Územní plán je jako stará felicie. Kdo ji měl, určitě ví, že po dvaceti letech používání zrezla a skončila. Tyto věty komentující stav územního plánu Brna hlásá na jedné z předvolebních debat lídr kandidátky křesťanských demokratů a Starostů Petr Hladík. Jeho volební ambice jsou jasné: posunout se z křesla náměstka na pozici primátora. S jeho vyjádřením se ale na stejném místě neztotožňuje primátorka Markéta Vaňková z ODS, ani jednička na kandidátce ANO 2011 René Černý.

Kdo chce být primátor Brna? Podívejte se na kompletní kandidátky ZDE.

Už více než dvě dekády uplynuly od doby, kdy v Brně začal platit stávající územní plán, tedy pravidla určující další rozvoj města. Prakticky od jeho zavedení pracují odborníci na vytvoření nového a modernějšího, který by odpovídal standardům jednadvacátého století. Pomyslná čára přes rozpočet potkala dokument teprve těsně před koncem jeho schválením, a to letos v červnu. Ačkoliv brněnským éterem prosakovaly neshody kvůli jeho podobě již několik týdnů před zasedáním městského zastupitelstva, do poslední chvíle nebylo zcela jasné, jak situace dopadne. A verdikt? Neschváleno.

Pohled do historie

Dějiny Brna byly vždy neodmyslitelně svázané s dějinami Moravy, kde již v jedenáctém století zastávalo mimořádně důležitou roli ve správě země. První písemnou zmínku lze zaznamenat v Kosmově kronice roku 1091. Ve třináctém století pak začala vznikat jedna z největších brněnských dominant, a to hrad Špilberk. Jednou z nejvýznamnějších epizod v historii se bezesporu stalo švédské obléhání vojsky generála Torstensona v období třicetileté války, bohaté dějiny poté doplnila například výstavba vily Tugendhat či mezi lety 1936 a 1940 vybudování hojně navštěvované Brněnské přehrady, v takzvaném hantecu známé jako Prygl.

Pro některé zklamání, pro jiné prostor ke zlepšení. V každém případě představitelé města tak jako tak prodloužili dlouhotrvající problém minimálně o další měsíce, možná i roky. Výsledek hlasování mluví jasně, zastupitelé občanských demokratů a ANO 2011 se s připraveným dokumentem neztotožnili a navzdory snaze lidovců o schválení dostal plán červenou. Brněnská primátorka Markéta Vaňková ale popírá, že by šlo o politické rozhodnutí. „Kdybych prahla po politických bodech, tak územní plán schválíme, a pak půjdeme do voleb s tím, že se nám povedlo splnit slib,“ říká Vaňková, která v nadcházejících komunálních volbách kandiduje spolu s TOP 09 v koalici Společně.

Dodává ale, že si nemyslí, že by byl nový plán zpracovaný v potřebné kvalitě. Kritikou pak nešetří ani primátorský kandidát za ANO 2011 René Černý, který aktuálně působí jako místostarosta brněnských Řečkovic. „Územní plán není vůbec povedený. Není dobře vyřešení ani pro lidi, ani pro developery,“ rýpne si Černý do připraveného dokumentu.

Faktem ale zůstává, že ten současný v řadě ohledů nevyhovuje potřebám Brňanů ani současné situaci. Ačkoliv se nový dokument připravuje již dvacet let, dosud poslední štací se mu stala Kancelář architekta města Brna v čele s jejím ředitelem Michalem Sedláčkem. Ti mají projekt v rukou od září 2018. Od té doby byl návrh několikrát upraven, přesto se jej dosud nepovedlo přivést k dokonalosti. „Máme za to, že už jsme vše podstatné k novému územnímu plánu řekli. Stojíme si za tím, že je zpracovaný kvalitně, do rozhodování zastupitelů nemůžeme jakkoliv zasahovat a nechceme jej ani komentovat,“ sděluje za kancelář ředitel Sedláček.

Velké dopravní stavby, bydlení pro tisíce Brňanů nebo občanská vybavenost v moderních městských čtvrtích. To je pouze výčet projektů, které se následkem neschválení nejspíše velmi zpomalí. Například obyvatelé brněnské části Sadová apelují na postavení školských zařízení, obchodů s potravinami nebo dětských hřišť už léta. Developer tam sice postavil mnoho moderních bytů, problémem je ovšem vzdálenost, jakou lidé musí urazit, aby své ratolesti dostali do školky či nakoupili. Nadějí na zlepšení se stal právě nový územní plán a možná výstavba mateřské školy, stará verze v místě počítá pouze se zdravotnickým zařízením. „Všechny to mrzí. Lidé se tam ženou za hezkým bydlením, ale pak zjistí, že tam kromě něj vlastně nic není,“ krčí rameny třeba Klára Seidlová, která ve městě žije již několik let.

A nejedná se o jediné zpomalení záměrů na výstavbu nebo rekonstrukce. „Zpozdí se nejen městské projekty, ale i ty soukromé. Podstatnější je, že se zdrží celá příprava důležitých staveb. A nejde jen o bydlení. Zbrzdí se také důležité dopravní stavby, výstavba škol a školek, zdravotnických objektů nebo parků. Důležité je družstevní bydlení, zastaví se příprava asi dvou tisíc bytů v majetku města,“ vyjmenovává primátorčin první náměstek Petr Hladík, který se přípravou nového územního plánu intenzivně zabývá.

Kompletní informace o volbách v Brně a na Brněnsku najdete ZDE.

A pokračuje. „Zastaví se výstavba v brownfieldech. Největší škoda je zastavení výstavby školky na Sadové, na kterou už je vypsána soutěž. Přibrzdí se však také důležitá křižovatka u Makra, která je součástí velkého městského okruhu nebo nový park na Černovické terase.“

Jedno je jasné, do nadcházejících komunálních voleb už brněnská koalice nový plán schválit nestihne, ačkoliv se stal před čtyřmi lety předvolebním slibem. O jeho osudu tak rozhodne teprve nové vedení města. Nejedná se však o běh na krátkou trať, již několikáté přepracování pohltí množství času. Podle prvotních odhadů se na stůl může vrátit teprve za dva roky.

Redaktorka Brněnského deníku Rovnost Terezie Sekáčová popisuje problémy a dopady neschváleného územního plánu města Brna. | Video: Deník/Terezie Sekáčová

close Filmová místa jižní Moravy doporučuje reportérka Deníku Terezie Sekáčová. info Zdroj: Deník/Terezie Sekáčová zoom_in  Terezie Sekáčová. Předvolební reportáž Deníku: Proč právě Brno

Počtem obyvatel i rozlohou je Brno druhým největším městem v České republice, současně je metropolí Jihomoravského kraje. S rozlohou přesahující dvě stě třicet kilometrů čtverečních je navíc samostatným okresem. V srdci jižní Moravy žije přibližně tři sta osmdesát tisíc obyvatel, kteří za sportem či odpočinkem často vyráží k řece Svratce nebo Svitavě. Ty se v jižní části města slévají. Dominantou Brna jsou již dlouhá léta katedrála svatého Petra a Pavla, hrad Špilberk, historické centrum či funkcionalistická vila Tugendhat. Další rozvoj metropole ale letos v červnu zpomalil nový územní plán, jenž městští zastupitelé vrátili k přepracování. Brno má dnes jeden z nejstarších územních plánů v Česku. Aby se tedy mohlo dál rozvíjet, musí jeho představitelé urychleně jednat. Další zpomalení ale znamenají nadcházející volby, nový plán tak bude schvalovat teprve příští zastupitelstvo. Komu se povede povolební většinu nakonec sestavit, se lidé ostatně dozví v řádech několika týdnů.

Terezie Sekáčová, redaktorka Brněnského deníku Rovnost