Vzácná relikvie. Vědci zřejmě našli v Milevsku část hřebu z Kristova kříže

Jedná se o zhruba šest centimetrů dlouhý odseknutý kus železného hřebu, který se vytáhl z trosek dřevěné, nákladně zdobené schránky z nepřístupné části kostela sv. Jiljí v Milevsku.

Na výzkumu milevského kláštera se pracuje několik měsíců a jako nejzajímavější nově zkoumaný a dokumentovaný prostor se ukázala soustava dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí. Jde o přístupovou chodbu s trezorovou místností, kde těsně nad podlahou z lité malty vede dále na východ nepřístupná dutina o průřezu pouhých 26 x 16 centimetrů. Právě v ní se našly trosky dřevěné schránky, zdobené zlatem a stříbrem.

Bolivijský prales odhalil poklad. Skrýval druhy zvířat, které věda neznala

Na masivním zlatém plechu, který původně zdobil víko, je tepáním vytvořený kříž a dvě písmena „IR“. "Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské Iesus Rex, tedy Ježíš Král," uvedl archeolog Jiří Šindelář, který se na výzkumu i objevu podílel. Doplnil, že uvnitř dřevěných trosek se skrýval zmíněný hřeb zdobený křížkem z jednadvacetikarátového zlata. To, že byl hřeb obložen pravým zlatem, mělo podle archeologa pro středověkou komunitu cenu jako dva kláštery.

Dřevěné trosky jsou ze dvou druhů dřeva - modřínového a dubového. "Modřínové dřevo je radiokarbonovou metodou datováno do období 1290 – 1394 našeho letopočtu a dřevo dubové do období 260 – 416 našeho letopočtu," poznamenal Jiří Šindelář.

Nevyčíslitelná hodnota

Hodnotu hřebu nelze vyčíslit. Milevský klášter patřil ve středověku mezi nejbohatší instituce na území Česka. Proto je podle vědců reálné, že skutečně vlastnil hřeb z Pravého kříže. Tehdejší představitelé kláštera vzácnost pečlivě schovali při nástupu husitství a jelikož husité zničili archiv, nedochovala se ani informace o její existenci. V příštím roce budou pravost hřebu ověřovat další vědecké expertizy.

Lebky místo cihel. Mexičtí archeologové vykopali další část obřadní věže

Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Letošní archeologický průzkum volně navazuje na systematický archeologický výzkum areálu, který začal už v šedesátých letech 20. století. Na něm se podíleli odborníci z Archeologického ústavu ČSAV, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Západočeského muzea v Plzni a Prácheňského muzea v Písku.

Na letošním výzkumu, moderní dokumentaci a záchraně výjimečného kulturního dědictví spolupracují Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Naše historie z. s., Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje, Správa jeskyní ČR, Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, Západočeské muzeum v Plzni a Národní památkový ústav.