I když začínal jako amatér, v současnosti patří k světově uznávaným průkopníkům avantgardní fotografie. Jaromír Funke. Muž, jehož různorodá tvorba rýsovala dějiny nového vizuálního umění.
Funkeho nejznámější fotografie nově představuje výstava Moravské galerie v Brně. Expozici v přízemí Místodržitelského paláce kurátoři pojmenovali Mezi konstrukcí a emocí, čímž poukazují na velké rozpětí Funkeho díla. „Člení se do mnoha period. Jaromír Funke přitom nerozvíjel jen jednu linii, paralelně tvořil ve více okruzích, které se mnohdy prolínaly," uvedl autor výstavy Antonín Dufek s tím, že v tehdejší době to bylo něco zcela výjimečného.
Ze slavných cyklů jsou zastoupeny například Abstraktní foto, Sklo a odraz, Nová architektura, Fotografický poetismus či série snímků Fotografie vidí povrch. Závěrečné Funkeho práce pak představují cykly Pralesy, Podkarpatská Rus nebo Louny. „Navzdory růzrůzněnosti má Funkeho dílo své konstanty: úctu k čistotě fotografie a racionalismus. A v emoční fotografii zobrazení neměla jiný cíl, než zastoupit nepřítomné objekty jeho fascinace," doplňuje Dufek.
Hlavním souborem naplňujícím Funkeho koncept emoční fotografie je nejednotnou poetikou propojený cyklus Čas trvá. Zahrnuje například reflexe ve výkladních skříních nebo snímky poutí a lunaparků. „Emoční fotografie přebírá některé principy objevené surrealismem, především principy nalezeného objektu, zázračného setkání a křečovité krásy," doplňuje Dufek.
I přes zakoušení jedinečných možností fotografie se však Funke nestal tak „populárním" jako Josef Sudek nebo František Drtikol. „Není to jen tím, že příliš nefotil akty, ani tím, že zemřel ve věku, kdy Sudek teprve začínal své zralé dílo. Hlavním důvodem je to, že Funke byl především průkopníkem, který vyšlapával nové cesty a hledal nová řešení. V moderní fotografii je máloco, s čím by Funke nezačal, v čem by nebyl jeden z prvních. Proto mu v historii fotografie patří daleko významnější místo než komukoliv jinému," doplnil Dufek.
close
zoom_in
Výstavu Jaromíra Funkeho (1896 až 1945) doplňují alba, fotoaparáty, včetně přístroje Ozonit známého z filmu Postřižiny. Funke jej používal pro své fotogramy vznikající osvětlením předmětů položených na fotografický papír – tak, že zanechávaly bílé plochy. Celkem návštěvníci uvidí 158 fotografií. Z toho je 82 snímků z autorovy pozůstalosti, okolo padesáti ze sbírek Moravské galerie, další snímky zapůjčilo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Muzeum umění Olomouc a Regionální muzeum v Kolíně.
Uspořádání výstavy provází vydání téměř třísetstránkové monografie. „Vydáváme ji ve spolupráci s nakladatelstvím Kant. Je to první velká monografie Jaromíra Funkeho. Spolupracovala na ní – stejně jako na výstavě, Miloslava Rupešová, dcera Jaromíra Funkeho," uvedla Kateřina Tlachová z Moravské galerie. Výstavu Jaromír Funke. Mezi konstrukcí a emocí si lze prohlédnout do 19. ledna.
Výstava: Jaromír Funke. Mezi konstrukcí a emocí. Místo: Moravská galerie v Brně, Místodržitelský palác, Moravské nám. 1a
Autor výstavy: Antonín Dufek, kurátor výstavy: Jiří Pátek.
