Kuchařky vaří obědy podle přísných pravidel, aby si děti užívaly bohatý jídelníček a netloustly. Systém stravování ve školních jídelnách však naráží na paradox. Studenti si jen pár metrů od jídelny koupí různé cukrovinky, často také kávu. Zdravé stravovací návyky narušují školní automaty.

Potvrdil to i test Deníku: jen čtyři ze dvaadvaceti vybraných základních a středních škol na jižní Moravě a Vysočině nelákají studenty na dobroty v automatech. Odborníci se přitom shodují, že například energetické nápoje nebo káva tam nemají co dělat. „Donutila bych prodejce, ať dodávají zdravější věci," uvedla pětatřicetiletá Marta Korovjaková z Měřína na Žďársku.

Automatům s cukrovinkami chce vyhlásit válku také ministr školství Marcel Chládek. Jak konkrétně ministerstvo situaci změní, zatím není jasné. „V součinnosti s Českou školní inspekcí situaci ohledně potravinových automatů ve školách mapujeme," sdělila mluvčí ministerstva Jana Holíková.

Výživový specialista z brněnské firmy Welko Vladimír Klescht se záměrem vymýtit skříně s nezdravými pochutinami ze škol souhlasí. „Je to dobrá myšlenka, o níž se mluví dlouho. Nikdo ale neudělal konkrétní kroky ke změnám," řekl. Podle něj to však může být těžký boj. „Pro firmy, které automaty provozují, je to velmi slušný byznys. Lehce se ho nevzdají," řekl Klescht.

Odborník zároveň upozornil, že nic z toho, co automaty nabízejí, děti k životu nepotřebují. „Za nejhorší obecně považuji různé čokoládové tyčinky a sušenky. Jsou plné nejrůznějších náhražek a k jejich hlavním složkám patří ty nejlevnější margaríny, umělá sladidla, bílá mouka a barviva," sdělil.

Dodal, že kávové automaty do škol nepatří vůbec. „Ředitel, který dovolí postavit ve své škole kávový automat, postrádá jakoukoliv soudnost," řekl Klescht. Test Deníku přitom ukázal, že kávu si koupí děti v šestnácti ze dvaadvaceti zkoumaných škol. Ty si díky penězům za pronájem automatů často vylepšují napjaté rozpočty.

Některé děti jsou ale s nabídkou spokojené. „Jídlo z automatů mi zpestří přestávku, když dostanu na něco chuť. Nechci, aby je zrušili," řekla dvanáctiletá Nikola Blažková.

S rušením automatů nesouhlasí ani ředitel Základní školy Seifertova v Jihlavě Zdeněk Wohlhöfner. „Naše automaty využívají nejen žáci, ale i učitelé. A učitelský sbor si je pochvaluje. Potraviny z nich často poslouží jako náhrada za svačinu," řekl Wohlhöfner.

Část rodičů dává dětem místo svačiny peníze, které potom skončí právě v automatech nebo v bufetu. Právě rodina hraje u menších dětí klíčovou roli. „Dceři chystám každé ráno svačinu, vždy se jí snažím dát jogurt, případně rohlík se šunkou, sýr. Myslím si, že dvanáctileté dítě se nepotřebuje nalévat čokoládou pochybné kvality z automatu ani se cpát tyčinkami," řekla například Renata Stodůlková ze Znojma.

Řešení pro školy a rodiče v některých regionech představují firmy, které nabízí objednání svačin dopředu. Funguje i projekt Ovoce do škol, díky němuž dostávají děti čerstvé ovoce a zeleninu.

Zdravé potraviny mohou ale děti najít i v automatech. Například v těch s mléčnými výrobky. Většina škol v Jihomoravském kraji a na Vysočině je však nemá. Jednou z výjimek je Základní škola Gajdošova v Brně. „Nechtěla jsem, aby děti svačily kolu a chipsy. Automaty s cukrovinkami i bufet jsem proto asi před deseti lety zrušila. Dnes máme jen automat s mléčnými výrobky," sdělila ředitelka Markéta Olbertová.

Stejnou cestou jako v Gajdošově ulici se v budoucnu možná vydají některé další školy. Například v brněnské Základní škole Antonínská chtějí část automatů zrušit. „Záleží ale na tom, jak dopadne plánovaná rekonstrukce školy a na dalších věcech," vysvětlil ředitel Leopold Trněný.

Změny ve stravování žáků základních a středních škol jsou s ohledem na alarmující čísla nutné. „Nadváhou až obezitou u nás totiž trpí přibližně třicet procent dětí do patnácti let. Ještě hrozivější jsou ale čísla o nárůstu počtu dětí s nadváhou a obezitou od roku 1996 do toho loňského. U dětí do patnácti je asi čtyřnásobný," upozornil Klescht.

Někteří ředitelé škol jsou vůči zákazům skeptičtí. „Je to nesmysl. Když jsme automaty řešili na školní radě, shodli jsme se. Jistě není dobré, když studenti nadměrně jí tyto nezdravé věci, ale pokud chtějí, čokoládovou tyčinku si koupí mimo školu," uvedl ředitel Gymnázia Břeclav Josef Drobilič.

Děti se opičí. Rodiče musí jít příkladem

Brno - Pokud rodiče nedají školákům svačinu, ale peníze, ztratí kontrolu nad tím, co jejich děti jedí. „Děti snadno podléhají vlivu okolí, například reklamě nebo starším spolužákům. Automat pro ně představuje nejdostupnější místo pro nákup svačiny. To je velký problém. Nabídka je z hlediska výživy katastrofální," upozorňuje nutriční terapeutka Zdeňka Poledniková z Vyškova.

Ke svačině doporučuje ovoce nebo zeleninu, neslazený mléčný výrobek s obsahem tuku do tří procent a neslazený nápoj. Mléčný výrobek lze prostřídat s celozrnným pečivem s tvarohovou pomazánkou, sýrem nebo vejcem. „Množství se liší. Pro šestiletou prvňačku toho bude méně než pro čtrnáctiletého školáka," říká Poledniková.

Hodnotit potraviny v kategorii vhodná a nevhodná je podle ní zavádějící. „Vždy záleží na množství a na tom, jak často si určitá jídla dopřáváme. Pokud si jednou za čas dá člověk dvě deci CocaColy, nic hrozného se nestane. Problém je, pokud jí vypije půl litru denně," poznamenává.

Lidé často považují za nezdravou tu potravinu, která obsahuje hodně „éček", tedy emulgátorů. „Pokud výrobci dodržují zákony, neřešila bych to. Odborníci stále zkoumají jejich účinky, takže je možné, že za deset let je někdo zakáže. Hysterie okolo těchto látek nikdy neuvadne," domnívá se Poledniková.

Pít často sladké limonády a jíst čokoládové tyčinky nebo slané brambůrky, které si mohou děti ve školních automatech běžně koupit, nedoporučuje odbornice ani dospělým. „Jsou naprosto ukázkovým příkladem nevhodné stravy. Jedná se o energetické bomby, protože se skládají hlavně z jednoduchých sacharidů a tuků. Vlákninu a minerální látky obsahují minimálně nebo vůbec ne," vysvětluje.

Úmysl ministra školství odstranit automaty ze škol proto vítá. „Může se něco změnit," přikyvuje.

Navrhuje také přípravu svačin ve školní jídelně. „V mateřských školách to možné je, tak proč by to nešlo i na základních a středních?" podněcuje k diskuzi.

Podle Polednikové není potřeba hledat žádné zázračné rady ani potraviny. „Stačí, když budeme jíst pravidelně pětkrát denně, ke každému jídlu si dáme misku zeleniny či ovoce a omezíme sladké, tučné a slané potraviny. Měli bychom se vyhnout nevhodné úpravě, například smažení. Nutné je dostatečně pít nápoje bez přidaného cukru a pravidelně se hýbat," vypočítává Poledniková.

Poznamenala, že děti často dělají to, co vidí u svých rodičů. „Jaký je nejlepší způsob, jak naučit své děti správně jíst? Jít jim příkladem," dodává žena. (von)