Vít: Těším se na festivalové předkoncertní tapas

„Festival Iberica se zrodil v romantickém prostředí boskovického zámku a dodnes se s kolegy staráme o toto španělské dítě, které sílí, roste a jak věříme, přináší všem tu pravou jižanskou radost ze slunce a rytmu,“ říká dramaturg festivalu, kytarista a skladatel Petr Vít.

Festival v úterý zahájí pořad věnovaný Federiku G. Lorkovi. Od smrtni tohoto granadského básníka tento týden uplyne pětasedmdesát let. Vy jste autorem hudby k tomuto představení a zahrajete také na kytaru. Co bude další součástí programu?
Základním prvkem tohoto komponovaného pořadu je hudebně taneční koláž madridské tanečnice Virginie Delgado. Poezii Federica Garcií Lorky zarecituje Tomáš Hanák, což tomuto představení dodá nový, neočekávaný rozměr a barvu. Lorcovi a projektu Vracím se pro svá křídla jsem se intenzivně věnoval několik měsíců. Upravoval jsem také své dřívější překlady lorkových básní, což je taková nikdy nekončící, ale krásná práce.

Letošní Iberika je osmou v pořadí. Vzpomenete, jak festival vznikal?
Vždycky jsem cítil flamenco jako univerzální umění schopné oslovit publikum i kdekoliv za hranicemi Španělska. V době, kdy jsem ještě žil v Granadě, vznikla při jedné z návštěv Brna díky setkání s mým bratrancem Jirkou Pištělákem myšlenka přivézt flamenco – a nejen flamenco, i sem na Moravu.

Čím si vás získala hudba, kytara, flamenco?
V naší rodině byl vztah ke kumštu přirozenou součástí života, dědeček Bohumil Pištělák byl za první republiky mecenášem brněnských malířů, otec hrál celý život v orchestru, teta zpívala v opeře a mně zase učarovala kytara.

close zoom_in A flamenco?
Na to neumím odpovědět. Vím jen, že když jsem poprvé v deseti letech uslyšel flamenkovou kytaru Manitase de Platy, byl to nesmírně silný zážitek, stejně oslepující blesk jako pozdější setkání s hudbou Paca de Lucíi. Asi také nebude náhoda, že jsem se v emigraci ve Vídni naučil lehce a rychle španělsky, jedním z mých domovů je Granada a ženu jsem si našel v Jižní Americe.

S ohledem na vaši práci – máte na rodinu dostatek času?
Naštěstí jsem si už dávno uvědomil nesmyslnost tvrzení “time is money”. Čas je fantastická hodnota, kterou s penězi nelze srovnávat a už vůbec ne měřit. Snažím se podle toho s časem nakládat: mít čas pro rodinu, čas pro kreativní činnosti, ať už je to vymýšlení muziky, překládání nebo focení, čas na cestování nebo jen na nádherné nic nedělání v pohupující se hamace. Nesnáším termín dovolená. Je to ponižující výraz pro oněch několik dní, ve kterých někdo někomu dovolil nakládat se svým časem podle svého uvážení. Jak absurdní!

Prý máte rád hory…
Hory jsou mojí obrovskou láskou odjakživa. Maminka byla po válce lékařkou v Západních Tatrách a všem v rodině nám svoji vášeň k horám předala. Za jedno z nejkrásnějších míst považuji hory Sierra Nevada del Cocuy v Kolumbii. Je to nádherný liduprázdný prostor plný jezer a vrcholů dosahujících pěti tisíc metrů. Nikde jsem nezažil tak nesmírně hvězdné noci jako právě tady. Mrazivé, krystalově čisté noci se záplavou světel nad hlavou, kdy přichází pokora a uvědomění mnoha věcí.

Jaká jídla spojená s iberskou kulturou máte nejraději?
Iberský poloostrov je nesmírně rozmanitý, naprosto odlišnými světy jsou keltský sever a africký jih. Já jsem ve Španělsku spíš jižanem, užívajícím si hlavně středomořskou kuchyni.

A co španělská vína?
Jedno z nejhezčích období svého života jsem prožil v zapomenuté španělské vesnici Alfornón na jižním úpatí Sierry Nevady zvané La Contraviesa. Nedaleko odtud existují nejvyšší vinice v celém Španělsku a jedny z nejvyšších v Evropě – legendární Barranco Oscuro, 1368 metrů nad mořem. Tehdy pro mě bylo opravdovým překvapením najít v nejjižnější části Andalusie nádherná bílá vína, navíc z odrůd Albariňo, Vigiriega či Viognier, tak neobvyklých pro tuto oblast.

Ochutnávky a degustace jsou také součástí festivalu, je to tak?
Samozřejmě, neboť vše jedno jest. Všichni se těšíme na festivalové předkoncertní tapas – určitě v nich nebude chybět jamón, pravá tortilla de patatas, skvělé masové kuličky albóndigas a jihoamerické empanadas z kuchyně Café Ibérica, španělské sýry a různé olivové variace. Součástí festivalu budou tradiční ochutnávky španělských vín z nejrůznějších oblastí a prezentace španělské kávy.

Na co se v nejbližší době těšíte?
Těším se na spolupráci se skvělou sopranistkou Andreou Priechodskou. Připravujeme nový program s písněmi Bohuslava Martinů, Petra Ebena a zařadíme do něj také takřka neznámé slovenské lidové písně, které Andrea získala od svého devadesátiletého dědečka. A asi nejvíc se těším na nejbližší koncert v karibské Cartageně de Indias. V nádherném prostředí kláštera San Diego tam doprovodím moji dceru Veroniku - desetiletou flamenkovou tanečnici.