Agresivita pacientů se zvyšuje podle mluvčí brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Petry Veselé. Právě v této nemocnici začátkem července jeden z pacientů napadl tamní sestry. „Riziko je hlavně na chirurgické a interní ambulanci. Často tam totiž přiváží lidi pod vlivem alkoholu nebo omamných látek. Nepříjemnosti jsou také s pacienty, kteří přichází k ošetření ve večerních hodinách a musí déle čekat. Při vyšší agresi voláme ostrahu nebo policii,“ vysvětlila Veselá.

Několikrát do měsíce řeší potíže s problémovými pacienty i lékaři z kyjovské nemocnice. „Před dvěma týdny hlídka vyjela k opilému muži, jenž byl vůči personálu agresivní. O měsíc dříve museli strážníci zase za opilou pacientkou s více než čtyřmi promile v krvi. Ta odmítala po ošetření opustit nemocnici,“ popsal velitel kyjovské městské policie Lubomír Plachý.

Ve Fakultní nemocnici Brno loni pacienti personál napadli verbálně či fyzicky šestatřicetkrát. „Nejčastěji na Oddělení urgentního příjmu a na chirurgickém příjmu,“ upřesnila za nemocnici Beatrix Křížová.

Více případů napadení letos zaznamenali i jihomoravští záchranáři. „Loni jich bylo přibližně padesát, letos jich už za půl roku máme necelých čtyřicet,“ popsala mluvčí Michaela Bothová.

Nejčastěji podle ní útočí pacienti pod vlivem alkoholu nebo drog, nebezpeční mohou být i psychiatričtí pacienti. „Setkáváme se se slovními útoky, vulgarismy i s vyhrožováním. Časté je i plivání, kopání nebo kousání. Záchranáři se snaží situaci předejít a pacienta uklidnit. Účastnit se mohou i kurzů sebeobrany,“ řekla.

Podle šestadvacetiletého záchranáře Hradečného je těžké na podobné situace hned reagovat. „Těžko se s tím smiřuje. Chcete někomu pomoct a on se po vás ožene a vybije vám třeba zuby. Postih útočníků je přitom velmi zdlouhavý,“ míní.

Souhlasí s tím i jednatel brněnské bezpečnostní agentury Winguard Petr Knap. „Dostatečné postihy za podobné chování chybí. Nedivil bych se, kdyby s posádkou záchranářů za chvíli museli jezdit i policisté. Pomohlo by zřídit databáze lidí, kteří mají historii v agresivitě, aby na ně lékaři mohli být připravení,“ navrhl.

Lékařům s nespolupracujícími zraněnými často pomáhají strážníci. „Pacienti bývají v ohrožení života, ale protože jsou pod vlivem, vyšetření odmítají,“ nastínil mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.

I strážníci jsou přitom často terčem útoků. „Intenzivnější napadení se objevují jednou za dva měsíce, slovní ataky ale hlídky zažívají denně. Lidem často dodává kuráž skupina kamarádů či alkohol,“ doplnil Ghanem.

Od práce záchranáře podobné útoky Hradečného neodrazují. „Práci mám pořád rád. Už odmalička jsem chtěl něco takového dělat. Dřív jsem chtěl být hasič, pak jsem šel na zdravotní školu. Už během studia jsem se té práci oddal,“ svěřil se.

LEKTORKA STRÁŽNÍKŮ ZUZANA ARMUTIDISOVÁ O AGRESIVNÍCH LIDECH:
K agresivitě nutí drogy i afekt

Brno – Na setkání tváří tvář s agresivními útočníky připravují strážníky speciální kurzy. V Brně je má na starosti lektorka v oblasti komunikace Zuzana Armutidisová. Nejdůležitější je zachovat chladnou hlavu a nejprve se vše pokusit zvládnout slovně a vstřícně. „Pokud není jiná možnost, strážníci musí na agresora použít donucovací prostředky,“ říká.

Mohou se záchranáři či strážníci na agresivitu lidí nějak připravit?
Jedině výcvikem zaměřeným na správnou taktiku. Jednoduše řečeno taktika v praxi znamená propojení zdravého rozumu a zautomatizování určitých zásad. Vhodné k jejich procvičení jsou takzvané modelové situace, kde si strážníci vyzkouší, co se může stát.

Dá se agresivnímu chování předcházet?
Existují mnohá doporučení, jak verbálně či neverbálně uklidnit agresivního člověka. Zřejmě žádné ale není univerzální. Není-li jiná možnost, jak agresivního jedince usměrnit, pak strážníkům nezbývá než využít některý z donucovacích prostředků.

Jací lidé nejčastěji na strážníky nebo záchranáře útočí?
Nelze to rozhodně zobecnit. Bývají to nejen lidé pod vlivem alkoholu či omamných látek, ale třeba i ti, kteří jsou v afektu. Občas například nezvládnou nenadálou a obtížnou životní situaci. Ten, kdo agresorům stojí tváří v tvář by měl podle toho volit, jak je dobré se v dané situaci zachovat.


RŮŽENA MACHÁLKOVÁ, TEREZA KOŠTÁLOVÁ, ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI