Sluha se převlékne za démona. A z jeřába bude žena

Zvuky připomínající jelena nebo vítr v bambusovém háji si poslechnou v úterý od šesti hodin večer návštěvníci brněnského sálu Břetislava Bakaly. Hrou na šakuhači, neboli bambusovou flétnu, zahájí licencovaný mistr Seizan Ósako Týden japonské kultury v Brně, který ve spolupráci s Velvyslanectvím Japonska pořádá Japonské centrum Brno. Zájemce o kulturu země vycházejícího slunce čeká japonská opera, divadlo kjógen a promítání animovaných a hraných filmů.

Akce se v Brně koná poprvé a cílem pořadatelů je poskytnout obyvatelům jižní Moravy příležitost poznat různé oblasti japonské kultury. „Již sedm let se v Brně každoročně koná Animefest, setkání příznivců japonských komiksů manga a kreslených filmů anime. Máme v plánu šířit zde povědomí také o tradičním umění a ukázat tak naši kulturu v celé její rozmanitosti,“ řekl japonský velvyslanec Chikahito Harada.

Hru na šakuhači v úterý předvede muž, který do České republiky přijel před rokem a ve své zemi patří mezi přední odborníky tradičního hudebního přednesu. „Do poloviny 19. století byla šakuhači religiosní pomůckou, kterou zen-buddhistický řád využíval k meditacím,“ vysvětlil tajemství táhlých přírodních tónů hudebník Seizan Ósako. Každá skladba je proto jakýmsi návodem ke koncentraci s důrazem na opravdovost, kdy se má hrající soustředit na podstatné a oprostit se od vší povrchnosti. „Zvukovým ideálem je "šumění větru v bambusovém háji“. Na koncertu zazní skladby pocházející z různých historických období a škol,“ doplnil Ósako.

Po ukázce hudebních meditačních prvků bude následovat představení frašek brněnského Malého divadla kjógenu. „Jedná se o komediální divadelní útvar, který se v Japonsku utvářel již od 9. století a vznikl pravděpodobně z čínského žánru sarugaku, takzvaného opičího zpěvu,“ připomněl počátky kjógenu herec souboru Tomáš Pavčík. Ve své nezměněné podobě existuje tento žánr od 14. století až dodnes a je typický stylizovaným systémem gest a pohybů po jevišti. A taky ustálenými typy, podobně jako například v italské komedii dell´arte. „Poznáte ho podle charakteristických kostýmů a chování postav, jimiž často jsou rozpustilí a vykutálení sluhové, napálení samurajové nebo mniši či asketové v prekérních situacích,“ přiblížil žánr Pavčík.

Pro diváky si soubor na dnešek připravil dvě frašky. „Kučimane, v překladu Papouškování, je o tom, co se může stát, když sluha špatně pochopí příkaz svého pána. A Šimizu, neboli Horský pramen, vypráví o líném sluhovi, který se převleče za démona, aby nemusel plnit příkazy svého pána,“ shrnul obsahy představení herec. Stejně jako jeho kolegy z Malého divadla kjógenu ho učí mistr Šigejama Šime z tradiční školy v Kjótu, odkud tento žánr pochází. Diváci se nemusí obávat, že hrám neporozumí. Scénáře a repliky jsou sice originální, ale hrané v češtině s příznačným pro kjógen zábavným rytmem.

O současných komiksech pro ženy a jejich historii se dozví návštěvníci Bakaly ve středu a ve čtvrtek. „Zajímavé je to, že komiksy byly vždycky doménou mužů, nejčastěji se v nich totiž objevovali stateční hrdinové a hlavně se bojovalo, což zajímá menší procento žen. Manga pro dívky je lákavá psychologickým kontextem, zaměřuje se na vztahy mezi postavami. Jsou to takové kreslené romány,“ vysvětlila jedna z přednášejících místopředsedkyně Japonského centra Brno Lenka Vlková.

I když jsou mangy převážně o romanci, existuje více druhů. „Například fantasy nebo sci-fi. Některé jsou zaměřené na rodinu, jiné na kariéru. Nabídnu divákům ukázku nejpopulárnějších současných mang pro ženy a dívky, které začaly vznikat kolem 50. let v Japonsku a v současnosti jsou čím dál oblíbenější i u nás,“ řekla Vlková. Některé mangy se dají číst i se základní znalostí japonštiny, proto jsou podle ní dobré pro ty, kdo se tento jazyk začínají učit. Ihned po středeční přednášce shlédnou návštěvníci animovaný film o přátelství mezi chlapcem utíkajícím před královskou dynastií s bezejmenným samurajem.

Na poetický příběh jeřába, který se z vděčnosti za záchranu života přemění v ženu a obětuje vše pro lásku svého zachránce, se mohou všichni těšit v pátek. „Operu Júruzu vytvořil japonský skladatel Dan Ikuma podle velmi starého příběhu. Je dojemná a romantická, jeřáb je v Japonsku posvátným ptákem symbolizujícím věrnost a dlouhý život,“ popsala dílo místopředsedkyně centra. Na operu naváže v Japonsku několikrát oceněný snímek režiséra Takashi Yamazaki Always – Sunset on the 3rd Street. Film vtáhne diváky do poválečného Tokya a propojí příběhy venkovské dívky Mutsuko, cukráře Chagawy a několika dalších obyčejných obyvatel hlavního města Japonska v jeden obraz o lidských snech.

O vzdálené zemi se možná Brňané dozví více i v dalších letech, z akce chce udělat velvyslanectví tradici. „Máme v úmyslu ji ve stejném období pořádat každoročně a udělat z něj oblíbenou kulturní událost Moravy. Příznivci Japonska se mají na co těšit,“ přislíbil velvyslanec Harada. Důvod narůstající obliby japonské kultury v České republice vidí ve spojujících rysech obou zemí. „Osobně si myslím, že Japonci i Češi mají společnou úctu k vlastní tradiční kultuře a zároveň flexibilitu, která umožňuje snadno přijímat kulturu novou,“ prohlásil Harada. Všechny akce Týdne japonské kultury jsou zdarma.

close zoom_in Japonce na jižní Moravu láká stabilita a vybavenost

Brno /ROZHOVOR/ – Zatímco obyvatelé jižní Moravy se zajímají o kulturu Japonska, podnikatelé této země jeví zájem o Jihomoravský kraj. Působí zde v současnosti asi desítka velkých japonských firem. „Po zkušenosti z celosvětové ekonomické krize bude důležité zaměřit se na spolupráci,“ řekl velvyslanec Japonska Chikahito Harada.

Jak se rozvíjí vztahy mezi Japonskem a jižní Moravou?
V Jihomoravském kraji v současné době působí asi desítka japonských firem. V červenci minulého roku otevřela v Brně japonská firma Edukační centrum vybavené přístroji pro analýzu krevního obrazu. Nyní tam pracují hematologičtí laboranti z blízké fakultní nemocnice a ostatních zdravotnických zařízení. Slyšel jsem, že prostřednictvím Edukačního centra získalo již více než sto lidí certifikát České hematologické společnosti.

Co láká japonské firmy na jižní Moravu?
Jihomoravský region nabízí dostatečně velké průmyslové parky. Výhody spočívají také v poloze kraje, v jeho dostupné vzdálenosti od Slovenska, Polska, Německa a Rakouska. Zjednodušuje to například dodávky součástek i distribuci hotových výrobků. V Brně se navíc nachází Vysoké učení technické, což firmám usnadňuje hledání kvalifikovaného personálu. Atraktivní je také skutečnost, že obyvatelé jižní Moravy mají tendenci v regionu zůstávat a firmy tak mohou počítat s dlouhodobými pracovními poměry.

O jaká odvětví se japonští podnikatelé zajímají nejvíce?
V současné době je hlavní oblastí investic v Jihomoravském regionu výroba, a to zejména automobilových součástek, elektrických spotřebičů a kompresorů. Česká vláda v současné době chce investory více lákat na výzkum a vývoj. Věřím, že zaměření se na tuto oblast přispěje k dalšímu rozvoji Jihomoravského regionu.

Jak sám vnímáte jižní Moravu?
Spojuji si ji s představou kulturně nesmírně atraktivního regionu, spjatého s vínem a mnoha vinařskými oblastmi například v okolí Znojma a Mikulova. Vybavím si i Lednicko-valtický areál, který je na seznamu památek UNESCO, nebo třeba zámek v Moravském Krumlově, kde je umístěna Muchova Slovanská epopej. Mám v úmyslu využít hezkého počasí a víkendů k tomu, abych váš kraj procestoval.