„To jsou odhady z říše sci-fi,“ říká Balík. Podle něj jsou podobná čísla nereálná. A povolební jednání může zkomplikovat hlavně slib sociálních demokratů o zrušení poplatků v krajských nemocnicích. „Na to ODS ani lidovci nemohou přistoupit,“ míní.

Při prvních volbách do zastupitelstva Jihomoravského kraje v roce 2000 přišlo k volbám pětatřicet procent voličů. K těm minulým necelých třicet procent. Myslíte, že klesající trend bude pokračovat i letos?

Je to možné, ale na druhou stranu v parlamentních a komunálních volbách v roce 2006 jsme viděli, že se volební účast zvedla. V parlamentních zhruba o sedm procent, v komunálních o jedno. Určitě si ale nemyslím, že se potvrdí odhady volebních průzkumů, které počítají až s pětašedesátiprocentní účastí. Takového čísla nedosahují ani volby do poslanecké sněmovny. Myslím si, že to je spíše úlet agentur.

Vyrovná se tedy podle vás účast těm minulým volbám?

Myslím, že bude i trochu vyšší, ale nebude to o desítky procent.

Co vše ovlivňuje chuť lidí přijít k volbám? Tvrdí se, že volební účast ovlivňuje i počasí. Je to tak?

V uplynulých volbách se říkalo, že pršelo, proto přišlo málo lidí. Potom zase, že bylo pěkně, a tak raději než volit jeli lidé na chalupu. Na počasí se spíš vymlouváme a rozhodně neudělá rozdíl ve výsledcích v desítkách procent. Také existují dvě teorie, proč lidé k volbám nechodí. Jedna tvrdí, že lidé jsou znechuceni politikou a nechtějí s ní mít nic společného. Další teorie říká, že voliči jsou spokojeni a nechápou volby jako nic osudového, a proto nemají potřebu zúčastnit se jich.

Jak ovlivní počet lidí, kteří k volbám přijdou, jejich výsledky?

Vypadá to, že sociální demokracie má nejmenší voličské jádro. To znamená, že čím nižší účast bude, tím menší šanci má sociální demokracie na vynikající volební výsledek. Méně lidí, kteří se rozhodnou volit, tedy nahrává spíše těm stranám, které mají voličské jádro pevnější. To je hlavně ODS, KSČM a lidovci.

Někteří kandidáti na jihomoravského hejtmana zmínili v předvolebním boji téma přímé volby hejtmanů? Co si o takové volbě myslíte?

Prvně bychom se měli bavit o tom, jaké mají mít kraje pravomoci a jestli je vykonávají dobře. Současný stav krajů je výsledkem ne úplně promyšleného předávání pravomocí. Krajům se daly do správy střední školy, ale už se jim nedala možnost rozhodovat o platu učitelů a podobně. Současná podoba krajů a jejich pravomocí tak není výsledkem nějakého promyšleného plánu. Proto je potřeba to vyřešit, a pak se můžeme bavit o volbě hejtmana.

Často se ale argumentuje tím, že by přímá volba přilákala lidi k volbám.

Na Slovensku volí přímo starostu a volit tam chodí pouze deset až dvacet procent lidí. Nízká volební účast není jenom náš problém, ale i Evropy a celého Západu. Takže nevěřím tomu, že by to přímá volba na delší dobu změnila. Často se tvrdí, že možnost volit hejtmana je prvkem přímé demokracie. To je absolutní nesmysl. Přímá demokracie znamená, že se lidé podílejí na konkrétních rozhodnutích. Také se zapomíná dodat, jaké by měl mít přímo volený hejtman pravomoci. Aby měla přímá volba smysl, musí mít pravomoci celé rady nebo možnost radu si sám jmenovat. Jinak by to vedlo k problémům.

Podle předvolebního průzkumu, který vytvořily agentury STEM a SC & C, vyhraje volby sociální demokracie. Myslíte si, že je to tím, že jako jediná přišla v kampani s odlišnými tématy, jako je například zrušení poplatků v krajských nemocnicích?

ČSSD je poprvé v pozici opoziční strany. Obecně platí, že v komunálních a krajských volbách mají voliči tendenci trestat vládu. To může být jeden z důvodů úspěchu sociální demokracie. Daří se jí totiž její falešná snaha udělat z voleb celonárodní referendum o poplatcích ve zdravotnictví a dalších věcech.

Takže to byl podle vás od sociální demokracie dobrý tah?

Z jejich pohledu je to vynikající tah. Ale musím upozornit na to, že v té kampani argumentují lživě. Například heslo „konec poplatků ve zdravotnictví“. To bude konec poplatků jen v několika krajských nemocnicích. V Brně není krajská nemocnice ani jedna. Brňané, kteří budou volit sociální demokracii z tohoto důvodu, tak budou v nemocnicích ve městě poplatky platit stále. Stejné je to s Úrazovou nemocnicí. Je nesmysl, že by hejtman mohl nemocnici zachránit. O tom rozhoduje pouze ministr zdravotnictví.

Oni ale tvrdí, že budou o její záchranu více lobbovat u vlády.

Juránek také tvrdí, že lobbuje. Ale nebude-li chtít ministr, tak i kdyby se tu Hašek postavil na hlavu, tak s tím nic neudělá. A slibovat v kampani něco, co nemohu zaručit, není fér. Myslím, že si tím sociální demokracie může zadělat na velké problémy. A nejpozději v příštích volbách se jim to může vrátit.

ODS by dále podle průzkumu měla skončit až druhá. V jednom rozhovoru jste uvedl, že brněnská ODS nemá dobrý zvuk? Jak jste to myslel?

Brněnská ODS má problém v tom, že není spojena s jednou tváří a jasným týmem lidí. Navíc ji reprezentují lidé, které kritizují v médiích.

Narážíte tím například na některé aféry zástupců ODS?

Je pravda, že ODS je spojována s různými kauzami. Nepřidala jí na popularitě ani Jalta nebo i to, jak se kdysi bránili záznamu hlasování v zastupitelstvu.

A ovlivňuje situace v brněnské politice i jihomoravské volby?

Zcela jistě to má vliv, přestože se volí do kraje. Nevěřím navíc, že voliči nějak moc krajskou politiku sledují. Možná znají Juránka, Venclíka, ale to je všechno. Lidé se ale také rozhodují podle toho, jaké mají preference v celostátních volbách.

Volby do kraje tedy ovlivňuje i celostátní politika. Volí člověk stejně při volbě do parlamentu jako do kraje?

Podle mě to jsou trochu nespojité nádoby. Vztah mezi parlamentními a krajskými volbami není až tak silný, jak by se mohlo zdát. Už jenom proto, že je tam poloviční volební účast. To musí volbami zamíchat.

Mohou všechny aféry, které se kolem vrcholových politiků odehrávají, nějak nahrávat menším stranám?

Pokud je člověk znechucený z velkých stran, tak spíše k volbám vůbec nepřijde. Každá podobná aféra bourá důvěru v politiku jako takovou, nejenom v určitého politika nebo politickou stranu.

Čím to, že KDU-ČSL ztratila podle předvolebního průzkumu až dvanáct procent?

Nedávno zveřejněným průzkumům moc nevěřím. Předpokládají totiž, že přijdou k volbám dvě třetiny voličů, a to je podle mě nereálné. Každopádně se ale preference lidovců o něco propadnou. Je to hlavně kvůli celostátní nálepce KDU-ČSL jako problematické strany spojené s Jiřím Čunkem. Je ale možné, že se to tu odrazí úplně nejmíň a díky fenoménu jménem Juránek a pevnému zázemí může strana ještě mírně posílit, než jak předpokládají průzkumy. Ne ale zřejmě k vítězství jako v minulých volbách.

Podle vás se do krajského zastupitelstva může dostat i nějaká malá strana. Myslíte přitom nějakou konkrétní?

Žádnou konkrétní nemám, ani nechci tipovat. Ale ve všech jihomoravských volbách se alespoň jedna do zastupitelstva dostala. V roce 2000 to byli Nestraníci pro Moravu a čtyři roky poté sdružení Zelená pro Moravu.

Jaká by podle vás mohla vzniknout koalice? Lidovci a zelení tvrdí, že nepůjdou do koalice s komunisty. Zelení zase mohou být problematičtí kvůli postoji k dálnicím. Ve hře o koalici jsou tedy asi jen tři strany. ODS, ČSSD a lidovci. Je to tak?

Je pravda, že základ rady nejspíš vzejde z těchto tří stran. Dosud vždy na krajské úrovni platilo, že se ctilo právo vítěze na to, mít hejtmana. Může to ale dopadnout třeba jak po minulých volbách v Brně, tedy tak, že se dohodnou strany, které nevyhrály, proti prvnímu. Dokáži si dokonce představit situaci, kdy v radě budou tyto tři strany spolu. Ve hře je ale i velká koalice ODS a ČSSD. Může zůstat zachována i koalice současná nebo vzniknout koalice ČSSD a KSČM.

Myslíte si, že se Michalu Haškovi, pokud by vyhrál, podaří prosadit zrušení poplatků v nemocnicích?

Pokud mu budou stačit na koalici komunisté, tak je to možné. Ti jediní by do toho šli. Také se ale může stát, že právě na tomto zhasne případná koalice sociální demokracie s lidovci nebo ODS. Pokud si budou chtít zachovat tvář, tak na nic takového nikdy nemohou přistoupit. Osobně si myslím, že zrušení neprosadí.

Nemělo by se zapomínat na senátní volby. Zlatuška, Duchoň, Janeček. To jsou v Brně poměrně známá jména. Myslíte, že právě účast těchto kandidátů zvýší volební účast?

Lidé spíše přijdou k senátním volbám, protože jsou krajské. Určitě to bude ale zajímavý střet tří velmi významných jmen a může to trochu senátní volby zatraktivnit.

Je šance, že se rozhodne už v prvním kole senátních voleb? Vidíte mezi kandidáty extra silného kandidáta?

Ne a ani nelze dopředu odhadnout, kteří dva z těchto tří postoupí do druhého kola, protože v prvním kole se nerozhodne téměř jistě. I Jiří Zlatuška šel minule do druhého kola. Pozice ODS zase není v tomto obvodu nějak výrazná, protože tam nikdy neměla senátora, a pokud to Petr Duchoň prolomí, tak bude první senátor za tento obvod od roku 1996. To, kdo pak nakonec zvítězí, bude velmi ovlivněno právě dvojicí, která postoupí do druhého kola.

Kdo je Stanislav Balík

Narodil se v roce 1978 v Šumperku, žil ve vedlejší obci Bludov.
Vystudoval historii a politologii na FSS a FF Masarykovy univerzity. Nyní působí jako vedoucí katedry politologie FSS MU a jako výkonný ředitel Centra pro studium demokracie a kultury.
Mezi jeho záliby patří skauting, regionální historie, četba.
Je ženatý a má dvě dcery.