Brno si připomíná 100. výročí Adolfa Kroupy

Brněnský Dům umění proměnil v magnet, který přitahoval pražské i zahraniční výtvarníky, poskytl přístřeší divadlu Husa na provázku a spoluzaložil umělecké Sdružení Q. Adolf Kroupa, od jehož narození zítra uplyne 100 let, byl všestranným a kreativním iniciátorem kulturního dění.

„Měl výjimečný dar sponntánosti a bezprostřední družnosti. Dokázal dávat věci dohromady a v nepřehledném hemžení mnoha různorodých lidí byl jako doma. Tento um dokázal zvláště jako dlouholetý ředitel brněnského Domu umění,“ vzpomíná na Adolfa Kroupu básník, dramatik a překladatel Ludvík Kundera.

Dům umění se za Kroupovy éry stal mekkou umělců. „Proměnil jej v centrum kulturního života, které přesahovalo hranice Brna. Byl to velmi intuitivní člověk a do Brna přišel v době, kdy tu byl velmi tuhý režim . I když nebyl školeným galeristou, systematicky se zabýval fotografií, architekturou, vzal pod svá křídla Divadlo Husa na provázku. To vše nasvědčuje, že jeho intuice byla velká,“ říká nynější ředitel Rostislav Koryčánek, který Dům umění vede od roku 2007.

Kvůli svým svobodomyslným iniciativám a podpisu manifestu 2000 slov se Adolf Kroupa stále častěji dostával do sporů s komunistickým režimem. To vedlo až k pohrůžkám o jeho odvolání z postu ředitele. „Počátkem normalizačních sedmdesátých let založil s manželkou Helenou halasovské dny v Rozseči a Kunštátě, což se organizačně i dramaturgicky zcela vymykalo tehdejší oficiální kultuře,“ říká vedoucí Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea Hana Kraflová.

V podobném duchu se nesly i další Kroupovy počiny, například uspořádání výstavy Sdružení Q v roce 1970. „Byl zakládajícím členem. Ke Sdružení Q se hlásili výtvarníci Bohumil Matal, Jiří Lacina, Jan Rajlich, Václav Zykmund, Rudolf Fila, architekt Bohuslav Fuchs, básníci Jan Skácel, Oldřich Mikulášek, kreslíř Vilém Reichmann, spisovatel Milan Uhde a další,“ jmenovala některé z osobností Kraflová. Upřesnila, že v období pěti týdnů trvání výstavy vzniklo jednadvacet Podvečerů Q - literárních, hudebních, výtvarných, divadelních i rozhlasových. Na dalších dvacet let pak byla činnost Sdružení Q umlčena.

Neprávem Kroupa zůstává opomíjen jako překladatel děl francouzských básníků. „České poezii objevil Préverta, prosadil Desnose, láskyplně se vždy vracel k Eluardovi a vzdával hold otci poezie 20. století – Apollinairovi. S českým volným veršem zacházel velmi uvážlivě,“ říká Ludvík Kundera.

Adolf Kroupa zemřel roku 1981 na chatě v Kurdějově u Hustopečí, kam se na stáří se svou ženou přestěhoval. Je pochován na královopolském hřbitově v Brně, desku jeho hrobu zdobí verše přítele Jana Skácela: Miloval vše co bylo hodno lásky/zlo nenáviděl zla se bál/básníky vzácné překládal/do jazyka své domoviny/do řeči v níž se šeptem snívá/to byly jeho krásné viny/a tady od nich odpočívá.