Mezi jeho favority na talíři patří sléz přehlížený, který je prý nejlepší syrový. Rád si pochutná i na merlíku bílém, jehož chuť přirovnává ke špenátu.

I své děti vede k tomu, že plevele se není třeba bát. „Běžně máme doma na talíři třeba výše zmíněný merlík. Je to opravdu delikatesa. Přebytky si zamrazujeme a v zimě pak s chutí konzumujeme," vysvětluje botanik.

Ani nyní v létě ale není o chutné rostliny nouze. „Teď je právě doba, kdy plevele nabírají druhý dech. Na polích i v zahradách můžeme tedy najít kromě merlíku a sléze i třeba amarantus, ze kterého jsou nejlepší semínka," popisuje znojemský botanik.

Oblast jeho zájmu zahrnuje i houby. V září mu vyjde dokonce knížka na toto téma. „V publikaci Houbařský rok na Znojemsku čtenáři najdou povídání o lanýžích, ale bude tam i rozsáhlá kapitola o hřibovitých houbách," přiblížil Němec.

Zároveň upozorňuje, že i v okolí Znojma mohou lidé na lanýže narazit. „Lanýže letní se nachází v doubravách, které jsou právě hojné na Znojemsku," podotkl.

Lanýže prý ale nechutnají úplně všem. „Ona typická chuť je spojená s látkou dimetilsulfid, což je sloučenina síry. Proto mají lanýže poměrně výraznou příchuť, která nemusí být příjemná všem," soudí Němec.

Když má Radomír Němec chuť na sladké, sáhne po fících, které může člověk v přírodě vidět i na Znojemsku. „Volně v přírodě fíky planě běžně nenacházíme. Ale třeba na Hradišti pár volných rostlin najdeme. Sám si fíky pěstuji a zrovna teď je i sklízím," uzavřel.

KLÁRA TESAŘOVÁ