VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Deset let povinné docházky? Děti se lépe přizpůsobí, myslí si odborník

Vyškovsko – Kdysi devět, potom osm, uplynulých zhruba dvacet let zase devět. A nyní se vážně přemýšlí i nad desátým. Zatímco teď si rodiče můžou vybrat, jestli dát své dítě do předškoláku, za dva roky to může být jinak. Ministerstvo školství uvažuje nad zavedením povinného předškolního roku. Ačkoli to mnozí považují za dobrý krok, například vedení školských zařízení z Vyškovska z něj mají na jednu stranu obavy.

16.9.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv Deníku

Není totiž jasné, zda by předškoláci spadali pod mateřské, nebo základní školy. „Pokud skutečně dojde k tomu, že poslední rok před nástupem do základní školy bude povinný, nevidím v tom žádný problém. V zásadě se toho moc nezmění. Jen bude potřeba vyřešit, jestli postačí, že žáci půjdou k zápisu do školky a do školy už ne, nebo jestli je čekají zápisy dva," podotkl ředitel brankovické mateřské a základní školy Jaroslav Hejný.

Záměr ministerstva nicméně i tak považuje za prospěšný. „Děti jsou pak víc sociálně připravené, naučí se žít v kolektivu. Pokud by ale povinný desátý rok platil pro základní školy, bylo by to mnohem komplikovanější. Takto malé děti patří do školky. Většina pětiletých není v žádném případě na školní výuku připravená," upozornil Hejný.

Otázka peněz

Jak navíc zmínil ředitel vyškovské Základní školy Na Vyhlídce Miloslav Brtníček, ne všude mají dostatečné prostory pro vznik přípravných ročníků. „Také by to znamenalo zátěž pro státní rozpočet, protože na dítě na základní škole je vyšší tarif než na dítě v mateřské – krajům, potažmo ministerstvu by tak vznikly další náklady. Současně by bylo nutné přijmout učitele navíc, případně asistenty pedagoga pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Ale pokud se najdou peníze, proč ne?" je novince otevřený Brtníček.

Podle ministerstva školství se momentálně v posledním roce před nástupem do základních škol vzdělává víc než devadesát procent pětiletých dětí. „Smyslem povinného předškolního roku je zahrnout i zbylé pětileté tak, aby byl jejich přechod na základní školy plynulý," vysvětlila mluvčí rezortu Klára Bílá.

Rozdíly mezi těmi, které předškolní docházku absolvovaly, a těmi, které ne, jsou podle odborníků markantní. Potvrdil to například ředitel vyškovské oblastní pedagogicko-psychologické poradny Jiljí Špičák. „Předškolní vzdělávání je velmi žádoucí. Už jen proto, že pomáhá vyrovnat vývojové nedostatky dětí. Opoždění některých se pak daří snížit, přizpůsobují se totiž kladeným požadavkům," nastínil Špičák.

za dva roky
Se zavedením povinnosti absolvovat poslední rok předškolního vzdělávání se počítá od 1. září 2017. Že proto ve školkách zůstane méně místa pro mladší děti, se prý rodiče nemusí bát. „Vzhledem k tomu, že se snižuje počet těch nejmladších, bude místa dostatek," ujistila mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.

S tím souhlasí i ministerstvo. „Děti, které navštěvují mateřské školy, se učí podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a dosahují určitých očekávaných výstupů, což jim pomůže plynule navázat na výuku v základních školách. U těch, které mateřskou školu nenavštěvovaly, je v některých případech potřeba použít určitá podpůrná opatření, například zařazení do přípravné třídy, udělení odkladu nebo doporučení asistenta pedagoga," popsala Bílá.

Právě rozdíl mezi domácím režimem a nástupem do školy je předškolním vzděláváním výrazně zmírněný. „Vzhledem k tomu, že je čeká škola a úplně jiný řád než ve školce, případně doma, je příprava na ni pro děti velmi důležitá. Proto se zavedením povinného předškolního roku souhlasím. I když takových, které do předškoláku nechodí, není moc. Rodiče, kteří mají děti doma, se je snaží alespoň na poslední rok do školky dávat. Uvědomují si důležitost přípravy," řekla ředitelka vyškovské Mateřské školy Jarní Renata Mazánková.

Zajedno je s ní například Vyškovanka Kristýna Malečková. „Syna mám sice teď, když čekám druhé dítě, doma, ale předtím než bude nastupovat do školy, ho do školky určitě dám. Doma mu nemůžu nabídnout to, co se naučí tam – pohybovat se a fungovat v kolektivu dětí. Rozhodně si nemyslím, že by zavedení povinného roku navíc byl jen nějaký výmysl. Vím, že jsou matky, které dítě do školky nedají. A pak se diví, když má ve škole problémy," podotkla Malečková.

Mnoha lidem, včetně ředitelů škol zatím ale není jasná otázka týkající se dětí, které by dostaly odklad. Zda by musely předškolní vzdělávání absolvovat dvakrát. „Činnosti se každý rok mění, nikdo nemusí mít obavy, že bychom je učili dvakrát to samé," uvedla Mazánková.

Autor: Alena Grycová

16.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Taťána Malá (ANO).

Chci být poslankyní i náměstkyní hejtmana, říká Taťána Malá po úspěchu ANO

Lev Lolek a lvice Kivu spolu žijí už dva měsíce v brněnské zoologické zahradě v Bystrci.
17

Čtvrt roku života lvů v Brně: líbánky pokračují, lvíčata zatím na cestě nejsou

AKTUALIZOVÁNO

Voliči nám sečetli chyby, říká Onderka. Do sněmovny jde z druhého místa

Brno /ROZHOVOR/ - Dramatický úbytek voličů zaznamenali celostátně sociální demokraté. Ve volbách do Poslanecké sněmovny úplně propadli a získali jen necelých 7,3 procenta. Jedním z mála šťastných sociálních demokratů, který mohl slavit, se ale stal bývalý brněnský primátor Roman Onderka. Jihomoravané ho totiž 3 090 preferenčními hlasy katapultovali z šestého místa kandidátky na místo druhé. Tím mu zajistili místo v poslanecké sněmovně. „Nepočítal jsem s tím, že se do sněmovny dostanu, ale přece jenom jsem si to přál. Proto jsem dělal kontaktní kampaň. Jihomoravanům chci slíbit, že se za ně budu v Praze bojovat," řekl krátce po ukončení sčítání jihomoravských hlasů Onderka.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Lidé ručně mleli obilí a aranžovali hroby. Na Špilberku slavili den archeologie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Hradním nádvořím se ozývá pípání detektoru kovů. Přístroj se pohybuje nad dlažbou a vydává pronikavé zvuky. Nedrží ho ale v ruce žádní hledači pokladů, nýbrž nadšené malé dítě. O kousek dál štípe mladá žena dříví. Místo moderní sekery však v ruce drží prehistorický nástroj. Neobvyklý pohled se v sobotu naskytnul návštěvníkům Špilberku. U příležitosti oslav Mezinárodního dne archeologie tam totiž archeologové připravili ukázky své práce a nabídli lidem i možnost vrátit se v čase.

Pro zdravější záda i mysl. Děti ve škole sedí na speciálních podložkách

Mokrá-Horákov  –  Zdravá záda i bystřejší myšlení mají děti ze základní školy v Mokré-Horákově na Brněnsku. Zúčastnily se totiž výzkumu, při kterém více než rok používaly zdravotní podložky na sezení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení