo muzeum umění v Dallasu (Dallas Museum of Art) nová zjištění o obrazech olivových hájů Vincenta Van Gogha. Jedním z nich je například stopa po hmyzu, který nešťastnou náhodou přistál v barvě. Toto nedopatření však může vypovídat o tom, kde minimálně jeden z těchto obrazů mohl vzniknout.  

Ztracené sluneční chrámy

V listopadu archeologové odhalili, že pravděpodobně nalezli jeden z egyptských ztracených slunečních chrámů. Ten by měl pocházet z poloviny 25. století před naším letopočtem. Nacházel se pod jiným chrámem v Abu Gorab v Egyptě.