První projížďka po Měsíci: Návrat lodi Apollo 15 byl trochu tvrdší, než měl být

Apollo 15 byl devátý pilotovaný let v programu Apollo. Byl čtvrtým v pořadí, při němž lidé přistáli na Měsíci. Kosmická loď Apollo 15 odstartovala s trojicí astronautů k Měsíci 26. července 1971. Při tomto letu byla použita novější verze rakety Saturn 5.

Video o letu Apollo 15 s názvem Never Been on a Ride like this Before - Nikdy předtím jsem nebyl na takové jízdě:

Podle knihy Malá encyklopedie kosmonautiky, autorů Antonína Vítka a Petra Lály (nakladatelství Mladá fronta 1982) bylo díky vyššímu výkonu možné do měsíčního modulu Falcon přidat lehký elektromobil Lunar Roving Vehicle, pojmenovaný Rover. Podle NASA byla osádka Apollo 15 první z misí programu, která byla schopna delšího pobytu na Měsíci a díky vozidlu Rover větší pohyblivosti po jeho povrchu. Let byl celkově 41. v pořadí letů do kosmu z naší planety.

Cesta na Měsíc

Raketa s velitelským a služebním modulem Endeavour odstartovala z mysu Canaveral odpoledne 26. července 1971 z rampy 39A a tři hodiny poté z oběžné dráhy Země odletěla k Měsíci.

Mise Artemis. Po povrchu Měsíce se mají prohánět samořiditelné offroady

Věda a technika

Po třídenním letu se loď dostala na oběžnou dráhu nad Měsícem. Čtyři dny po startu z Floridy zůstal na lodi samotný Alfred Worden, zatímco měsíční modul Falcon s Jamesem Irwinem a Davidem Scottem přistál na základně Hadley u stejnojmenné sto kilometrů dlouhé brázdy Rima Hadley na úpatí Mons Hadley Delta, vrcholu v pohoří Montes Apenninus (Apeniny). Podrobný popis povrchu Měsíce je v knize Antonína Rückla s názvem Atlas Měsíce (nakladatelství Aventinum 1991).

Projížďka a plnění úkolu

Po odpočinku oba astronauti vystoupili na povrch, vyložili vozidlo LRV - Rover a vydali se s jeho pomocí na první projížďku ke kráteru Elbow rychlostí zhruba deset až dvanáct kilometrů v hodině.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, NASA, a15 a15.s71_denik-630 data-description= zoom_in Mapka zachycující pohyb astronautů s Roverem po povrchu Měsíce.

„Na kraji kráteru zastavili a zahájili přímý televizní přenos na Zemi. Během procházky a zhruba deset kilometrů dlouhé projížďky se věnovali také filmování a sběru měsíčních vzorků. Kamera ovládaná dálkově z řídícího střediska v Houstonu vysílala barevné panoramatické záběry. Podobný průběh měly i další dvě výpravy. Zbyl čas i na orazítkování dopisů pro filatelisty. Astronauté asi deset metrů od vozidla, které na měsíci zůstalo, instalovali pamětní desku se jmény čtrnácti kosmonautů USA a SSSR, kteří zahynuli při plnění úkolů. U desky zanechali také stříbrnou sošku astronauta,“ píše se na wikipedii.

Po splnění úkolů oba kosmonauti na LM odstartovali k mateřské lodi, kde strávili na oběžné dráze další dva dny. Zde vypustili malou družici, která měřila magnetické a gravitační pole a radiaci. Dne 4. srpna odstartovali loď k Zemi. Během zpáteční cesty Alfred Worden vystoupil z kabiny (výstup EVA), aby přinesl kazety s filmy.

Tvrdší přistání

Apollo 15 přistálo 7. srpna 1971 večer v Tichém oceánu 530 kilometrů severně od Honolulu, kde na něj čekala letadlová loď USS Okinawa. Přistání však bylo tvrdší než se očekávalo. Podle plánů se měl přistávací modul pohybovat rychlostí 9,8 metru za vteřinu, ale jeden ze tří padáků se neotevřel.

Posádka Apolla 15

Posádku lodi tvořila trojice astronautů. Pro dva, Alfreda Wordena a Jamese Irwina, to byla premiéra, zkušený velitel David Scott už měl za sebou dva kosmické lety.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, NASA, volní dílo zoom_in Posádka Apollo 15. Zleva: David Scott, Alfred Worden a James Irwin.

Velitel posádky David Scott

Rodák ze San Antonia v Texasu, někdejší vojenský letec, byl jedním ze třetí skupiny astronautů vybraných NASA už v říjnu 1963 a jako velitel Apolla 15 je v pořadí sedmým z dvanácti lidí, kteří kráčeli po Měsíci. V době, kdy byl velitelem Apolla 15 už měl za sebou dva lety do vesmíru. Zúčastnil se misí Gemini 8 (1966) a Apollo 9 (1969). Wikipedia uvádí, že v roce 1971 přijal čestný doktorát Astronautical Science od univerzity v Michiganu.

V červenci 1972 byl jmenován zvláštním asistentem pro operace při společném letu Sojuz – Apollo a v dubnu 1975 se stal ředitelem výzkumného střediska NASA na kalifornské základně Edwards.

Náznaky života na dně kráteru? Vědci na Marsu objevili organické molekuly

Vesmír

Známý autor a popularizátor kosmonautiky Milan Codr ve Scottově životopisu v knize Sto hvězdných kapitánů (nakladatelství Práce, 1982) doplňuje, že v NASA zůstal do konce října 1977, kdy odešel, aby se věnoval soukromému podnikání v Los Angeles. „V dubnu roku 1981 komentoval pro britskou televizi let prvního raketoplánu STS-1. Při natáčení filmu Apollo 13 režisérem Ronem Howardem působil jako poradce. Naposledy žil v Beverly Hills v Kalifornii,“ píše Codr.

Pilot velitelského modulu Alfred Worden

Narodil se v Jacksonu v Michiganu. Po nalétání 3 300 hodin jako vojenský pilot, se rozhodl přihlásit se ke kosmonautům, prošel testy a ocitl se v jejich výcvikovém středisku v dubnu 1966. Zařadili jej do programu Apollo. Byl dvakrát v záložní posádce (Apollo 9, Apollo 12), až se dočkal svého letu v roce 1971 s Apollo 15.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo zoom_in Astronaut Alfred Worden.

Podle webu Air and Space z NASA odešel v roce 1975. V pozdějších letech byl prezidentem Maris Worden Aerospace, Inc. a personálním viceprezidentem Goodrich Aerospace. Do roku 2011 předsedal Astronaut Scholarship Foundation, Napsal knihu o svém letu s názvem Haló Země: Pozdravy z Endeavouru. A pak ještě jednu pro děti Cesta na Měsíc.

„V roce 1982 neúspěšně kandidoval do Kongresu ve 12. kongresovém okrsku Floridy“ píše Air and Space. V roce 1983 byl uveden do Mezinárodní vesmírné síně slávy a v roce 1997 do Síně slávy amerických astronautů. Zemřel 18. března 2020 v texaském Sugar Land.

Pilot lunárního modulu James Irwin

Rodák z Pittsburghu v Pennsylvánii byl osmým člověkem, který chodil po Měsíci. Do střediska amerických astronautů NASA se dostal v dubnu 1966. Nejdříve se zacvičil do funkce člena záložní posádky Apolla 12, pak už do vesmíru letěl.

Ve svých 42 letech odešel k 1. srpnu 1972 z armády i NASA. V knize Sto hvězdných kapitánů (Milan Codr, nakladatelství Práce, 1982) se na straně 334 píše, že Irwin v témže roce v Coloradu Springs založil náboženskou organizaci Výškový let (High Flight Foundation), která se věnuje šíření evangelia po světě. Napsal několik knížek, mezi nimi knihu To Rule the Night, kde svůj život i let popsal.

Návštěva Československa

V roce 1982 vedl Irwin výpravu k hoře Ararat v Turecku a hledal Noemovu Archu. Psaly o tom noviny New York Times (J. N. Wilford, 10. 8. 1991). Byl ženatý a měl čtyři děti. Web Síť víry informuje o tom, že Irwin v květnu 1990 navštívil Československo. Při této návštěvě, jak informuje wikipedia  předal prezidentu Václavu Havlovi naši vlajku, kterou měl mít s sebou na Měsíci. Zemřel 8. srpna 1991 na infarkt myokardu v Glenwood Springs v Coloradu. Jeho ostatky byly uloženy na národním hřbitově v Arlingtonu.

Trojice v záloze

Záložní posádku Apollo 15 tvořila trojice Richard Gordon (velitel), který se do vesmíru podíval už v roce 1966 (Gemini 11) a v roce 1969 (Apollo 12). Vance Brand měl úlohu pilota velitelského modulu, do vesmíru se dostal až v roce 1975 v rámci mezinárodního programu Apollo-Sojuz. Poté se tam podíval ještě třikrát, jako velitel raketoplánu v letech 1982, 1984 a 1990. Roli pilota měl plnit Harrison Schmitt. Do vesmíru letěl s posádkou Apollo 17 v roce 1972. Vystudovaný geolog se stal jediným vědeckým odborníkem z dvanácti astronautů, kteří dosáhli povrchu Měsíce.

Dokument - NASA Video Collection: Apollo 15 - In the Mountains of the Moon:

NASA vydala ještě v roce 1971 k misi Apollo 15 dokumentární film s názvem Apollo 15 - In the Mountains of the Moon (Apollo 15 – V horách Měsíce). Režisérem snímku je Don Wiseman.