Tvrdé holínky místo padnoucí taktické obuvi české armády. Ve výzbroji a výstroji se Lumír Němec posunul o více než dvě stě let zpět do historie. Zkušený voják sloužil v ozbrojených sborech osmnáct let, první prosincovou sobotu přesto zažije v jistém smyslu životní bitvu – Austerlitz 2021. Pokud to pandemická opatření dovolí.

Rodák z Valašska se do rekonstrukce slavné jihomoravské vřavy zapojí poprvé. „Jako bývalý voják jsem pro každou legraci. Rád si hraju, proto jsem kývl na nabídku,“ říká šestapadesátiletý muž.

Slaměný betlém u Kamenného mostu.
OBRAZEM: Písecké betlémy jsou na svých místech. Víte, kde je najdete?

Na zkoušku už si vypálil z křesadlové pušky ráže 17,5 milimetru. „S moderními zbraněmi se to nedá srovnat. Kope trošku víc, asi jako brokovnice. Poprvé vás může překvapit, že zášleh vychází nejen z hlavně, ale i z pánvičky, a též obrovské množství dýmu,“ popisuje Němec.

Jak dodává, z videa se učí a trénuje proces nabíjení. „Je to rituál, ne jako vyměnit zásobník. Má to navíc svůj přesný postup, co se týká linie, abyste nabíjel v řadě a nestrkal do kolegů,“ uvádí.

Poklona „dědkům“

Může zapomenout na moderní vojenskou výstroj z pohodlných materiálů. Nasouká se do historické francouzské uniformy, jako seržant-major fyzilírů, včetně dobové obuvi. „Musíte sklonit hlavu před lidmi, kteří v takovém mundúru a hlavně v takových botách prošli při taženích tisíce kilometrů,“ obdivuje gardisty.

Přitom Němec v terénu při vojenském nasazení zažil mnohé. Má za sebou zahraniční mise v Iráku, Kosovu, Afghánistánu a Sýrii. U policie působil i v Útvaru rychlého nasazení, dále u speciální jednotky Vojenské policie SOG. „V současnosti jsou úplně jiné podmínky. Když se podíváte do historie, naši dědci jako vojáci museli vydržet hodně. Vezměte si třeba výstroj legionářů na frontě nebo pochody československých vojáků za druhé světové války. Když se podívám obecně na mladou generaci, myslím, že dnes by to vydržel málokdo. Kluci jdou po fyzické i psychické stránce hodně dolů. Byť jsou světlé výjimky,“ zamýšlí se.

V současnosti Němec své zkušenosti zúročuje ve společnosti specializující se na výcvik vojenské a policejní taktiky. „Lidé investují peníze do výzbroje a výstroje. Když ale mají uběhnout pět kilometrů nebo přenocovat pod celtou v lese, je to problém,“ dodává.

Podzemní laboratoř navázala na prostory bývalých uranových dolů Rožná 1.Výzkum je zaměřený na to, jak bezpečně ukládat vyhořelé jaderné palivo.
Unikátní podzemní laboratoř na Vysočině: půl kilometru v zemi řeší, co s odpadem

Sám by nyní chtěl zakusit polní ležení, pod slavkovským sluncem odpočívat na slámě pod dekou a popíjet s partou nadšenců. Pokud mu to tedy před hlavní bitvou pracovní vytížení dovolí.

Chladné počasí slavkovské rekonstrukce snese. I díky termoprádlu, jak zmiňuje. K ruskému tažení by ho však nepřemluvil ani sám velký vojevůdce Napoleon, jehož má v bitvě představovat opět americký herec Mark Schneider. „Zimu nemám rád. Vyhovovaly mi pouští mise. Teplo mi nevadí, naopak se rychle aklimatizuju,“ povídá veterán.

Rekonstrukci bitvy tří císařů už jednou viděl, pracovně doprovázel aktivního francouzského generála.

Malý velký muž

Brzy potáhne ke Slavkovu v řadách císařské armády – 57. pluku řadové pěchoty. Francouzskou stranu si vybral možná právě pro Napoleona, k němuž chová víc než vojenskou úctu. „Geniální vojevůdce s výtečnou improvizací na bitevním poli, to o něm čítávám v historických knihách. Skvěle uměl využít i terén. Mnohá jeho vítězství byla založena na tom, že udělal něco jiného, než očekávali jeho protivníci,“ říká.

Pamatuje si výrok generála z poražené strany, který ruskému carovi komentoval fiasko: „Chcete dopadnout Napoleona tam, kde není.“ Němcovi je navíc sympatické, že velký dobyvatel byl patrně ještě menší než on. „Měřím jen sto sedmdesát centimetrů,“ přiznává se smíchem.

O císařově vzrůstu se však vedou spory, dobové údaje se rozcházejí. Některé zdroje uvádějí výšku 168 centimetrů, což je více než u průměrného Francouze devatenáctého století.

Jitka Kottová z Prachatic pozvala kamarádky do svého domu na Lipovém dvoře. Dámy tam vily adventní věnce. Ty nejkrásnější vyrobila sama hostitelka a posloužily jako inspirace pro ostatní.
OBRAZEM: Nejkrásnější adventní věnce vznikají u Lipového dvora

Nováček Němec je zvyklý z armády rozkazy dávat, teď bude poslouchat velitele. „Jako voják umím i poslouchat,“ usmívá se. Podle něj v každé době platilo, že pro vojáka je nejdůležitější motivace. „Ať už to jsou peníze pro žoldáka, nebo bojuje za svou vlast či ideu. Nedávno jsme sledovali převzetí Afghánistánu hnutím Tálibán. Těžko se tomu divit, afghánští vládní vojáci neměli motivaci. Měli výcvik i výzbroj, ale vykašlali se na to. U nás je asi takovým příkladem Bílá hora,“ pozastavuje se Němec.

Lví skok a 180 stupňů

Doufá, že letos 4. prosince u obce Tvarožná proběhne vše podle plánu organizátorů a dorazí nejen Napoleon, ale i vojenští nadšenci a diváci. Loni tradiční akci zrušila pandemie. Do uzávěrky hlavní program s přehlídkami a pietními akty platil. Pořadatelé Austerlitz 2021 při 216. výročí události sdělili, že pandemická opatření budou platit na tribuně, a prosí o vzájemnou ohleduplnost a dodržování nařízení. Rekonstrukce bitvy vypukne ve 14. hodin a skončí kolem 15:30.

Tématem bude manévr „Lví skok“ a rozhodující boj na Prateckých výšinách s důrazem na okamžiky, které ve svých pamětech popsal francouzský brigádní generál Thiébault, a následný ústup rusko-rakouských sil. Diváci uvidí dle dobových zásad manévrující a bojující pěchotu, jezdectvo i dělostřelectvo. Jednotky Napoleonovy Grande Armée se utkají o Pratecké výšiny se středem koaliční armády. Organizátoři bitevní pole pod Santonem otočí o sto osmdesát stupňů, dají tak manévrům jiný výraz. Francouzi nastoupí nikoli ze severozápadu, ale z jihovýchodu.