Chceme mít dál výhled na krásnou přírodu, a ne na kolony kamionů. Obce Lubě a Malá Lhota na Blanensku protestují proti plánovaným trasám dálnice D43. Neváhaly a podobně jako další napadly zásady územního rozvoje, tedy krajský územní plán.
Malá Lhota se k žalobě připojila z ekologických důvodů. „Jsme nejblíž plánovaného koridoru, mezi dvěma návrhy tras dálnice. Znečištěné ovzduší a hluk nás ohrožují nejvíc,“ shrnul starosta Rostislav Vlach.
Zástupcům Lubě vadí zásah do krajiny. „Už v roce 2015 jsme psali námitku proti takzvané německé variantě. Počítá s tím, že dálnice půjde přímo přes přírodní památku Krkatá bába. Varianta zůstala v katastru jako územní rezerva. To se nám samozřejmě nelíbí,“ odůvodnila starostka obce Jana Formánková. 
V říjnu 2015 se vesnice přidala k petici za optimalizovanou trasu mimo její území. „Další námitku jsme podali před rokem v červnu. Naší přírodní památky si ceníme a nepřejeme si, aby ji případná dálnice narušila,“ popsala postoj obce Formánková.
ZASTÁNCI DÁLNICE
Dálnice má i zastánce. Patří mezi ně starosta Drnovic na Blanensku Petr Ducháček. „Je ostuda, že dávno nestojí. Za to může byrokracie, která se tady za posledních pětadvacet let rozbujela,“ vyjádřil se Ducháček.
Stavba dálnice se podle něj řeší desítky let. „Vždyť už po válce bylo jasné, že dálnice vznikne. Proč tam stavěli domy?“ ptal se Ducháček. Drnovice leží mimo plánované trasy D43.
O dopravní tepnu stojí i František Boček z Letovic. „Často jezdím pracovně do Brna. Dálnice je potřeba. Letovicím by se ulevilo, denně tam projíždí spousta aut,“ komentoval současnou situaci. Zároveň přiznal, že někteří obyvatelé třetího největšího města Blanenska mají strach, že by je dálnice odřízla od světa.
D43 má nahradit přetíženou silnici I/43 z Brna na Svitavy a propojit dálnici D1 s plánovanou D35. Při stavbě chtějí projektanti využít úseky rozestavěné už nacisty.
Výstavbu původně rychlostní silnice zrušil v roce 2010 Nejvyšší ústavní soud. Od roku 2016 byla přeřazená mezi dálnice.
