Kde a kdy lidé výstavu uvidí?

Hledali jsme vhodný prostor a zjistili jsme, že takový ve Znojmě snadno dostupný není. Nakonec jsme zvolili vestibul znojemské železniční stanice a jsme spokojení. Je to velkorysý prostor a samotná budova je sice trochu předimenzovaná, ale krásná. Výstava začne šestadvacátého října a potrvá měsíc. Výhodou je, že se to díky velkému pohybu lidí dostane i k těm, kteří by třeba do galerie nešli.

Odkud pochází vystavené práce a kdo je vytvořil?

Jsou to bakalářské a semestrální práce studentů z našeho ateliéru na Fakultě architektury brněnského Vysokého učení technického. V uplynulém letním semestru studenti zpracovávali návrh kulturního sálu pro Znojmo. Ateliér je tvůrčí dílna, ve které se studenti celý semestr věnují jednomu projektu. Z našeho ateliéru vzešlo deset projektů, další připravili studenti Technické university v Liberci, kam téma přenesla jedna naše stážistka. Návštěvníci nakonec uvidí třináct projektů.

Jak bude výstava vypadat?

Každý z projektů představíme na dvou panelech a ukážeme také modely. Nebude to úplná dokumentace, ale stručně ukážeme, jak se každý ze studentů s tématem vypořádal a kam sál umístil. To je na celé práci asi nejzajímavější, protože studenti během semestru Znojmo podrobili určité analýze a přemýšleli, kde by bylo vhodné takový sál umístit.

Ruční granát. Ilustrační foto.
Při výlovu rybníka našel granát z druhé světové války. Odnesl si ho domů

Bude Znojmo nový kulturní sál skutečně potřebovat?

Naše zadání pro studenty jsme s představiteli města konzultovali a výsledky budeme na některé z akcí města také prezentovat. Máme za to, že může přijít nějaká šance, ať už v podobě nějakého dotačního programu, nebo třeba nějakého investora či mecenáše. Pro takový případ by bylo dobré, aby mělo i město jednou kam sáhnout, vědělo, kde takovou stavbu umožňuje územní plán a podobně. Předložené studentské projekty samozřejmě nejsou dokonalé, ale ukazují nějaký směr. Slouží jako podklad k tomu, aby bylo možné vytipovat místo a ideálně vypsat architektonickou soutěž. Právě o to totiž usilujeme, aby na takhle významné projekty město vypisovalo architektonickou soutěž.

Kde by podle studentů měl nový sál vzniknout?

Zadání znělo na kulturní sál pro šest set lidí. Většina studentů jej umisťovala na náměstí Svobody. Druhou možností pak bylo nároží ulice Jana Palacha u křižovatky se Sokolskou, kde je nyní parkoviště, což je zjevná proluka, kde by měl stát nějaký dům. Mám za to, že parcela v ulici Jana Palacha je velmi hodnotná, jedna z nejhodnotnějších ve městě, nicméně prostorově by zřejmě úplně nedostačovala. Na náměstí Svobody je zase zajímavé, že téměř každý ze studentů volil jiné umístění, protože každý měl svůj urbanistický pohled. Celé náměstí totiž vyžaduje komplexní řešení a je na čase na takovém řešení pracovat.

Zabývali se studenti budovou nynějších městských lázní?

Někteří by sál postavili na místě stávajících lázní, další jej situovali před panelový dům naproti, mnozí posouvali silnici právě blíž k paneláku, aby náměstí uzavřeli a dotvořili jako náměstí. Ve své prostotě geniální bylo řešení jednoho ze studentů, který sál umístil před Bílý dům.

Onkologičtí pacienti znojemské nemocnice mají nové lůžkové oddělení.
Místo dětí onkologie. Nové oddělení nemocnice nabídne skoro o polovinu víc lůžek

Co o případné přestavbě lázní soudíte vy?

Osobně si myslím, že lázně stojí na výborném místě a i samotná budova je kvalitní architekturou. Adaptovat by ji bylo možné, krajní možností je i uvažovat o demolici a nové stavbě, jak to udělalo i několik studentů ve svých návrzích. Důležité je, aby šlo o kvalitní architekturu vzešlou z architektonické soutěže, která bude kvalitnější než stávající objekt, což není snadné.

Pocházíte z Ústeckého kraje, studoval jste v Liberci, čím si vás přitáhlo Znojmo?

Pocházím z Loun, do Znojma jsem se dostal přes svou manželku Báru. Původně jsme chtěli zůstat v Praze, ale dlouho jsme nemohli najít byt a čím dál víc práce přicházelo ze Znojma, proto jsme se rozhodli, že v Praze nemá smysl zůstávat. Jednak se tu žije velmi komfortně, jednak jsem poté, co jsem studoval v Liberci, zjistil, že jsem člověk nížinný.

VÍCE SI MŮŽETE PŘEČÍST V PONDĚLNÍM TÝDENÍKU NAŠE ZNOJEMSKO