Nádhera, výjimečná podívaná, fenomenální. I takovými slovy Češi pro Deník popisovali úkaz na noční obloze, který počátkem listopadu mnoha lidem vyrazil dech. Nad Českem totiž byla velmi intenzivně vidět polární záře.

Sociální sítě zaplavily fotky jednoho z nejkrásnějších nebeských jevů, byl totiž vidět nad celým územím republiky i z okolních států. „Polární záře měla všude červenou/nachovou barvu,“ uvedli tehdy odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na jeho facebookovém profilu. 

Zeptejte se na cokoli a Deník najde odpovědi. S pomocí expertů…
Proč se na svatého Martina jí právě husa?

Pro některé lidi byla tato barva mírně překvapující. Kdo se někdy vypravil do severských oblastí - třeba Laponska, kde bývá vidět poměrně často, případně někdy spatřil snímky odtud, vybaví si polární záři zelené barvy.

Proč má tedy někdy úkaz odstíny červené a jindy zelené? „Převážně vídaná barva je skutečně nazelenalá, ale v našich zeměpisných šířkách vídáme červenou. Barva záleží na interakci elektronů, které přicházejí k Zemi od Slunce, s prvky v zemské atmosféře,“ vysvětlil pro seriál Deníku 100 otázek a odpovědí tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan.

100 otázek a odpovědí100 otázek a odpovědíZdroj: DeníkTaké vás trápí nějaká otázka, na kterou jste vždy chtěli znát odpověď? Pošlete nám ji na adresu 100otazek@denik.cz.

Polární záře, známá jako aurora borealis, totiž vzniká tak, že Slunce chrlí do svého okolí, Sluneční soustavy, proud částic, které se při vstupu do zemské atmosféry setkávají s prvky v atmosféře. U polární záře je nejdůležitější interakce elektronů ze Slunce s různými prvky. „Pokud se elektrony potkávají s kyslíkem, mohou vytvořit polární záři zelenou nebo červenou. Pokud se setkají s dusíkem, jde o modrou barvu,“ upřesnil Suchan. 

Blízko pólů

To ale není vše. V tom, jakou barvu polární záře lidé vidí, hraje zásadní roli také místo, v němž elektrony s kyslíkem interagují. „Zelená polární záře vzniká ve výšce zhruba 100 kilometrů nad zemským povrchem, červená výše než 200 kilometrů nad zemským povrchem,“ vysvětlil Suchan. 

Právě tato výška rozhoduje o tom, že polární záře pozorovatelná v České republice většinou vypadá jinak než úkaz, který vidí lidé třeba v Laponsku.

Polární záře na IslanduPolární záře na IslanduZdroj: Pixabay

„Polární záře vznikají nad zemskými póly. Logicky pak lidé u pólů vidí právě zelenou barvu, ale my v České republice, protože jsme od pólu mnohem dál, spatříme na obloze červenou barvu, protože máme výhled do té vyšší vrstvy atmosféry. Zelené polární záře z našeho pohledu vidíme slabě někde u obzoru, nebo kvůli světelnému smogu vůbec,“ poznamenal Suchan.

Připomeňte si, jak vypadala polární záře nad Českem: 

Polární záři pozorovali mimořádně obyvatelé jižní Moravy. Fotografie mezi obcemi Žeraviny a Kozojídky na Hodonínsku.
Polární záře nad Českem. Podívejte se, jak nádherně vypadalo noční nebe

Jak doplnil web Hvězdárny a planetária Brno, pozorování polární záře v České republice komplikuje měsíční svit. Podle brněnských odborníků ale mohou být polární záře v extrémních případech pozorovatelné dokonce i z takových zemí, jako je třeba Itálie.

„Určující je v tomto směru aktivita našeho Slunce. Ta není stále stejná, ale kolísá v pravidelných cyklech. V maximu aktivity Slunce doslova bouří a na jeho povrchu probíhají četné erupce slunečního materiálu. Pokud se oblak vyvrženého materiálu (tvoří jej částice slunečního větru - protony, elektrony, jádra atomů helia) vydá na cestu k Zemi, může sluneční vítr získat na intenzitě a dočasně zesílit. Jeho částice se tak dostanou nejen do oblasti pólů, ale i do nižších zeměpisných šířek,“ uvedl ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

Magnetická bouře

Mimochodem, když se částice vyvržené Sluncem přiblíží k Zemi, nevyvolává to pouze vizuálně krásný úkaz.

„Výskyt polárních září doprovázejí také magnetické bouře, které jsou odezvou magnetického pole Země na zesílený sluneční vítr,“ doplnil Dušek.

Takto vypadala polární záře vyfocená od Posluchova v okrese OlomoucTakto vypadala polární záře vyfocená od Posluchova v okrese Olomouc. Zachytil ji Jan VidlařZdroj: se svolením Jana Vidlaře

Polární záře se kromě Země vytvářejí i u dalších planet Sluneční soustavy. Ne ale u všech.

„Planeta musí mít atmosféru. Zmíněnou kombinaci magnetického pole a atmosféry naleznete pouze u Země, Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Detailní pozorování máme k dispozici zejména od Jupiteru a Saturnu. Nejen, že jsou tyto planety díky své velikosti snadným cílem pro obří pozemské teleskopy, ale především se v jejich blízkosti pohybovala nebo pohybuje celá řada meziplanetárních sond (například sonda Cassini u Saturnu). Polární záře, které můžeme v atmosféře těchto planet sledovat, jsou podobné těm pozemským, byť jsou mnohonásobně rozsáhlejší,“ zmínil ředitel brněnské hvězdárny.