Je vášnivá i svazující, oslavovaná i zatracovaná. A budou–li dnes mít návštěvníci Mahenova divadla štěstí, tak ji v nové baletní trojinscenaci zahlédnou. Leitmotivem nové baletní premiéry choreografů Kodeta, Rychetského a Zusky se totiž stala touha.

„Svět touhy je baletní představení složené ze tří zcela rozdílných částí. Všechna se však snaží formou moderního tanečního divadla zachytit pocit touhy, a to v jeho nejrůznějších podobách,“ uvedla umělecká šéfka baletu Národního divadla v Brně.

Malířka, černý čtverec a sny

Pod Svět touhy se podepsali tři choreografové z generace, která se výrazně prosadila nejen na domácí scéně, ale i v zahraničí. Jana Kodeta inspiroval skutečný životní příběh Fridy Kahlo, obdařené mimořádnou krásou, inteligencí, všestranným uměleckým talentem, ale stejně mimořádně postižené neštěstím a utrpením.

„Choreografii k Fridě jsem vytvořil jako volnou inspiraci životopisným filmem režisérky Julie Taymorové a především hudbou Elliota Goldenthala, kterou jsem nakonec také použil. Životní dráhu Fridy nevidím jako tragédii, ale jako vytrvalý boj výjimečné ženy – umělkyně, ve kterém nakonec zvítězí díky své ctižádosti, talentu a upřímné lidskosti,“ uvedl Jan Kodet, který se jako choreograf snažil při tvorbě Fridy vcítit do emotivního náboje mexických rytmů a vystihnout temperament a barevnost v kontrastu s melancholickou atmosférou.

Touha je také základním tématem Mariina snu, další z částí Světa touhy choreografa Petra Zusky. „Tento balet vznikl na základě snu jedné z největších osobností romantického baletu devatenáctého století – Marie Taglioni. Je to taková choreografická hříčka založená na fiktivním příběhu, který jsem k tomu vymyslel,“ přiblížil Mariin sen Petr Zuska. Pro hudební podklad využil skladby Cesare Pugniho a Camille Saint–Saëns, hudbu k jednomu z vrcholných děl pozdního romantického baletu Umírající labuť.

Třetí z choreografů, Tomáš Rychetský, se zase snaží zachytit touhu po čistotě tvaru a průzračné dokonalosti. O tom vypovídá jeho Bezpředmětná křehkost, kterou již před třemi lety uvedlo Stavovské divadlo v Praze u příležitosti představení Miniatury.
Křehkosti, vaše jméno je…

K choreografii Bezpředmětná křehkost inspiroval Rychetského obraz ruského malíře Kazimíra Maleviče Černý čtverec na bílém pozadí. „Scénicky rozvíjím absurdní motiv této výtvarné předlohy, která zajímavě pracuje s prostorem i se světlem. Vycházel jsem ze suprematismu, směru, který se snažil výtvarné umění odprostit od tíže reality,“ uvedl Rychetský.

Hudebním podkladem pak byly Rychetskému citace děl Ludwiga van Beethovena (z nichž ta nejznámější končí slovy křehkosti, Vaše jméno je… žena) a v protikladu k nim využil skladeb americké skupiny industriálního rocku Nine Inch Nails, kterou vede zpěvák a mág světových pódií Trent Reznor.

SVĚT TOUHY

Premiéra: 25. dubna 2008, Mahenovo divadlo v Brně, 19.00
Tři baletní kompozice o touze: Frida (Jan Kodet), Bezpředmětná křehkost (Tomáš Rychetský), Mariin sen (Petr Zuska)