Kliknutím zvětšíte"Zdá se, že v myslích lidí, kteří jsou nejnáchylnější sáhnout při podpoře svých ideologických doktrín i k extrémním opatřením, existují skryté podobnosti," vysvětluje psycholožka Leor Zmigrodová z Cambridgeské univerzity.
V nově publikované studii, kterou na toto téma zveřejnila spolu se svými kolegy, uvádí, že právě tento psychologický vzorec může nutit některé jednotlivce zaujímat radikální ideologické postoje. Podle Zmigrodové by proto měl další výzkum prostudovat vliv dogmatismu na schopnost lidí vnímat a rozhodovat se.
Extrémistům to myslí hůře
"I drobné obtíže s mentálním zpracováním složitějších informací mohou lidi podvědomě tlačit k přijetí extrémních doktrín, jež vysvětlují svět jasněji a definovaněji. Tím se tito lidé stávají náchylnými k toxickým formám dogmatických a autoritářských ideologií," uvádí Zmigrodová. Informuje o tom Science Alert.
Zmigrodová provedla v rámci nové studie spolu s dalšími vědci experiment s 334 účastníky, kteří vědcům sdělili své demografické údaje, a pak vyplnili řadu ideologických dotazníků týkajících se jejich osobního přesvědčení, včetně politických, sociálních a náboženských postojů.
Stejná skupina lidí prošla v předchozí nesouvisející studii rozsáhlou sadou kognitivních testů, kdy plnili na počítači různé poznávací a behaviorální úkoly. Cílem těchto "mozkových her" bylo vyzkoušet pracovní paměť lidí, jejich schopnost zpracovávat informace a učit se, schopnost všímat si a podobně.
Když Zmigrodová porovnala výsledky z ideologických dotazníků s kognitivními testy, došla k překvapivému závěru. "Zjistili jsme, že jednotlivci s extrémistickými postoji mají tendenci plnit složité mentální úkoly špatně. S psychologickými testy, které vyžadovaly komplexní myšlení, opravdu zápasili," uvedla v rozhovoru pro titul The Conversation.
Osoby s extrémistickými postoji, jako je podpora násilí vůči konkrétním skupinám ve společnosti, vykazovaly konkrétně horší pracovní paměť, byly pomalejší při vnímání a měly impulzivní sklon vyhledávat senzace.
Jedno souvisí s druhým
Testy však neodhalily jen rysy extrémistického myšlení, ale také některé psychologické znaky, charakteristické pro určité skupiny. Vědci například zjistili, že účastníci, u nichž se prokázalo dogmatické myšlení, jsou při rozhodování náchylnější k přijímání etických rizik.
Jednotlivci, kteří byli politicky konzervativní, byli slabší ve zpracování strategických informací a vykazovali zvýšenou opatrnost při rozhodování. Projevovali také odpor vůči společenskému riziku. Podobně se projevovali konzervativně nábožensky založení lidé.
U účastníků s liberálním přesvědčením bylo naproti tomu pravděpodobnější, že si budou utvářet své dojmy na základě rychlejších a méně přesných strategií.
"Výzkum ukazuje, že v našem mozku zůstává stopa po ideologiích, podle nichž jsme se rozhodli žít, a po přesvědčeních, jichž se pevně držíme. Pokud má naše mysl tendenci reagovat na vnější podněty opatrně, může ji přitahovat také opatrná a konzervativní ideologie. Jestliže zápolí se složitějším myšlením a se zpracováním většího množství podnětů, mohou ji lákat extrémnější ideologie, které svět a naši roli v něm zjednodušují," uvádějí autoři studie.
Jak upozorňuje server Science Alert, šlo o relativně malou psychologickou studii, která má pro větší vzorek jen omezenou vypovídací schopnost. Použitá metodika však může posloužit jako základ pro psychologické testy, jež by mohly v budoucnu identifikovat jedince se sklony se radikalizovat, a současně najít způsob myšlení, jež před takovými sklony chrání.
"Naše analýza odhaluje, jak může náš způsob vnímání a rozhodování ovlivňovat naše ideologické přesvědčení. Objasňuje jak to, v čem spočívá zranitelnost vůči toxickým ideologiím, tak naznačuje, díky jakým rysům jsou jednotlivci intelektuálně pokornější, vnímaví k důkazům a nakonec odolní vůči extrémistické rétorice," uzavírají autoři.
12
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
