Pro kterého ze svých ctitelů se nakonec rozhodne hlavní hrdinka operety Perikola? Pro temperamentního zpěváka, nebo pro mocného místokrále?

O závěru jedné z nejvtipnějších operet Jacquese Offenbacha rozhodne publikum. Inscenaci Perikola v hudebním nastudování Caspara Richtera a v režii Tomáše Studeného uvede v premiéře Národní divadlo Brno.

„Opereta má velmi krásné melodie a svižný rytmus. Při pozorném poslechu v ní lze nalézt tóny jiných známých skladatelů, například Mozarta nebo Rossiniho, které Offenbach cituje a svým vlastním způsobem interpretuje,“ říká autor hudebního nastudování a odborník na Offenbachovu tvorbu Caspar Richter.

Původní finále je však podle něj nevýrazné. Proto divadelníci využili zakončení Offenbachovy méně známé operety Most vzdechů. To připomene lidovou slavnost či karneval. „Jacques Offenbach svá díla často měnil a my jsme jeho způsob převzali. Nové je i libreto, které se zejména při vykreslení charakterů hlavních postav více než původní text Meilhaca a Halévyho přimyká k Meriméově komedii,“ dodává Richter.

Humor i nadhled

Humor, ale také nadhled slibuje i mladý režisér inscenace Tomáš Studený, který se v aktualizovaném nastudování snaží najít současnou tvář operetního žánru. „Naším hlavním cílem bylo udělat divadlo zábavné, které by mělo určitý satirický přesah. Především se snažíme bavit publikum i sebe vtipem slovním, situačním i hudebním,“ uvádí Studený.

Podle režiséra nelze v současnosti dávat operetě příliš realistickou jevištní formu. Scénu tak vytvoří naddimenzovaná, částečně „obytná“ a pohyblivá písmena seskládaná z názvu operety. V průběhu děje se objeví ještě další nápisy, jež se vztahují k situacím na jevišti.

„Offenbach byl mistr karikatury, jeho postavy jsou drzé až zlé, vytvořené na základě skutečných historických osobností druhé poloviny 18. století. Offenbach byl vždy velmi moderní a současný, strefoval se do tehdejší vlády,“ říká Richter.

Inspirace v Latinské Americe

Postava Perikoly je inspirována osudem latinskoamerické herečky, zpěvačky a tanečnice Micaely Villegasové, jež žila taktéž v 18. století. Její osud a vztah k tehdejšímu peruánskému místokráli se stal námětem mnoha uměleckých děl. „Byly o ní v Latinské Americe natočeny i dvě telenovely,“ uvedl dramaturg Jakub Kruliš.

Přímou předlohou libreta je proslulá jednoaktovka Kočár nejsvětější svátosti od Prospera Mérimée. Offenbachova opereta měla světovou premiéru v roce 1868, hned rok poté byla uvedena v Praze. Ve 20. století se na rozdíl od jiných Offenbachových vrcholných operet objevila na repertoáru českých divadel pouze dvakrát: roku 1959 v Olomouci a v roce 1975 v Plzni. „Brněnskou premiéru lze označit jako operetní událost sezony,“ uvádí umělecká šéfka Janáčkovy opery Eva Blahová.

Obsazení inscenace je vždy zdvojené. Titulní roli Kamily přezdívané Perikoly alternují Jana Wallingerová a Veronika Hajnová Fialová, místokrále Dona Andrése ztvární Jevhen Šokalo a Jan Šťáva. V roli druhého z nápadníků (Piquillo) se prostřídají Ondřej Koplík a Josef Moravec. Dona Miquela ztvární Zoltán Korda s Petrem Levíčkem a v Dona Pedra se promění Petr Císař s Jiřím Brücklerem.

Premiéra inscenace je 6. ledna příštího roku. Už od příštího týdne však mohou diváci zhlédnout veřejné generálky a na druhý svátek vánoční předpremiéru.

Hlasování o závěrečném vyústění příběhu se uskuteční vždy o přestávce, a to pomocí žetonů, jež diváci získají při vstupu do hlediště.

PREMIÉRA V BRNĚ

Jacques Offenbach: Perikola
Premiéra: 6. ledna 2012 v Janáčkově divadle
Hudební nastudování: Caspar Richter, režie: Tomáš Studený, dirigenti: Caspar Richter, Pavel Šnajdr.
Scéna:
Eva Jiřikovská, kostýmy: Kateřina Kerndlová, sbormistr: Josef Pančík, choreografie: Hana Košíková.