Jak vznikla myšlenka uspořádat výstavu o Janu Skácelovi?

Velmi jednoduše, Skácel je přítomný ve veřejném prostoru především prostřednictvím svých textů, takže je logické, že se obrátíme právě k jeho tvorbě, když si ho chceme připomenout. Vtip naší instalace spočívá ve snaze ukázat, že jsou jeho básně stále živé a není třeba je složitě dohledávat třeba ve veřejných knihovnách. Požádali jsme čtyřicet přátel, známých, osobností veřejného života, zda by se nám mohli svěřit, která ze Skácelových básní je jejich favoritem. Aby to neměli úplně jednoduché, poprosili jsme je současně, aby k básni napsali také jejich interpretaci nebo komentář, proč vybrali právě tu. To je vždy náročné, protože se dostáváme do prostoru, který je vždy náš osobní.

Které osobnosti jste přizval k namluvení a interpretaci jeho básní?

Vybírali jsme tak, abychom dokázali, že je Skácel přítomen v širokých kruzích. Oslovili jsme proto osobnosti nejen z humanitních či knihovnických oblastí, ale skutečně široké spektrum. Přispěli tedy i přírodovědci nebo hvězdář, manželé Kunderovi nebo jeden z nejvýznamnějších současných literárních kritiků Petr A. Bílek. Zkrátka ženy i muži všech generací a čtenářských preferencí.

Opakovala se některá z básní víckrát, nebo měly oslovené osobnosti naopak rozdílný vkus?

To bylo zřejmě největší překvapení, které mě při projektu potkalo. Nejen, že lidé velmi rychle zareagovali, obzvlášť, když jsme je oslovili těsně před Vánoci, ale navíc téměř nikdo neodmítl. Předpokládal jsem, že se nám sejde pět až šest nejznámějších básní, které se budou opakovat, ale ve výsledku se opakují pouze dvě. Znamená to, že má každý možnost vybrat si jiného Skácela. Současně myslím, že neexistuje český básník, jehož tematický rozptyl by byl tak velký.

Kdo je Tomáš Kubíček

Narodil se 28. srpna 1966, je mu pětapadesát let.

Je bohemistou, literárním historikem a knihovníkem.

Vystudoval českou literaturu na brněnské Masarykově univerzitě.

V současné době vede Moravskou zemskou knihovnu coby ředitel.

Co všechno je součástí výstavy?

Základ je instalace Skácelových básní, které jsou rozmístěny na různých místech po celé knihovně. Návštěvníci mají k dispozici obsah, který si můžou na jakémkoliv místě vzít a dohledávat si svoje interprety či komentátory básníkovy poezie. Čtenářům také nabízíme velkou sbírku Skácelových bibliofilií, takže se mohou podívat, s jakou pečlivostí se jeho básně často vydávaly. Pro zvláště náročné čtenáře máme k dispozici speciální koutek, který obsahuje nejen přímo autorovu poezii, ale také knihy zaměřené na interpretaci tvorby ze Skácelova okruhu.

Čím se instalace liší od ostatních, které připravujete?

Sama idea, že se knihovna stává živou básnickou sbírkou je něco, co je podle mého názoru unikátní. Pokus o shromáždění interpretací Skácelových čtenářů na jednom místě je rovněž ojedinělý. Nevím, jestli někoho tento jednoduchý trik již dříve napadl. Významné zároveň je, že pokud chce člověk dohledat Skácelovy fotografie, je dostupný obrazový materiál poměrně známý. V mentální mapě máme několik výrazných Skácelových fotografií. Říkali jsme si, že chceme lidem ukázat trochu jinou cestu, oslovili jsme proto kolegy, kteří mají přístup k archivu Josefa Pavelky, jenž vytvořil krásnou sérií fotografií Jana Skácela. Tyto snímky se povedlo zachytit tak, aby Skácelova tvář vyjadřovala to, co jeho básně.

Zaměřili jste se na určité období ve Skácelově životě?

Zajímavé a logické bylo, že naši partneři, které jsme přizvali pro interpretaci Skácelových básní, si vybírali z jeho celého díla. Jak z básnických prvotin v padesátých letech, tak z pozdních veršů z osmdesátých let. Nevymezovali jsme tedy žádné konkrétní období a je viditelné, že Skácel nepodléhá konjunktuře času. Je tedy možné se do jakéhokoliv jeho období kdykoliv vrátit.

Co bylo při přípravě instalace největším úskalím?

Velkým překvapením bylo, že se žádné zásadnější potíže při přípravě výstavy nevyskytly. To znamená, že je Skácel skutečně blízko, stačí natáhnout ruku a získat to, co člověk od Skácela potřebuje. Je ale zároveň připravený na složitější interpretaci, neotvírá se tak snadno. Ale ve chvíli, kdy jsme potřebovali získat ať už texty, které se váží k jeho tvorbě, nebo fotografické materiály, byl úkol vlastně velmi jednoduchý.

Od kdy a jak dlouho bude expozice přístupná?

Slavnostní zahájení je dnes v půl čtvrté odpoledne, kdy se v knihovně setkáme spolu s kolegy. Naše výstava je pouze jednou z částí velké Skácelovy mozaiky, které se účastní i Moravské zemské muzeum nebo Centrum experimentálního divadla. Instalaci zahájíme vernisáží, samotná expozice potrvá v knihovně do konce února. V případě velkého zájmu ale zvážíme její prodloužení.