Ještě před pár lety vědci mikrometeority, které neustále dopadají na naší planetu, nacházeli pouze při náročných výzkumných expedicích do odlehlých koutů světa. Přední světový odborník na tato maličká mimozemská tělesa, která na šířku měří často méně než lidský vlas, Jon Larsen ale před několika lety objevil, jak je identifikovat prakticky kdekoliv. „Jakmile jsem zjistil, co hledat, nacházel jsem je všude,“ řekl listu The New York Times.

Před několika dny našel další. Na pozvání členů Mezinárodní asociace sběratelů meteoritů a zakladatelů společnosti Top Meteorites Zdeňka Schneidera a Milana Zváry dorazil do Prahy. A na střeše místního supermarketu s nimi sesbíral první mikrometeorit nalezený v České republice. Česko se tím stalo teprve 15. zemí, kde se povedlo tato tělesa identifikovat.

„Možná jej dáme do aukce,“ zmiňují v exkluzivním rozhovoru pro Deník Zdeněk Schneider a Milan Zvára.

Padající hvězda, meteor. Ilustrační snímek
Co je to? Američany zaskočila ohnivá koule na obloze. Podařilo se ji natočit

Co to vlastně mikrometeority jsou a jak se liší od meteoritů?
Milan Zvára: Lidé si často myslí, že jsou to odštěpky meteoritů. Ale to není pravda. Mikrometeoritům se přezdívá i hvězdný prach. Ve chvíli, kdy ve vesmíru dochází k explozi nějaké hvězdy, výbuchem vyvrhne do okolního prostoru obrovské množství hmoty v podobě malých částeček. Většina jich později tvoří mlhoviny a rodí se nové planety. Ve hvězdě se procesem spalování energie a před výbuchem supernovy tvoří těžší materiály a nové prvky, ze kterých jsou pak složené planety a všechen materiál na nich, který vznikl shlukováním těchto částic. Mikrometeority jsou často úplně původní částečky, které vyvrhla kdysi kdesi dávno ta supernova a neprošly žádnou přeměnou. Díky nim můžeme vidět a zkoumat prapůvodní materiál, ze kterého je tvořeno všechno, co známe. 

Zdeněk Schneider: Hlavní rozdíl je, že mikrometeority v mnoha případech nepocházejí z naší Sluneční soustavy, ale právě ze vzdálených hvězd. 

Milan Zvára: Tím, že jsou lehoučké, také nedosahují při průchodu atmosférou takové teploty, takže původní látky v nich obsažené se dochovají ve větší kvalitě nebo původní hodnotě. A jelikož „bombardování“ naší planety mikrometeority je v podstatě konstantní, mnozí vědci se přiklánějí k tomu, že spíš než z velkých meteoritů mohly být stavební kameny života poskládané právě z nich.

Odborník na mikrometeority Jon Larsen hledá na střeše obchodního domu v Praze mikrometeority.Odborník na mikrometeority Jon Larsen hledá na střeše obchodního domu v Praze mikrometeorityZdroj: se svolením Zdeňka Schneidera a Milana Zváry

Jak si lze takový mikrometeorit představit? Je viditelný volným okem?
Zdeněk Schneider: Ve chvíli kdy ho vypreparujete z ostatního získaného materiálu, je to jako půlmilimetrová tečka.

Milan Zvára: Když si ho dáte na prst, uvidíte ho, ale pouhým okem nepoznáte, že jde o mikrometeorit. Musíte ho analyzovat pod mikroskopem. 

Zmínili jste, že mikrometeority Zemi doslova bombardují. Kolik jich denně spadne na planetu a jsou nějaká místa, kam padají častěji?
Milan Zvára: Denně spadne na Zemi odhadem 100 tun těchto částeček. Předpokládá se, že jsou rozdistribuované rovnoměrně po celé planetě, takže se dají najít kdekoliv. 

Vám se nyní ve spolupráci s předním odborníkem na mikrometeority Jonem Larsenem povedlo najít první na českém území. Jakto, že když padají na Zemi v takovém množství, je jejich zkoumání zatím stále “v plenkách”? Jak dlouho o nich věda ví?
Milan Zvára: Obecně je tento fenomén známý vědcům nepříliš dlouho, desítky let, protože pro jejich zobrazení a analýzu jsou potřeba pokročilé nástroje. Dlouhý čas také panovalo přesvědčení, že je nemožné je nacházet a identifikovat jinde, než právě v odlehlých oblastech. Mikrometeority byly po celou dobu nacházeny pouze při vědeckých expedicích na jižním a severním pólu. 

Planeta Neptun přišla v průběhu let o své mraky. Experti tuší, čím by to mohlo být. Ilustrační snímek
Na Neptunu záhadně zmizely mraky. Planeta teď vypadá jinak, než ji známe

Proč?
Milan Zvára: Spousta vědců, badatelů, geologů se je snažila nacházet v běžném prostředí, kde žije člověk, a nikdy neuspěli. Podařilo se to právě až panu Larsenovi z Norska v roce 2015, kdy odhalil první městský mikrometeorit. Ono není až tak těžké je najít - kdybyste zametli prach z nějaké větší střechy, tak v něm pravděpodobně mikrometeorit bude - ale problém je spíš ho v těch získaných částečkách identifikovat. V tom nasbíraném materiálu je spousta mikroskopických částic a kuliček, které se složením podobají, ale jsou produktem nějaké průmyslové výroby, ohňostrojů. Identifikovat v tomto mimozemský materiál je náročné. 

Čili samotné sbírání materiálu je v podstatě velmi snadné a to nejpodstatnější nastává v laboratoři?
Milan Zvára: Nevím, zda to lze říct takhle, oboje je důležité. Potřebujete vědět, kde hledat, nasbírat dostatečné množství materiálu, aby byla pravděpodobnost že v něm mikrometeorit bude. Ale ano, je pravda, že je snazší ho najít, než identifikovat v tom množství materiálu.

Zdeněk Schneider: Na druhou stranu, pokud víte, kde hledat, pak v laboratoři strávíte menší množství času, protože budete mít větší pravděpodobnost, že mikrometeorit v materiálu bude.

Kde je tedy nejlepší hledat?
Milan Zvára: Při samotném sbírání existují postupy, jak maximalizovat množství nebo poměr meteoritů versus množství materiálu. My jsme ho našli na střeše Tesca v centru Prahy. Tam pan Larsen zamířil do okapu, kde se shromažďuje materiál, a také šel po rozích, kde je to nafoukané větrem.

Takže to samotné nasbírání zvládne v podstatě kdokoliv?
Zdeněk Schneider: Každý člověk, který má mikroskop, by si mohl najít svůj mikrometeorit, když bude vědět jak na to. Společně s panem Larsenem se nám to povedlo za jedno odpoledne hledání a dalších pár hodin analýzy, není to něco nedosažitelného. 

Zdroj: DeníkAle jak jste zmínili, laboratorní práce už je o poznání náročnější. Co se vlastně dá všechno z mikrometeoritu vyčíst o jeho složení nebo cestě vesmírem? 
Milan Zvára: Tím, jak je to relativně nový fenomén a až do roku 2015 existovala v podstatě hrstka mikrometeoritů a dostalo se to do ruky strašně malému počtu vědců, dat o mikrometeoritech obecně není moc. Jde analyzovat složení, což je velmi zajímavé, protože zastoupení prvků v jednom mikrometeoritu, v té miniaturní částečce, je podobné jako zastoupení prvků ve Sluneční soustavě. Co se ale týče nějakého stáří, původu, to je dodneška obestřeno tajemstvím. Ovšem teď zažíváme boom, v této oblasti bádá spousta vědců. 

Pohled na Zemi z povrchu Měsíce
Co se stane, když člověk zemře ve vesmíru? Některé scénáře jsou až děsivé

Jaký bude další osud vámi nalezeného prvního českého mikrometeoritu?
Zdeněk Schneider: To ještě zvažujeme a také doufáme, že nebude jediný a že se ještě najdou další. Takže rozhodně bychom rádi, aby jeden každému z nás skončil ve sbírce, také chceme, aby posloužily výzkumu, takže zvažujeme poskytnutí planetáriu, muzeu. Ten úplně první bychom ale možná dali do aukce. 

Milan Zvára: My jsme primárně nadšenci a naším cílem je meteority a mikrometeority popularizovat, ale neskrýváme komerční pozadí. Určitě bychom chtěli, abychom ho dali do aukce a získali tím i prostřredky na další sbírání a osvětu.

Hledání prvního českého mikrometeoritu.Hledání prvního českého mikrometeorituZdroj: se svolením Zdeňka Schneidera a Milana Zváry

Trh s meteority existuje, vy sami se věnujete jejich prodeji. Prodávají se ve světě běžně už i mikrometeority?
Milan Zvára: Trh s mikrometeority zatím neexistuje, my víme o dvou lidech, kteří je dokáží najít a poskytnout do soukromých sbírek. Jeden je pan Larsen - ty, které našel on, se budou prodávat přes nás. A pak víme ještě o jednom prodejci, kterého je on naučil hledat a identifikovat. 

Zdeněk Schneider: Tím, že je fenomén nový, se to ještě nikdo nesnažil zneužít a zatím nevíme, že by někdo prodával fejkové mikrometeority, protože není poptávka. Ale až bude, tak se to stane.

Pohled na Zemi z povrchu Měsíce.
Den na Zemi kdysi trval jen 19 hodin. Život na planetě se tehdy zastavil

Jaká cesta vás vlastně dovedla k hledání meteoritů a mikrometeoritů?
Milan Zvára: Jsme sběratelé meteoritů jako takových a Zdeněk má největší sbírku v České republice, pokud víme. Pro běžné lidi je velmi problematické získat meteority a pokud někdo chce svou geologickou sbírku rozšířit o materiál mimo naši planet, v podstatě nemá moc kde začít, neexistuje nějaká důvěryhodná platforma. S meteority se hodně obchoduje na eBay, ale tam se často objevují různé padělky. Takže jsme si dali za cíl popularizovat téma sběratelství meteoritů a poskytnout bezpečné prostředí pro jejich nákup. Příběhy meteoritů nacházejících se na Zemi jsou strašně zajímavé.

První český mikrometeorit

Mikrometeorit NMM 4710 je aerodynamický černý kryptokrystalický (CC) typ, dlouhý ~0,15 mm, s nikl-železitou kuličkou na každém konci. Větší z obou výběžků je obklopen mírně oxidovaným barevným sulfidickým lemem. 

Je prvním z pěti mikrometeoritů nalezených v České republice. A vůbec první meteorit nalezený na území Prahy (na střeše obchodního domu Tesco, 25. září 2023). 

Zařazení: Katalogové číslo odkazuje na archiv NMM, index sbírky Project Stardust Jona Larsena, která je referenční sbírkou městských mikrometeoritů. 

Kámen byl nalezen, identifikován a označen Jonem Larsenem. Je v neporušeném stavu, z vesmíru se k nám dostal v nedávné době.

zdroj: Jon Larsen, Milan Zvára a Zdeněk Schneider