Jaký byl letošní ročník?
Počasí nám poměrně přálo, i když deštivých dní bylo taky hodně. Přesto byl letošní ročník úspěšnější než loňský.

Kolik přišlo diváků?
Zhruba okolo 6500 diváků, což je zhruba asi 120 lidí na projekci.

Podle čeho filmy vybíráte? Volíte spíš české snímky, nebo komediální tituly pro letní večery?
Vybíráme z toho, co se nabízí a co by diváky mohlo zaujmout, oficiálního dramaturga nemáme. V červenci jsme uvedli dva české filmy, v srpnu čtyři. Chtěli jsme nabízet například i filmy od Alfreda Hitchcocka nebo kultovní snímek Pulp Fiction, ale už na to nejsou autorská práva.

Zato jste do programu v srpnu zařadili například artový film Prázdniny v Římě s Gregory Peckem a Audrey Hepburnovou v hlavních rolích. Jaká byla návštěvnost?
Ano, chtěli jsme si vyzkoušet, jak na tuto klasiku zareagují diváci. A musím říct, že jich přišlo ke dvěma stovkám, takže úspěch.

Loni či předloni jste dokonce program tematicky „sladili" s muzikály, které Městské divadlo uvádí. Jak se to vydařilo? A zamýšlíte v tom pokračovat?
Hráli jsme filmy, které divadlo uvádělo jako muzikály, například Bídníky, hráli jsme Ducha… Rádi budeme v tomto zajímavém propojení pokračovat, ale vše samozřejmě závisí také na dramaturgickém plánu Městského divadla Brno.

Loni byly jedním z nejnavštěvovanějších filmů většiny letních kin v Brně Divoké historky. Jaký film u vás přilákal nejvíce lidí letos?
Letos to byl jednoznačně český snímek Teorie tygra. Je vidět, že kvalitní domácí filmy jsou zárukou.

Jak vlastně nápad na letní kino v divadelním areálu před šesti lety vznikl?
Přemýšleli jsme už dlouho o tom, co by dvorana přes léto snesla, aby se tím prostor Městského divadla oživil, a napadlo nás právě letní kino. Neměli jsme nijak velké ambice, ale věděli jsme, že to chceme doplnit gastronomií. Šlo hlavně o výplň dvou měsíců tak, abychom zaměstnance restaurace nemuseli propouštět. Riskli jsme to a rozhodli se promítat každý den a zatím se to daří.

Což souvisí i s tím, že jako jediné letní kino jste propojení s vlastní gastronomií.
Je to tak. Chápu, že tým lidí, který se zaměřuje výhradně na kinematografii, nemůže nabízet víc než čepování piva do kelímku. A právě v tom máme výhodu. Snažíme se přesvědčit lidi 
o tom, že jsme kino-restaurace a mohou si u nás užít film i s večeří, dát si láhev kvalitního moravského vína, nápoje do skla a tak dále. Jídla připravují naši kmenoví kuchaři na terase přímo před hosty, nabídka byla pestrá, od steaků z vyzrálého masa přes domácí hotdogy a klobásky až po saláty. Současně nabízíme popcorn a věci, které ke kinu v dnešní době patří.

Na prvním ročníku jste spolupracovali s Josefem Čadíkem, je to tak?
Ano, další ročníky jsme se už ale vydali vlastní cestou. Byl to sice krok do neznáma a nevěděli jsme, jak to zvládneme, nakonec se to, myslím, daří. Rozhodli jsme se pro digitální projektor, což nám umožňuje vybírat z mnohem širší nabídky filmových titulů. Nejdůležitější ze všeho je v letním kině ale stejně počasí, protože i když bychom promítali sebelepší film, v dešti lidi nepřijdou.

Část prostoru pro diváky máte ve dvoraně zastřešený. Nepřemýšleli jste do budoucna o celkovém zastřešení?
Přemýšleli, konkrétně nad variantou plachty, to by ovšem bylo s ohledem na členění řad a výšku promítacího plátna složité, zastřešovací plachta by musela být strašně vysoko. Nejen ale, že by to bylo velmi nákladné, lidé by zřejmě v dešti a chladném počasí stejně nepřišli. Jde to proti tomu, co má letní kino nabízet.

Co s letním kinem zamýšlíte do budoucna? Plánujete nějaká vylepšení pro diváky?
První a současně zahajovací projekci nadcházejícího ročníku bychom pro diváky chtěli udělat zdarma a jako každý rok už tradičně obměníme nabídku gastronomie. Měníme občas i pivovar, stejně tak například aktuální denní nabídku jídel. Vycházíme totiž ze současného trendu, že to, co dnes kuchař připravil, už zítra nemusí být.