Prozaik i publicista Rudolf Těsnohlídek zemřel v šestačtyřiceti letech. V sobotu od jeho smrti uplynulo osmdesát let.

„Rudolf Těsnohlídek se narodil v Čáslavi. Studoval filozofii a moderní filologii v Praze, studium však nedokončil. Navíc se v Praze seznámil s anarchistickou skupinou kolem Stanislava Kostky Neumanna a na jeho doporučení si opatřil místo redaktora v časopise Moravský kraj,“ uvedla Hana Kraflová z historického oddělení Moravského zemského muzea v Brně.

Po zániku časopisu Moravský kraj přešel Těsnohlídek do Lidových novin, kde psal soudničky, lokálky a pracoval jako válečný dopisovatel v Srbsku a Albánii. Často překládal ze severských literatur a později přispíval do mnoha časopisů a novin. „Vynikal zvláště v psaní soudniček, jejichž soubory dodnes vychází. Navštěvoval brněnskou soudní síň v ulici Cejl a díky svému pozorovacímu talentu se mu podařilo suchý novinářský žánr přetvořit v beletrii. U žurnalistické práce vytrval dvacet let až do své smrti,“ dodala Kraflová.

Těsnohlídkovou nejúspěšnější prózou se stala lyrická povídka Liška Bystrouška, která vznikla jako doprovod k obrázkům malíře Stanislava Lolka. V tomto humorně pojatém zvířecím eposu o osudech zvířecích i lidských nalezl Leoš Janáček podnět ke své proslulé opeře.
V roce 1907 se Rudolf Těsnohlídek přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde je po něm pojmenováno údolí.

„Kromě Těsnohlídkova památníku stojí za vidění také pamětní deska lesníka Stanislava Lolka, který psal básně a maloval. Právě jeho kresby Těsnohlídka inspirovaly k sepsání Lišky Bystroušky. Ta totiž původně vznikla jako slovní doprovod k cyklu Lolkových kreseb,“ uvedl místostarosta Bílovic nad Svitavou Arnošt Huňař.