Jen díky epidemii černých neštovic, která vypukla v hlavním městě habsburské říše – ve Vídni, se čtyřiadvacátého října roku 1767 ocitl jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart spolu se svou sestrou a otcem v Brně.

Ubytovali se v jednom z místních hostinců a navštívili zemského hejtmana hraběte Franze Antona Xavera von Schrattenbacha v jeho paláci v Kobližné ulici. Wolfgangův otec chtěl totiž využít kontaktů na bohatého příznivce hudby, aby unikl s dětmi ze zamořené Vídně.

„S jeho Excelencí hrabětem jsme mluvili o koncertě, aby si mohl poslechnout děti. Už jsme všechno domluvili. Něco mě však nutilo, abych ihned odjel do Olomouce a uspořádal koncert v Brně až při zpáteční cestě do Vídně,“ popsala pohnutky Wolfgangova otce ve své knize Mozart a Brno Olga Erhartová.
Černým neštovicím však malý Wolfgang ani jeho sestra nakonec neunikli. Krátce po příjezdu do Olomouce oba onemocněli. Do Brna se tak znovu vrátili až na Štědrý den. Předposlední den v roce se Brňané konečně dočkali. Wolf〜gang spolu s o čtyři roky starší sestrou koncertovali v nynějším městském divadle Reduta.

„K obdivu všech hrál jedenáctiletý hoch ze Salcburku se svojí patnáctiletou sestrou na kladívkový klavír. K tomu je doprovázeli brněnští hudebníci na další nástroje. Chlapec však nemohl vystát trumpetisty, kteří hráli falešně,“ uvedla v knize Erhartová.

Dva týdny pohostinnosti

O tom, jak si Mozartova rodina užívala čtrnáctidenní návštěvy v Brně, jsou jen velmi kusé zprávy. Známý je jen fakt, že jim moravští šlechtici po celou dobu jejich pobytu prokazovali náležitou pozornost.

Wolfgang Amadeus Mozart se již nikdy do Brna nevrátil. Na rozdíl od Prahy neslavilo Mozartovo operní dílo v Brně za jeho života takový úspěch. Ani v jiných hudebních formách nepatřil k úplně nejhranějším autorům.

„Kdo se osobně setkal za svého života s Mozartem, tak ho považoval za hudebního génia. To ale neznamená, že by ho všichni v té době brali za nejlepšího skladatele. Mozartův kult začal až po jeho smrti. A naplno až po roce 1815. Souviselo to jak s dobovým vkusem, tak i s momentální politickou situací v habsburské říši,“ vysvětlil muzikolog Miloš Štědroň z brněnské Masarykovy univerzity.

Mozartovy skladby se na rozdíl od skladeb některých jeho současníků nikdy nepřestaly hrát na světových scénách. „Je to patrně dáno tím, že jeho dílo představovalo něco velmi moderního. Plno umělců v něm proto hledalo inspiraci,“ osvětlil oblíbenost skladatelova díla umělecký vedoucí hudebního souboru Musica Figuralis Marek Čermák.

Skladatelův pomník u Reduty

Přestože Mozart strávil v Brně jen čtrnáct dní a jeho Brňané mu nerozuměli tak jako diváci v Praze, chce město uctít jeho památku. Na Zelném trhu se proto objeví skladatelova socha.