Předseda KSČM Vojtěch Filip: V Afghánistánu jsme neměli co dělat

V předvolebních průzkumech KSČM osciluje kolem pětiprocentní hranice, takže se může, ale nemusí do sněmovny dostat. Kladete si otázku, proč tomu tak je?
Průzkumy veřejného mínění nepodceňuji ani nepřeceňuji. Je evidentní, že nejen u nás, ale i v Evropě byla levice v době covidu na ústupu. Nyní se KSČM pohybuje trvale nad pěti procenty a míří výš.

Čeho ale s těmi pěti procenty chcete ve sněmovně dosáhnout? V končícím volebním období jste svých 15 mandátů sice umně využívali a tlačili Babišovu vládu levicovým směrem, ale na exekutivní moci jste se přímo nepodíleli.
V roce 2017 jsem byl nepříjemně překvapen, že jsme dosáhli necelých osmi procent, ale při vyjednávání se nám podařilo přesvědčit hnutí ANO a ČSSD, že při sestavení jejich menšinové vlády je možné najít dostatek společných bodů, abychom ji mohli tolerovat. Tím se podařilo splnit některé naše programové priority.

Víte, že? ANKETA: Třetina čtenářů Deníku dala vládě za covid pětku. Hlasujte i vy Zjistěte více o Deníku

Které konkrétně?
Když se budu držet sedmi základních bodů dohody o toleranci s hnutím ANO, primární bylo narovnat chyby, které se staly za éry pravicových vlád. Především šlo o zvýšení důchodů a minimální mzdy, zajištění dostatku prostředků na bezplatnou zdravotní péči, převedení přírodního bohatství do rukou státu. Nikdo jistě nepochybuje, že místo Kalouskových 40 korun se v posledních letech i díky nám důchodcům přidávalo až 900 korun měsíčně. To vedlo k odstranění reálného propadu jejich příjmů z let 2006 až 2013. Stejně tak jsme naplnili závazek zvyšování minimální mzdy jako jednoho ze dvou ekonomických nástrojů zajišťujících růst příjmů. U nás byly ceny už dlouho na evropské úrovni, ale mzdy zaostávaly za Rakouskem, o Německu ani nemluvě.

Minimální mzda je stanovena na 15 200 korun, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová prosazovala pro příští rok 18 tisíc, ale neuspěla. Kolik si představujete vy?
Zásadní je pro nás rozdíl mezi sociální dávkou a minimální mzdou, který musí být tak vysoký, aby byl motivační. Minimální mzda by měla růst tak, abychom dosáhli na evropský průměr (hodinová minimální mzda v ČR je 90,50 koruny, ve Francii v přepočtu 268, v Německu 270, ve Španělsku 150, v Řecku 98, na Slovensku 94 a v Maďarsku 68 korun pozn. red.). Pochopitelně rádi bychom ještě v tomto volebním období prosadili uzákonění pětitýdenní dovolené, což pravicová opozice zatím blokuje.

Zato jste pomohli odhlasovat třeba zvýšení přídavků na děti a plateb za státní pojištěnce, růst učitelských platů, náhradní výživné. Vnímáte vládu, o níž opozice mluví jako o kabinetu ANO, ČSSD a KSČM, jako levicovou?
To bych říci nemohl. KSČM nebyla její součástí, dohodu o toleranci jsme uzavřeli pouze s hnutím ANO, so- ciální demokracie nebyla schopna změnit ani přežilé bohumínské usnesení o zákazu spolupráce s KSČM. My jsme pomohli prosadit do programu vlády, kterou hodnotím jako středovou, část sociálních zákonů a posilování veřejného sektoru. To, že do vládního prohlášení zařadila podstatné levicové prvky a dokázala tak stabilizovat veřejné finance a v letech 2018 a 2019 dokonce snižovat státní dluh, je i naše zásluha. Růst ekonomiky byl tehdy dán také tím, jak byly sestaveny rozpočty, které poslanci KSČM podpořili. Byly prorůstové a zmenšovaly dluhy, jež nadělaly pravicové vlády rozprodáváním státního majetku.

Po covidové pandemii je ale všechno jinak, schodky jsou obrovské, loni 368 miliard, letos 500, příští rok 390. Souhlasíte s prezidentem Milošem Zemanem, že by se mělo daleko víc šetřit a také investovat?
Souhlasím s tím, že dluh je velký, ale podle mého názoru je řešitelný. Už loni jsme požadovali, aby vláda zpracovala sedmiletý stabilizační plán pro veřejné finance. Bohužel to nesplnila, což byl jeden z důvodů, proč jsme vypověděli dohodu o toleranci. Myslím však, že přijatá opatření v covidové krizi byla efektivní a účinná. Některé resorty rostou až o osm procent, z čehož plyne, že se podařilo udržet průmysl, zaměstnanost, koupěschopnou poptávku a podmínky pro nastartování ekonomiky. Sledoval jsem diskusi předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové s profesorem Švejnarem a i on říkal, že pokud vláda bude schopna stabilizovat veřejné rozpočty a prorůstovými nástroji podpoří ekonomiku, nepředstavuje současné zadlužení nic fatálního.

Pokud komunističtí poslanci zasednou ve sněmovně, podpoříte rozpočet s plánovaným schodkem?
To je předčasná otázka, konečnou verzi rozpočtu jsme ještě neviděli. Určitě tam jsou možné úspory, ale ty nelze řešit plošně od stolu škrtáním pěti až deseti procent výdajů, protože to by některým resortům mohlo uškodit, a hlavně to nedělá stovky miliard. My musíme vložit prostředky do investic.

VIDEO: Deník svědkem zázraku. Na školství se shodli Babiš, Fiala i Bartoš

Co přesně máte na mysli?
Když jsme usilovali o to, aby stát převzal OKD, věděli jsme, co děláme. Jakmile k tomu došlo, okamžitě přestal vývoz kapitálu do zahraničí, vykrádání podniku, který byl najednou ziskový a do rozpočtu odvedl značnou sumu.

Takže chcete znárodňovat?
Nikoliv, akcie může stát odkoupit. Otázka třeba je, zda máme nechat soukromému sektoru Sokolovskou uhelnou. Víme, že tam nepochybně dojde k útlumu, protože do roku 2038 uhlí skončí. Pokud nebude náhrada, tedy elektřina z jádra a alternativní stabilní zdroje typu zeleného vodíku, musíme s uhlím počítat.

Odkoupit Sokolovskou uhelnou od jejich majitelů?
Ano, stát by ji měl převzít. A i další energetické podniky, aby byl veřejný sektor schopen zabezpečit dostatek elektrické energie. Tím by zaručil, že se výrazným způsobem nezdraží bydlení, které je i bez toho neúnosně drahé. Mohou za to ceny emisních povolenek, které zatěžují teplárny, zhoršují jejich bilanci, což má obrovský negativní dopad na lidi bydlící ve městech.

Zlepší bytovou situaci stavební zákon, který prošel i díky hlasům KSČM?
Může. V zákoně jsou lhůty, které stavební úřad bude muset při vydávání stavebních povolení splnit. Ze své poslanecké práce vím, že některá stavební řízení se netáhnou pět, ale deset let. To je katastrofa jak pro drobné investory, tak i pro developery. Stavební zákon ale nestačí. Pokud chceme změnit situaci s bydlením, musíme podpořit výstavbu družstevních bytů a připravit investiční programy pro obce. Vidíme, jak obrovská byla chyba, když se svých bytů v 90. letech minulého století obce zbavovaly. Teď jim chybějí byty pro lékaře či učitele. V roce 2018 a 2019 vznikl investiční program za 600 milionů korun, který obce do 2000 obyvatel velmi přivítaly. Postavily třeba tři byty, ale ty byly pro jejich rozvoj zásadní, protože je mohly nabídnout nejdůležitějším profesím.

Připomněl jste, že ČSSD s vámi žádný pakt o toleranci neuzavřela. Vysvětluje to především tím, že má s KSČM zásadní rozpory v zahraniční a obranné politice. Mění se v tomto ohledu něco po odchodu spojeneckých vojsk z Afghánistánu a převzetí země Tálibánem?
Nevím, jak to vidí sociální demokraté. Podle mě se ukázalo, že naše zahraničněpolitické stanovisko k válce v Afghánistánu a Iráku bylo správné. Nešlo o opuštění Afghánistánu, ale o úprk. Byl to debakl zahraniční politiky USA a NATO. Tentokrát nešlo jen o fiasko USA jako ve Vietnamu, ale celé Severoatlantické aliance, do něhož nás Američané zatáhli. My jsme tam byli jako okupanti.

VIDEO: Evropa je v migraci impotentní, řekl Babiš. Bartoš a Fiala to odmítli

Byli jsme tam jako spojenci USA, které chtěly zlikvidovat centrálu teroristické organizace al-Káida a dopadnout její hlavu Usámu bin Ládina.
To byl jistě jeden z cílů operace, ale ten byl splněn v roce 2011. Nechápu, proč se po tomto roce prodlužovala okupace Afghánistánu.

Proč mluvíte o okupaci, když tam USA a vojáci NATO byli se souhlasem afghánské legitimní vlády?
Myslíte tu vládu, která se před pár dny sesypala jako domeček z karet a jejíž prezident prchl ze země mezi prvními? Nejzásadnější věc v zahraniční politice je článek jedna, odstavec jedna Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jenž říká, že každý národ má právo na svůj politický režim a využívání svých přírodních zdrojů. USA a NATO včetně našich vojáků se Afgháncům snažily vnutit svůj politický režim, aniž ti by o něj stáli. Kdyby chtěli západní model demokracie, nemohl by to být takový debakl a vydržel by alespoň tak dlouho, jako vydržel ten po odchodu sovětských vojsk v roce 1989.

S prezidentem Zemanem si ve většině věcí rozumíte, ale tady jste v zásadním rozporu, neboť on označil odchod USA a NATO z Afghánistánu za obrovskou chybu. Dokonce řekl, že kvůli tomu je namístě otázka, zda NATO neztratilo důvod své existence. Tomu asi tleskáte, ne?
Jsem rád, že i Miloš Zeman označil funkčnost NATO za spornou. Zásadně se lišíme v otázce, zda jsme měli do Afghánistánu jít. Jsem přesvědčen, že nikoliv, protože je třeba respektovat citovaný článek mezinárodního paktu. Pokud by to tak bylo, zabránilo by se tím šíření terorismu za hranice jakéhokoliv státu. Nejlépe to udělali Uzbekové, kteří sestřelili afghánské letadlo, jež jim bez povolení přeletělo hranici. Ukázali tím, kam se smí a kam ne. Proto trvám na tom, že v Evropě je třeba chránit vnější schengenskou hranici, ale také naši státní. Jakmile někdo naruší suverenitu jiného státu, dopouští se mezinárodního zločinu.

Jako šéfovi levicové strany vám je jedno, co fanatický Tálibán udělá s lidmi, kteří s jeho politikou nesouhlasí, s ženami, liberály, vysokoškoláky? Zabouchneme před těmito uprchlíky bránu?
To je jiná věc. Podle mě naše účast v afghánské válce znamenala nebezpečí. To tkví v tom, že česká armáda byla Tálibánem označena za okupantskou a Babišova vláda sem teď přivezla její afghánské spolupracovníky. Tálibán je bude hledat, což je reálné riziko i pro obyvatele ČR.

Pochybuji. Tálibán řekl, že o tyto lidi nestojí a je dobře, že jsou pryč.
Byl bych rád, kdyby tomu tak bylo a také kdyby nenastal žádný exodus z afghánského území. Teď si mohou uspořádat poměry podle sebe. My jsme solidární s lidmi, kteří by byli pronásledováni, nebo dokonce mučeni a vražděni. Tálibán ale zřejmě bude usilovat o mezinárodní uznání, takže bude muset respektovat platná pravidla. Do výkonu jeho moci se plést nebudeme, ale jako členský stát OSN musí dodržovat základní zásady. Bude jen na nich, jak rychle dosáhnou v OSN potřebné většiny. O tom s nimi můžeme jednat kdykoliv.

Volební programy zezelenaly. Slibují podporu malých farem či omezení solárů

Stovek tisíc afghánských uprchlíků se tedy nebojíte?
Neobávám se toho, pokud budeme schopni ochránit vnější schengenskou hranici. To zatím Evropská komise nezvládá. Mám zkušenost z jednání s muslimskými státy, ať už jde o Sýrii, nebo Írán, což je velmi konzervativní teokratický stát. Přesto jsem nezaznamenal, že by tam docházelo k masivnímu porušování lidských práv. Při rozhovorech o ekonomické i společenské a kulturní spolupráci byli velmi otevření. Nemusí se nám líbit jejich vláda, ale je jen věcí íránského lidu, koho mají v čele a jaký režim tam vládne. Totéž platí o Afgháncích, je to jejich, nikoliv naše věc. To bychom měli respektovat. Respekt je totiž součástí solidarity.

Za měsíc jsou volby, kampaň nabírá na tempu. Během ní se objevila informace, že vás prověřovala policie kvůli údajnému úplatku či nepřiznanému daru ve výši půl milionu korun od stíhaného podnikatele Tomáše Horáčka. Co to bylo za peníze?
Nic takového se nestalo. Šlo o lživou informaci. Policie věc odložila a nemám ani co dodaňovat, protože všechny moje majetkové poměry jsou detailně doložené jak v daňovém, tak majetkovém přiznání ve sněmovně. Svědomí mám čisté.

Horáček tedy lhal, když tvrdil, že jste byl u toho, když vašemu asistentovi předal v papírové tašce 500 tisíc?
Nevím, co komu předal, mně opravdu vůbec nic.

Podle průzkumů to zatím vypadá na povolební pat, protože se nerýsuje funkční vládní uspořádání. Nebudou příští rok na jaře předčasné volby?
Přál bych si, aby lidé rozhodli tak, že se předčasné volby nebudou muset konat. Doufám, že vznikne funkční vláda, která bude schopna řešit skutečné problémy občanů České republiky, a to jak doma, tak na mezinárodní scéně. Zahraniční politika se nás totiž mimořádně dotýká. Nejen kvůli debaklu v Afghánistánu, ale také kvůli covidové krizi nebo nevyřešeným vztahům s Ruskou federací. Po excesu s Vrběticemi a rozbití našich vzájemných vztahů je co napravovat.

Tomu nerozumím. Uvedl jste, že když někdo naruší suverenitu jiného státu, dopouští se mezinárodního zločinu. To přece agenti ruské GRU na našem území udělali, nebo snad ne?
Pochopitelně že nic takového nelze tvrdit. Po sedmi letech se najednou náhodně zjistilo něco tak zásadního o explozi ve Vrběticích? Existují tu nějaká podezření, ale žádný důkaz na stole není. Ale už jen to stačilo k rozbití diplomatických vztahů s naším silným ekonomickým partnerem, na jehož území je registrováno víc než 450 českých firem.

Politické strany, hnutí, koalice už znají čísla, s nimiž jdou do říjnových voleb

Vláda i prezident měli evidentně za to, že důvod k vyhoštění 18 rozvědčíků pod diplomatickým krytím tady byl. Všichni nejvyšší státní činitelé s tím vyslovili souhlas. Potvrdil to i tehdejší nejvyšší státní zástupce a šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu.
Nepředložili nic, mluvili jen o vážných podezřeních. Jako právník musím vidět důkazy, bez nichž nelze nikoho odsoudit. Kdyby byly na stole, už dávno by byl vydán mezinárodní zatykač. Ten není, protože Interpol ani Europol ho zřejmě nechce přijmout.

Chcete snad tvrdit, že to celé byla jen konstrukce?
Beru to jako exces, nezvládnutou konstrukci ministra vnitra a předsedy vlády, kteří se nechali ředitelem BIS Koudelkou vmanipulovat do věcí, jež se měly řešit úplně jiným způsobem. Kvůli tomu teď nemáme generálního konzula v Jekatěrinburgu, nemáme kde parkovat v Moskvě, máme nedostatek diplomatů, naši podnikatelé obtížně shánějí víza a bojí se o svůj byznys. Andreji Babišovi jsem řekl, že s tím zásadně nesouhlasím a vypovídání diplomatů nebo dramatické snižování jejich počtu považuji za hrubou chybu. Zvolené řešení je špatné a má dalekosáhlé negativní dopady na naši ekonomiku a vzájemné vztahy.

S tímto postojem je asi zbytečné se ptát, zda byste chtěli jít s někým do vlády, protože o vás stejně nikdo nebude stát.
To se řeší po volbách, ale platí, že opravdu nemáme kompatibilní bezpečnostní a zahraniční politiku s hnutím ANO a ČSSD.

Jinak řečeno, chystáte se do opozice.
Uvidíme, jaký uděláme výsledek. Nepřeji si, aby tady byla půlroční ústavní krize jako v roce 2018, kdy jsme po pádu první vlády Andreje Babiše museli začít jednat, abychom se pohnuli dál. Bylo to velmi složité, ale my jsme odpovědnost unesli a sedm programových bodů z tolerančního patentu jsme naplnili, lépe řečeno snad naplníme, pokud bude schválena novela zákoníku práce s pětitýdenní dovolenou.

Na podzim definitivně skončíte po šestnácti letech v čele KSČM. Kdo by měl stranu vést?
To nechám na delegátech mimořádného sjezdu.

VIDEO: V debatě Deníku šli Babiš a Bartoš tvrdě do sebe, Fiala byl věcný

Zajímá mě vaše osobní preference.
Řeknu ji delegátům sjezdu 23. října. Mám svůj názor a vím, kdo je nejlépe připraven.

Bude to žena?
Může to být i žena.