Dvojice obrazů německého renesančního malíře Lucase Cranacha staršího je zpátky ve své domovské Moravské galerii. Stálou expozici Umění gotiky po 19. století „ochudili“ o dvojici Cranachů zahraniční kurátoři na víc než půl roku. O obrazy Pieta a Lot a jeho dcery, které německý malíř a rytec namaloval v první polovině šestnáctého století, totiž požádalo vedení muzea ve Frankfurtu nad Mohanem. Koncem loňského roku tam organizátoři uspořádali první monografickou přehlídku autorova díla, kterou poté v repríze přemístili do Londýna. Přestože jsou Cranachovy obrazy roztroušeny ve veřejných i soukromých sbírkách po celých Britských ostrovech, právě o ty brněnské měli pořadatelé mimořádný zájem.

Oplakávání Krista

„Jedním z cílů výstavy bylo ukázat to nejlepší a nejzajímavější – v určitém smyslu The best of Cranach – z rozsáhlé sbírky dochovaných děl Lucase Cranacha st. a jeho dílny. Jedním z kritérií pro výběr exponátů byla přitom jejich kvalita a také předpoklad osobního podílu umělce na jejich vzniku. O to více nás může těšit, že vedle dvou obrazů objednaných přímo v Cranachově dílně olomouckým biskupem Stanislavem Thurzem, to byly právě obrazy z expozice Moravské galerie v Brně, které pro tento výstavní projekt pořadatelé vybrali,“ řekl kurátor Moravské galerie Petr Tomášek.

Cranachovu Pietu ovlivnil autorův pobyt v Nizozemsku, dá se proto považovat za reflexi tehdejšího nizozemského umění. Olejomalba, kterou Cranach namaloval v letech 1510 až 1515, zaujímá v jeho díle význačné postavení. Je totiž ojedinělá svým tématem a navzdory autorovu zvyku malovat konkrétní témata v několika verzích, Pieta existuje jen ve verzi jediné.

„I přes mohutnou uměleckou produkci tohoto malíře si brněnský obraz Piety uchovává jistou výlučnost. Zpracovává totiž ojedinělé téma v Cranachově díle. Známe několik jeho prací s námětem podobným Oplakávání, v nichž autor zobrazuje konkrétní historické pašijové scény s účastí celé skupiny postav. Naproti tomu obraz Pieta zachycuje hluboce kontemplativní výjev, odehrávající se mimo čas a reálný prostor,“ dodává Tomášek.

Podle Tomáška je zajímavé i umístění dvou erbů saských kurfiřtů, kteří Cranacha zaměstnávali. Ty vedou odborníky k domněnce, že Lucas Cranach namaloval Pietu pro soukromé účely, ať už jako dar zaměstnavatelům, nebo pro někoho z blízké rodiny.

Sodoma a Gomora

Na druhém obraze, který se vrátil z londýnského muzea, zachytil Lucas Cranach biblický výjev zániku měst Sodoma a Gomora. Dramatickou situaci malíř zprostředkoval jemnými tahy štětce a atmosféru zkázy vyjádřil světélkující červenou barvou. „Obraz Lot a jeho dcery, který do stálé expozice laskavě zapůjčila Kanonie premonstrátů v Nové Říši, vznikl pravděpodobně na sklonku třicátých let šestnáctého století. Mezi jinými autorovými zpracováními tohoto tématu vyniká svojí dramatičností,“ přibližuje druhou malbu Tomášek.

Oba obrazy mohou návštěvníci znovu vidět v Místodržitelském paláci Moravské galerie. Expozice Umění gotiky po 19. století nabízí kromě Lucase Cranacha i slavný obraz Hlava medúsy Petra Pavla Rubense nebo sbírku barokního sochařství Čech a Rakouska. Kromě pondělí a úterý je galerie přístupná po celý týden. Plné vstupné stojí šedesát korun, zlevněné polovinu. Větší skupiny návštěvníků si můžou zakoupit vstupenky rodinné nebo skupinové.