Když loni v listopadu odjížděla Gabriela Kolčavová z Brna do Nepálu, měla v úmyslu učit děti angličtinu. Nakonec zůstala pět měsíců a díky příspěvkům desítek Brňanů se jí podařilo vybavit tamější školy téměř tisícovkou knih.

Nyní, po návratu do Brna, připravuje Kolčavová dvě výstavy: na první z nich představí tradiční malby nepálských žen, poté vystaví svůj soubor černobílých velkoformátových fotografií.

„Přes počáteční nevlídnost vedení výtvarného centra Janakpur Women’s Development Center jsem se v závěru své cesty v Nepálu setkala s některými úžasnými ženami, které zde pracují a vytváří tradiční Mithila malby. Výstavu tohoto umění doplníme ochutnávkou nepálských jídel a hudbou,“ říká čtyřiatřicetiletá rodačka z Boskovic.

Nepálské tradice a kulturu Brňanům přiblíží také druhá z připravovaných výstav. Na ní autorka představí ty nejzajímavější se svých snímků, vybírat přitom bude z 250 negativů. Fotografie přiblíží každodenní život obyvatel, chybět nebudou portréty těch, s nimiž se Kolčavová při výuce a svém úsilí vybavit školy knihami setkávala.

Sbírku Knihy pro děti v Brně uspořádalo teprve po odjezdu Kolčavové sdružení Jasan. U jeho zrodu stála skupina fotografů. „Podařilo se nám získat více než šedesát tisíc korun, což dělalo přes 250 000 nepálských rupií. Chtěli jsme, aby se knihy dostaly přímo k dětem, aby se o knihy postaraly samy a vybudovaly si vlastní čtenářské kluby,“ přibližuje záměr uskupení Kolčavová.

Následovalo hektické období, kdy fotografka spolu s místními z Bhimanu a členy rodiny, u které bydlela, zjišťovala, kde a za jakou cenu lze knihy koupit. Obstarali přes 900 různých knih. „Děti si samozřejmě přály pohádky, bajky, atlasy, knihy o přírodě a historii. Náš návrat do Bhimanu s nákladem třinácti velkých krabic by se dal přirovnat snad jedině ke koncertu Beatles. Šťastní a dychtiví byli úplně všichni,“ vzpomíná na radostné okamžiky Kolčavová a dodává. „Těžko se dalo poznat, kdo má z knih větší radost, jestli učitelé, nebo žáci.“

Poté studenti i učitelé intenzivně sepisovali seznamy, tak aby vytvořili databázi knih, jež měla sloužit více školám. Poté každá škola připravila pro předávání knih velkolepý obřad. „Často to bylo za přítomnosti mecenášů školy a rodičů. V této části jsem neopodstatněně hrála roli korunované královny,“ říká skromně Kolčavová. Následovaly další vstřícné kroky ze strany škol. „Vše najednou dávalo smysl. Bylo zřejmé, že původní účel, jet do Nepálu učit angličtinu, už nebyl vůbec důležitý. Staly se věci mnohem větší a podstatnější, a to vše jen díky hrstce lidí, kteří chtěli pomoct,“ dodává Kolčavová.

I po příjezdu fotografky zpět do Brna projekt Knihy pro děti pokračuje a sdružení Jasan se snaží pomáhat na dálku. „Nadšení všech v Bhimanu i nadále trvá. Také proto se zdá, že vybudování opravdové knihovny jako samostatné budovy pro studenty, učitele a veřejnost v Bhimanu je reálné,“ říká přesvědčivě Kolčavová. Upřesňuje, že podrobnější informace o projektu i o tom, jak jej podpořit, lze získat na e­mailové adrese skupinajasan@gmail.com.

Boskovická rodačka Gabriela Kolčavová vystudovala výtvarnou výchovu a angličtinu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Už při studijním programu v USA se však rozhodla zasvětit svůj život fotografování. Absolvovala University of North Texas a nyní pracuje jako lektorka fotografie. Blízké jsou jí staré fotografické techniky, které mají k výtvarnému umění velmi blízko. „Ke kresbě jsem přičichla na pajdáku a tam jsem poznala, že i když mě to bavilo, byla to pro mě strašná a nepřirozená dřina, proto jsem skončila u fotky. Tady teprve cítím, že je to zábava a že mě to nebolí,“ dodává Kolčavová, která má ráda také jazz, jemuž příležitostně a veřejně propůjčuje svůj hlas.