Halu století z Wroclawi i další díla a návrhy německého architekta Maxe Berga představuje v těchto dnech Muzeum města Brna na Špilberku. Berg tak v muzeu zahajuje sérii podzimních výstav.

Expozici Max Berg – Hala století/Wroclaw si brněnské muzeum vypůjčilo od wroclaw〜ského Muzea Architektury. „Na oplátku jsme do Wroclawi propůjčili naši výstavu Jiřího Krohy,“ řekl ředitel muzea na Špilberku Pavel Ciprian.

Výstavu uvádí nákresy Bergových postavených i nerealizovaných návrhů a stručný životopis. Podstatná část se věnuje jeho spolupráci s architektem Hansem Poelzigem na projektu výstavních pavilonů. Hlavním tématem instalace je ale Hala století, která byla loni zapsána do seznamu UNESCO.
Max Berg byl německý architekt působící počátkem dvacátého století v rodném Štětíně, Berlíně a Frankfurtu nad Mohanem. Stěžejní část svého tvůrčího života však strávil ve Wroclawi, kde působil v letech 1908 až 1925 jako hlavní architekt města.
Navrhl pro Wroclaw nemocnici, městské lázně, vodní elektrárnu i obytné domy. Ve své práci prosazoval železobeton, skeletové konstrukce a prefabrikáty.

Hala století
Vrcholem Bergovy tvorby se stala monstrózní Hala století, která vznikla ku příležitosti stého výročí bitvy u Lipska. Spojenci v roce 1813 porazili napoleonská vojska. Hala měla sloužit pro uvádění divadelních i hudebních představení až pro deset tisíc návštěvníků.
Bergův odvážný návrh dvaapadesát metrů vysoké stavby z železobetonu a skla s minimem opěrných bodů musel projít dlouhou anabází statických posudků a oponentur, než jej městští radní schválili.

Stavba započala v květnu 1911 a kolem ní vyrostla celá stavební továrna. „Zde vznikaly jednotlivé části haly, které byly teprve jako hotové montovány na kostru stavby,“ uvedla jedna z kurátorek výstavy Alicja Wodzińska z wroclawského Muzea Architektury.
Proces výstavby poznamenala nedůvěra v Bergovu vizi. Na výrobu železobetonu použili stavitelé speciální cement a zvlášť testovanou ocel, aby dosáhli šestinásobnou pevnost železobetonu, než požadovaly statické výpočty.

Po dobu stavby byla hala podpírána lešením a dělníci po jejím dokončení odmítali odstranit podpěry, protože se báli, že na ně konstrukce spadne.
„Berg údajně vyšel na ulici a oslovoval náhodné kolemjdoucí, aby mu za úplatu pomohli s odstraňováním šroubů na lešení,“ vzpomněl pověst o dokončení stavby kurátor Jindřich Chatrný z Muzea města Brna. Až po této demonstraci se prý do práce zapojili i dělníci.
Výstava Bergových technických výkresů, modelů a historických i současných fotografií potrvá v muzeu do 4. listopadu.