Dostavba zhruba třiadvacet kilometrů dlouhého úseku z Brna na Vídeň se neustále odsouvá, stále je ale v plánovacím procesu. Kvůli komplikovaným řízením sloučilo ředitelství dálniční stavby do tří částí místo původních sedmi. „První je úsek mezi Pohořelicemi a Novými Mlýny, druhým je přechod Novomlýnských nádrží a třetí úsek vede od nádrží po státní hranici. Celý záměr nyní prochází novým procesem EIA (posouzení vlivu na životní prostředí - pozn. red.),“ informovala mluvčí silničářů Lucie Trubelíková.
Pro přechod přes vodní nádrž Nové Mlýny zvažují nyní úřady dvě varianty. Trasa povede buď po samostatném násypu nebo vodu překlene sedm metrů vysoká estakáda. „Podrobnější a přesnější vyhodnocení variant bude předmětem dokumentace EIA. Výsledek, který doporučí k další přípravě jednu z navrhovaných variant, bychom měli znát na konci tohoto roku,“ sdělila Trubelíková.

Pro stavby před a za nádrží vzniká dokumentace pro společné povolení. „Po ukončení procesu EIA budou podmínky zapracovány do obou staveb, podání žádostí předpokládáme koncem roku 2024,“ upřesnila mluvčí ředitelství.
Stavba D52 vázne už sedmadvacet let. V roce 1996 silničáři dokončili zatím jediný úsek mezi Rajhradem a Pohořelicemi na Brněnsku. Na připojení jsou rakouští sousedé připraveni už několik let. Tamní dálnici A5 přivedli k českým státním hranicím. Hlavní tah z Brna do Vídně je součástí evropské sítě TEN-T Baltsko-jadranského koridoru a tvoří důležité spojení Polska, Moravy a Rakouska.
Právě proti druhé variantě estakády jsou ale například obce Pasohlávky a Pohořelice nebo zástupci Hotelu Termal Mušov. „Stavba estakády začíná na našem pozemku šest metrů od hlavní budovy hotelu. Pro nás je to nepředstavitelná věc," řekl už dříve za Hotel Termal Mušov Lukáš Vašíček.
Obává se zničeného pohledu na krajinu. „Skončí jakýkoliv výhled na Pálavu nebo na mušovský kostel. Zničí to krajinu," prohlásil Vašíček. Podle něj už stavbou přehrady v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století z území vymizely unikátní lužní lesy.

Podle ekologického spolku Děti Země je právě průchod dálnice přes Nové Mlýny největší problém stavby. „Estakáda sice způsobuje menší zásah do objemu vody v nádrži a do území ptačí oblasti, nicméně vytvoří značnou migrační překážku pro ptáky a letouny, naruší krajinný ráz a harmonické měřítko v území s panoramatem Pálavy a Mikulova s jeho okolím, zvýší světelný smog a může mít vliv i na stav ovzduší a na hlukovou situaci," vyjmenoval zase předseda spolku Miroslav Patrik.
Zástupci ředitelství věří, že stanovisko EIA a stavební povolení získají. Do země by se mohlo kopnout v roce 2026. Silničáři už jsou ale s odhady opatrní. „Jedná se o předpokládaný termín. Změnit ho může například zdržení vydání stanoviska EIA, napadení Společného rozhodnutí spolky, žaloby a podobně,“ upozornila mluvčí Trubelíková.

Řidiči čekají na dostavbu dálnice D52 marně už od roku 1996, kdy je v provozu úsek od Rajhradu do Pohořelic. „Kdo tudy nejezdí, neuvěří, jak náročná a nebezpečná je to cesta. O křižovatkách ani nemluvě. Uznávám ochranu přírody, ale jsou situace, kdy by měla bezpečnost lidí dostat přednost,“ poslala výtku ochranářským spolkům například Julie Kladivová, která trasu projíždí denně.