Divadlo Husa na provázku Srba založil společně se svými žáky režie na Janáčkově akademii múzických umění Peterem Scherhauferem, Evou Tálskou a Zdeňkem Pospíšilem. „Odchod Bořivoje Srby vnímám jako bolestnou osobní ztrátu. Byl naším náročným a nesmlouvavým učitelem, byl nám přítelem a nejbližším spolupracovníkem. V pravém slova smyslu byl otcem Husy na provázku," uvedl ředitel Centra experimentálního divadla Petr Oslzlý.

Huse na provázku v roce 1967 Srba určil základní programové východisko, tedy koncept takzvané nepravidelné dramaturgie. Byl jejím prvním uměleckým šéfem, dramaturgem a s básníkem Adolfem Kroupou dohodl možnost působení v Domě umění. „Mne osobně na celý život obdaroval tím, že mne po svém nuceném odchodu z veřejného působení doporučil kolegům Tálské, Pospíšilovi a Scherhauferovi na jeho místo. I když jsme se museli scházet tajně, nepřestal být naším rádcem a nepřestane jím být, i když se s ním teď můžeme radit jen ve sféře duchovní skrze myšlení, které je obsaženo v jeho knihách," poznamenal Oslzlý.

Bořivoj Srba se narodil v roce 1931 v Bílovicích nad Svitavou. Odmala měl blízko k umění, chtěl být dirigentem nebo hudebníkem. V letech 1951 až 1955 vystudoval dramaturgii a divadelní vědy na Janáčkově akademii múzických umění. Od roku 1954 působil pět sezon v Divadle bratří Mrštíků, dnešním Městském divadle Brno.

V roce 1959 se Bořivoj Srba stal hlavním dramaturgem Mahenovy činohry. „Padesátá léta byla drsná, šedesátá znamenala tání a sedmdesátá, to byla pro literáty nejhorší léta našich poválečných dějin. V osmdesátých letech byli už všichni unavení, i cenzoři, takže ledacos prošlo. Z Mahenovy činohry tehdy s Milošem Hynštem a Evženem Sokolovským odešel jako hlavní dramaturg Bořivoj Srba a já za něj zaskočil. Vydržel jsem tam dva a půl roku. Zase jsem se nenechal vyhodit a odešel," zavzpomínal před pěti lety pro rozhovor v Deníku Rovnost Ludvík Kundera.

S vervou hájit své

Od konce padesátých let Srba působil i jako pedagog. Učil na divadelní katedře JAMU a na Masarykově univerzitě. V roce 1971 se však musel této profese z politických důvodů vzdát. Do školství se vrátil až po roce 1989. „Studoval jsem divadelní vědu v době, kdy Bořivoj Srba nesměl na JAMU ani na brněnské filozofické fakultě přednášet. Moje setkání s ním se tedy odehrálo až po revoluci na Janáčkově akademii. Oba jsme byli pedagogové nově vzniklé divadelní fakulty, ale já jej vnímal především jako svého učitele. Naučil mě leccos, co mi do té doby bylo vzdálené. Nejvíc si asi cením toho, že jsme spolu vedli řadu polemik o věcech, na něž jsme měli rozdílné názory. Ale právě při hájení vlastního postoje se člověk hodně naučí, má-li dobrého partnera. A to Bořivoj Srba byl. Jeho schopnost diskutovat, s vervou hájit vlastní stanovisko, to k němu neodmyslitelně patřilo," uvedl prorektor JAMU Václav Cejpek.

Bořivoj Srba vedl do roku 2000 Ústav divadelní a filmové vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. „Bořivoje Srbu jsem poznal v první polovině šedesátých let jako svého respektovaného pedagoga i brechtovsky zaníceného dramaturga tehdejší činohry Státního divadla Brno, brzy nato pak jako zakladatele Husy na provázku. Krátce po listopadu 1989 mě přizval k vedení semináře ke svým přednáškám z dějin českého divadla. Z četných osobních setkání i z recenzování jeho publikací mi v paměti zůstane jeho laskavá, a přitom důsledná a inspirativní osobnost," uvedl divadelní kritik Vít Závodský.

Pohřeb Bořivoje Srby bude v pondělí 12. května v obřadní síni brněnského krematoria. „Jako hlavní smuteční řečník promluví Petr Oslzlý. Velká část souboru Provázku se bohužel pohřbu nezúčastní, protože v neděli odjíždí do Francie," doplnila mluvčí divadla Alžběta Nagyová.

Definovat se proti nicotě. Dělat divadlo na hranici!

Bořivoj Srba. Ten, který to všechno založil. Ten, který prásknul dveřmi Státního divadla a šel dělat avantgardu. Ten, kterému se soudruzi v Praze vysmáli a řekli, že v Brně žádná avantgarda nikdy nebyla. Ten, který se s Evou Tálskou v září 1967 na lavičce v parku domluvil, že to spustí. Ten, který formuloval pro ně program nepravidelné dramaturgie. Ten, který se nebál žádného divadelního ani nedivadelního textu. Ten, který se nebál. Ten, který byl s námi v Extázi. Ten, který v Domě umění loni v září prohlásil, že avantgarda neslaví. Ten, který tonul v rozpacích. Ten, který byl ironický. Ten, který byl nepravidelný. Ten, který dostal od Zmrzlé růži a políbení. Ten políbený. Ten, který pohrdá vzpomínkami, protože je to vždycky jenom část pravdy. Ten, který všechno, co chtěl říct, řekl v knize, která má sedm set stran a jmenuje se Vykročila husa a vzala člověka na procházku, pojď! Ten, který šel a hořel a zapaloval. Ten, který řekl: Definovat se proti nicotě. Dělat divadlo na hranici! Zemřel?

(Text, kterým se Divadlo Husa na provázku a jeho umělecký šéf Vladimír Morávek vyslovují k úmrtí svého zakladatele Bořivoje Srby.)