Mezinárodní astronomická unie vyzvala veřejnost po celém světě, ať vymyslí název pro dvacet vesmírných objektů, které se brzy dostanou do hledáčku kosmického dalekohledu Jamese Webba. Jedná se o hvězdy a exoplanety, tedy planety obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce.

Některé hvězdy jsou podobné Slunci, některé jsou hmotnější než Slunce, jiné se řadí k červeným trpaslíkům, další k bílým. Už i tato obecná pojmenování znějí trochu pohádkově. Červený trpaslík je malá a poměrně chladná hvězda, zářící až desetitisíckrát méně než Slunce. Pojmem bílý trpaslík se pak označuje objekt vzniklý zhroucením hvězdy menší velikosti.

„Mezi exoplanetami je jedna, která je lehčí než Země, tři mají hmotnost srovnatelnou se Zemí, tři jsou naopak opravdu hodně hmotné, několik tisíckrát víc než Země. Ostatní mají hmotnosti několik desítek až několik set hmotností Země,“ popsala na stránkách České astronomické společnosti Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově.

Návrhy nedávají jednotlivci, ale týmy, ideálně žáci či studenti a jejich učitelé, soutěžit se svým názvem nicméně mohou rovněž amatérští či dokonce profesionální astronomové. Jak ale vysvětluje mluvčí České astronomické společnosti Pavel Suchan, děti nebudou nijak v nevýhodě oproti zkušenějším kolegům. „Na odbornosti nezáleží. Snahou Mezinárodní astronomické unie je, aby propojila děcka s experty či konzultanty, ale vybírat se bude podle originality názvu.“

Planeta Mars.
Teleskop Jamese Webba se konečně zaměřil na Mars. Zachytil jeho oslnivé světlo

Další pravidlo této výzvy říká, že daný tým musí uspořádat veřejnou astronomickou aktivitu, nejlépe spojenou s exoplanetami. Ale aby opět nebyly nijak znevýhodněni úplní amatéři, stačí podle Soni Ehlerové z Astronomického ústavu klidně jen pozorování malým dalekohledem před školou, přednáška či rozhovor s astronomem a nebo třeba tvořivá dílna pro děti s astronomickou tématikou.

Návrhy se musí podat do 11. listopadu 2022 přes internetový formulář. Národní komise z nich vybere vítěze a jednoho až dva náhradníky. Tyto návrhy dostane k posouzení mezinárodní komise a určí z nich jména pro dvacet vybraných vesmírných objektů.

„Komise bude přihlížet k vhodnosti, originalitě a atraktivnosti názvu, ale také ke složení týmu a k aktivitě, kterou tým provedl,“ upozornila Ehlerová. Celosvětové vyhlášení výsledků se uskuteční 20. března 2023.

Pojmenuj exoplanetu

V roce 2019 proběhla celosvětová kampaň Pojmenuj exoplanetu. V ní ale každá země měla svou přidělenou hvězdu a její planetu, a tudíž jistotu úspěchu. Tehdy se mezi české finalisty dostaly názvy pro exoplanetu Ikarie, Šemík, Sněžka, Rumcajs, Fifinka, Sněženka, Granát nebo Štěstí a také nakonec vítězný Makropulos coby pocta Karlu Čapkovi a jeho divadelní hře o nesmrtelnosti. Hvězdu pak Češi pojmenovali Absolutno podle Čapkova románu Továrna na absolutno.

Asi nepřekvapí, že nejvíckrát přišel do soutěže návrh pojmenovat planetu po Járovi Cimrmanovi. Ale jak tehdy Ehlerová vysvětlila, museli ho hned na počátku vyřadit, protože se po něm již jmenuje asteroid, takže by to porušovalo pravidla soutěže.

Možnost pojmenovat planetu mimo naši sluneční soustavu je poměrně unikátní. Jak vysvětlil Pavel Suchan, jinak se planety pojmenovávají písmenky a čísly. „Pokud vůbec máme dnes možnost pojmenovat jménem vesmírné těleso, tak to bývají jedině asteroidy, neboli planetky,“ řekl.

Planetka jménem Ferdinand Vaněk

Dodal také, že českých jmen asteroidů najdeme ve vesmíru hodně, neboť v Česku působí hned dva velmi úspěšné vědecké týmy, zabývající se objevováním planetek – jeden v rámci Astronomického ústavu ve hvězdárně v Ondřejově, druhý v nejvýše položené české hvězdárně na Kleti.

Webbův teleskop
Webbův teleskop by mohl najít mimozemský život. Vědci tuší, co ho může prozradit

„Asteroid lze pojmenovat nejen po něčem, ale i po někom, dokonce i po žijící osobě, a to podle návrhu objevitele a po schválení Mezinárodní astronomické unie,“ uvedl také. A tak na obloze můžeme najít planetky jako Járacimrman, Dominikhašek, Hanzelkazikmund, Pepibican a nebo také Ferdinandvaněk.

Zdroj: DeníkPosledně jmenovaný název nese asteroid 204370. Astronomové z observatoři na Kleti jím chtěli vzdát hold Václavu Havlovi. Jeho jméno však nést nesměl, neboť nesmí nést jméno politika dříve než sto let po jeho smrti. Hvězdáři proto zvolili jméno jeho literárního alter ega.

„Po lidech se svého času pojmenovávaly i komety, takže mámě například kometu Tichý nebo Pajdušáková. Dnes už je ale objevují automatické systémy a dostávají proto nepoetické názvy podle zkratek těchto systémů jako třeba LINEAR nebo NEAT,“ uzavřel s úsměvem Suchan.