Máte strach z koronaviru?

Mám obavy. Situace je nebezpečnější, než si na první pohled mohli někteří myslet. Dvacet procent nakažených končí v nemocnici. To znamená, že pokud by se nakazilo sto tisíc lidí, dvacet tisíc musíme dát do nemocnic a pět tisíc na JIP. Koronavir se zásadně liší od chřipky. Je agresivnější a náročný na to, abychom byli dostatečně vybaveni pomůckami a zdravotnickým personálem. Může se stát, že toho nebudeme schopni, pokud se nám nepodaří zpomalit šíření koronaviru. Je proto velmi důležité chovat se maximálně odpovědně, nosit roušky a zejména starší lidé by měli sedět doma u televize a nikam nechodit.

A co říkáte na vládní opatření proti šíření nákazy?

Vláda je celkem akční. Ale základní nedostatek je, že původně vůbec nebyl zřízen ústřední krizový štáb. Pan premiér říkal, že vláda je krizový štáb, ale jaksi si neuvědomil, že tu máme krizi, která se týká koronaviru. To je odborný problém, proto potřebuje mít v krizovém táboru odborníky. A Já nevím, kolik je odborníků na oblast koronaviru ve vládě.

Vláda už ústřední krizový štáb má.

Ano, ale působí dojmem, jakoby měl být poradním orgánem pana premiéra. Proto tam zřejmě není ministr Hamáček. Ještě donedávna platilo, že v čele ústředního krizového štábu je vždy buď ministr obrany, když jde o nějakou válečnou věc, anebo ministr vnitra. Protože on má pod sebou složky záchranného systému, hasiče a policisty, záchranáře.

Premiér Babiš ale zjevně chce vše řešit sám.

Politik má rozhodovat. Ne se někde dívat, jestli jsou v obchodě potraviny. Představte si, kdyby starosta v době povodní přijel sledovat, jestli hasiči mají hadice v pořádku. To není jeho starost. Jeho starost je, aby hasiči byli zabezpečeni tak, že když on pískne, tak jedou, jsou na místě a hasí. A on musí vědět, že ho poslechnou, že jsou případně schopni přivolat hasiče z ostatních obcí a hotovo. Ale nemá co kontrolovat ty hadice.

Jak je tedy možné, že když na úrovni kraje vznikne a zasedne krizový štáb při jakékoli velké havárii, že se něco takového neuskutečnilo na vládní úrovni při pandemii?

To není otázka na mě. Vůbec jsem nepomyslel, že to je možné.

Zeptám jinak. Znamená to, že vláda porušila zákon?

Ne. V zákoně stojí, že zřídit může, ale nemusí. Stojí tam, aktivuje a není řečeno kdy. Rozumíte, zákon nikdy nemůže být napsaný tak, že tam je vše přesně.

Očekáváte propad ekonomiky v souvislosti koronavirem?

Dojde k propadu ekonomiky. Podle mě k výraznému. Bude to vyžadovat seškrtání veškerých výdajů, veškerých zbytečných výdajů, které máme. Rozhodování je velmi jednoduché. Matka je doma s dětmi, které nemůže dát do školy. Devět dní dostává šedesát procent platu, a pak je doma zadarmo? Nebo v karanténě, pokud by k tomu došlo, dostáváte šedesát procent mzdy a ještě to platí zaměstnavatel. Stát může dát další peníze, s tím, že je vezme třeba ze slevy na jízdném.

Někteří živnostníci museli zavřít provozovny. Zřejmě se řada z nich může dostat do potíží. Měl by jim stát nějak pomoci?

Kompenzační půjčka, kterou vymýšlí ministerstvo průmyslu, je to takový první dobrý krok. Otázka je, co s živnostníky, když nebudou mít žádný příjem dlouhodobě a budou muset podnikání úplně zastavit. Zda by nemělo dojít k nějaké úhradě ze strany státu. Bude to o tom, co stát unese. Vše má své limity, na druhé straně je pravdou, že na živnostníky dopadá vše nejtvrději.

Jak teď vůbec funguje Senát? Scházíte se?

Když chodí do práce ostatní, my bychom také měli normálně fungovat. Samozřejmě budeme projednávat pouze ty věci, které je nutné projednat. Jako se dnes vyrábí jen ty věci, které je nutné vyrobit.

Když jste se  nedávno stal předsedou Senátu, co jste cítil? překvapilo vás něco?

Úplně první dojem byla okamžitá úleva – opadlo vnitřní napětí. Zároveň jsem si v tu chvíli uvědomil odpovědnost, která na mě padá, je veliká. Věděl jsem, co pozice předsedy Senátu obnáší. Každý člověk je jiný, do každé funkce může přinést svůj vklad. O to já se budu snažit.

Kdo je Miloš Vystrčil
Nový předseda Senátu má ukázkovou politickou kariéru. Ve straně je skoro třicet let, jeho první větší funkcí bylo starostování města Telč, pak se stal hejtmanem Kraje Vysočina, před deseti lety senátorem, v roce 2014 byl zvolen místopředsedou ODS, stal se šéfem senátního klubu ODS. Nyní je předsedou horní komory Parlamentu. Je ženatý, má dvě dospělé dcery. Letos oslaví šedesáté narozeniny.

Jak konkrétně?

Hlavním úkolem pro mě bude, aby Senát plnil svou roli. To znamená posuzoval kvalitu zákonů, případně byl ústavní pojistkou a řekněme jakýmsi stabilizátorem. Aby se pokyny, obsažené v zákonech, neměnily ode zdi ke zdi. A potom chci zviditelňovat roli Senátu, vysvětlovat jeho význam, v čem je důležitý. A budu se snažit, pokud tedy nám to současná situace umožní, se také více scházet s panem předsedou Sněmovny Vondráčkem a probrat s ním, jestli by nebylo možné změnit způsob předávání materiálů. Aby nám, když změní nějaký zákon, nepředávali jen výpis změn, ale dali nám celý text, abychom my poznali, co se změnilo v celém kontextu. Všichni říkáme, že by schválený zákon měl být transparentní, tak nevidím důvod, proč by se tohle nemohlo podařit.

Máte přímo ukázkovou politickou kariéru, od starosty přes hejtmana, až po předsedu Senátu. Můžete říct, jako práci jste dělal nejraději?

„Vším, čím jsem byl, byl jsem rád.“ I učení mě bavilo, když máte chytré a vzdělané a poznatkuchtivé děti, tak to je nádherná práce. Pak jsem byl starostou. To je zase něco úplně jiného, hned za sebou vidíte výsledky své práce, když se opraví silnice, postaví škola nebo něco jiného. Pak jsem byl hejtmanem, to je takový velký starosta, trochu nahlédnete do vysoké politiky a na druhé straně jste pořád spjatý s životem lidí na Vysočině. Senát je trochu jiný. Tam když změníte dvě slova v zákoně, tak si toho skoro nikdo nevšimne. A přitom to může mít zásadní význam a vy jste třeba ušetřil stovky miliónů korun. I to přináší další druh uspokojení, pokud se vám něco takového podaří.

Kraje letos oslaví dvacet let. Osvědčily se? Mají vůbec kraje smysl podle vás?

Vznik krajů měl být spojen s reformou veřejné správy, na kraje a na obce měly přejít kompetence, které se vykonávají na ministerstvech. Uvedu příklad, kraj začal zřizovat střední školy, do té doby střední školy v uvozovkách zřizovalo Ministerstvo školství. Podobně nemocnice z velké částí přešly na kraje. Na Ministerstvu školství ani na Ministerstvu zdravotnictví neubyl ani jeden úředník. Tohle je věc, která se nepodařila naplnit a kraje to pořád sebou táhnou jako nějakou kaňku, za kterou nemůžou.

A co se případně povedlo na Vysočině?

Na to, že kraj byl složen z krajních okresů jiných krajů, se docela semknul a výrazně se začíná rozvíjet. Když se podíváte třeba na oblast dopravní infrastruktury, jak se tady změnily silnice nebo i jakým způsobem se rozvinul kulturní život, to je veliký úspěch. A kraj si udržel svou venkovskou tvář, obce tady ve velké většině vzkvétají. Vysočina má půlku kraje na Moravě a půlku v Čechách, tím vlastně držíme Českou republiku pohromadě. Tenhle moment není úplně zanedbatelný. Vysočina je jedinečná. Každá pátá žárovka svítí díky Vysočině, protože máme Dukovany. Taky často říkám, když se neurazíte, každá pátá kráva je z Vysočiny a ještě nedávno jsem říkal, že tady nejrychleji ze všech krajů rostou stromy. S těmi stromy je to blbý, s tím budeme muset fakt něco udělat, aby tady zase byly lesy. Patří to k Vysočině a spousta lidí sem kvůli tomu jezdila.

Online reportáž